Článek
Rodinný dům Vladimíry a Sterise Minopulosových v Rýmařově z roku 1977 je nejznámějším příkladem stavby s názvem OKAL. Dům odráží architektonické názory funkcionalistických architektů na vytvoření úsporného typového domu.
Nedávný pohled na stavbu.
Uvedení domu na trh znamenalo po dlouhé době návrat k individuální výstavbě, kterou socialistický režim v poválečných letech rozhodně nepodporoval. V roce 1968 přichází státní podnik Rudné doly Jeseník s nápadem nahradit doznívající těžbu v postupně uzavíraných dolech na Rýmařovsku výrobou dřevěných domů.
Ve spolupráci s Československým svazem architektů tak byla vypsána soutěž na licenci k výrobě objektů z lehkého prefabrikovaného dřeva. Vítězem se stala německá společnost OKAL – Otto Kreinbaum s cenově dostupnou unifikovanou řadou montovaných domů.
Dobový snímek montovaného domu.
Rýmařovský podnik získal licenci na výrobní a montážní systém k několika typům staveb, ze kterých nejžádanější byl dům pod označením OKAL 117/38o / L – EI na pravidelném obdélném půdorysu, s vestavěným podkrovím pod sedlovou střechou a průběžným balkónem.
Půdorys přízemí a podkroví.
Všechny varianty domu umožňovaly posazení na zděný suterén, který si stavebník na základě projektové dokumentace zajišťoval svépomocí. Horní montovanou stavbu poskládala během 14 dní dodavatelská firma.
Velkou předností domu se stala rychlost výstavby
Od záměru pořídit si rodinný dům k vlastnímu nastěhování do už hotové stavby často neuběhly ani dva měsíce. Montovaná stavba se dodávala včetně vnitřního vybavení v podobě moderně zařízené kuchyně, vestavěných skříní a dalšího nábytku.
Řadová zástavba montovaných domů.
Velkou předností domů OKAL byla ekonomická výhodnost, rychlost realizace, vyloučení mokrého procesu při výstavbě a minimální údržba sendvičových obvodových stěn. OKAL hodně rychle zlidověl a stal se šlágrem individuální bytové výstavby 70. a 80. let.
