Článek
Rodinný dům vznikl díky tchyni Emila Škody Marii Hahnenkammové. Ta dala v roce 1866 postavit na dnešní Klatovské třídě rodinný dům podle projektu vídeňského architekta Moritze Hinträgera, rodáka z Křimic u Plzně.
Vinitřek vily krášlí zdařilá kovářská práce.
Aby měl Emil Škoda do své továrny co nejblíž, pronajal si nedaleko od dnešní Klatovské ulice pokoj s výhledem na továrnu v domě bohatého majitele výsady vařit pivo Hahnenkamma. Sňatkem pak získal velké věno, které investoval do rozšíření závodu.
Dům na Klatovské třídě po matčině smrti přešel do rukou dcery Hermíny a tedy i do majetku Škodů a stal se jejich plzeňským rodinným sídlem.
Stavba má působivé detaily inspirované gotickým stylem.
Podoba vily, hodně inspirovaná anglickou neogotikou, byla charakteristická pro všechny stavby architekta Moritze Hinträgera z šedesátých a počátku sedmdesátých let 19. století.
V interiéru byly kousky z Persie, Turecka, Indie a Číny. Nechyběl ani celý orientální salon. Škodova záliba v lovu zvěře přinesla do interiérů jeho bytu řadu trofejí, ty byly umístěny hlavně v loveckém salonku.
Nechybí sloupy s decentně dekorovanými hlavicemi.
Kromě nezbytných stájí, seníku, a garáže byly v zahradě vytápěné skleníky, velký bazén s vodotryskem, dřevěná besídka a také orientální pavilon. V roce 1935 došlo k oddělení novější části domu.
Později vznikla přístavba k novější části v Tylově ulici. Za druhé světové války byly propojeny domy s čísly 8, 10 a 12 a proměněny na kanceláře úřadu práce. Po válce starší část domu zůstala propojena se sousedním domem číslo 12. Sídlil v ní Úřad městského obvodu Plzeň 3.
V posledních letech je v domě Správa veřejného statku města Plzně. Dům prošel opravou, při které se podařilo odstranit některé nevhodné úpravy ze sedmdesátých let 20. století. Vznikla i vestavba do podkroví starší části domu.
