Článek
Když se Lenčina rodina začala rozrůstat, bylo potřeba proměnit stávající byt do podoby, která by vyhovovala příchodu dětí, umožnila rodině trávit čas společně a zároveň poskytla silným individualitám vlastní soukromý prostor.
Kov se prolíná celým prostorem. Na míru vyrobený krb opticky odděluje pracovnu od relaxační zóny. Kovové jsou i posuvné dveře vedoucí do koupelny.
Došlo tedy k poměrně velké rekonstrukci bytu, ve kterém se vařilo při umělém osvětlení, a zrodil se vzdušný domov se spoustou světla a výborným využitím možností prostoru.
Šedou pohovku navrhla Lenka. Polštáře ji barevně oživují, rozečtenou knihu lze odložit na atypický kovový stolek.
Jaký byl váš hlavní požadavek na rekonstrukci?
Chtěla jsem do bytu dostat světlo. V tom původním totiž do kuchyně vůbec nešlo přirozené světlo a museli jsme v ní stále svítit. My všichni rádi vaříme a kuchyň opravdu využíváme, takže jsem toužila po vzdušném a světlém prostoru.
Obývací pokoj zabírá velkou část spodního podlaží. Dá se z něj vejít na kouzelnou terasu. Na dlouhé polici pod oknem je opět řada dekorativních předmětů a věcí, ke kterým má majitelka osobní vztah.
Rozšířili jsme tedy půdu a ve střeše vytvořili velký světlík, kterým proudí do interiéru dostatek světla a který zároveň propojuje přízemí a patro bytu.
Jídelní stůl pro větší společnost je doplněn ratanovými křesly. Na stěně visí plakáty Andyho Warhola. Ochoz v patře tvoří spojovací chodbu mezi jednotlivými ložnicemi.
Co považujete za největší výhodu vašeho bytu?
Myslím, že rekonstrukce se opravdu povedla a stála za to, i když jsme se museli na pár měsíců přestěhovat do náhradního bydlení. Byt je světlý a prostorný a zároveň nabízí potřebné soukromí. V dolní části je obývací pokoj propojený s jídelnou a kuchyní.
Varný ostrůvek je z tmavého kovu. Díky jeho velikosti a umístění se u vaření může potkat celá rodina. Závěsná police nahrazuje úložné skříňky a umožňuje snadný přístup ke kuchyňskému náčiní. Světlíkem se do prostoru dostává dostatek denního světla.
Je to takový náš potkávací prostor. Máme tu velké pohovky, abychom se mohli všichni společně posadit a popovídat si. Velmi oceňuji to, že se z obývacího pokoje dá vstoupit na zatravněnou terasu. Propojení zeleně s interiérem se mi moc líbí.
Nejstarší Karolina je přátelská romantička, a proto byl jasnou volbou pokoj s prvky ve stylu Provence a s velkou kovovou postelí.
Jsem šťastná, že je všude spousta světla díky prosklené části střechy. Hezké je i to, že z patra z ochozu, který spojuje pokoje, je vidět na společný prostor. Dispozice velmi dobře vystihuje to, jak jsme si rekonstrukci představovali, a splňuje přesně požadavek mít možnost trávit čas společně, i užít si své soukromí.
Byt jste zařizovala sama. Máte dokonce vlastní studio a zařizování interiérů se věnujete se svou kamarádkou Petrou profesionálně. Čím se v práci řídíte a co pro vás bylo směrodatné při zařizování vlastního bydlení?
Myslím, že je důležité, aby interiér vyjadřoval osobnost jeho uživatelů. První fáze je vždy s klientem, je třeba probrat jeho zvyky a potřeby a i dále s ním při realizaci úzce komunikovat. Upřednostňujeme přírodní materiály, jednoduchost, vzdušnost, lehkost a eleganci.
Na zdech koupelny je použita betonová stěrka, která ani po letech nezměnila podobu. Podlahu pokrývá pálená cihla, která stále působí nadčasově a originálně. Sprcha je otevřená bez zástěny.
Řídíme se tím, že v interiéru je dobré používat kromě bílé maximálně tři další barvy a ne více než tři dekory dřeva. Toto jsem aplikovala i ve vlastním bytě.
Nemám ráda sterilní prostředí, a proto jsem se snažila zateplit prostor doplňky, dekoracemi, osobními věcmi a čerstvě řezanými květinami. Ráda kombinuji moderní designové prvky s retro nábytkem nebo s kusy děděnými přes generace.
Na terasu se vychází velkými prosklenými balkonovými dveřmi, které opticky propojují interiér s exteriérem. Člověk nabude dojmu, že se nachází uprostřed přírody, a ne v centru města.
Nesou si kouzlo doby a dodávají domovu tu správnou atmosféru. V koupelnách jsem použila své oblíbené barvy Dulux, které se dají použít i místo obkladů. Jsou maximálně praktické, dají se omývat a doporučuji je i svým klientům.
Máte tři děti – dvě už dospělé dcery a dospívajícího syna. Jak se zasadili o vybavení svých pokojů oni?
Všichni tři měli nějakou svou představu. Nejvýraznější a nejjasnější ji měla Viktorie. Absolutně přesně věděla, jak si svůj soukromý prostor představuje, byla si jistá sytými barvami, které chce použít, a na zdech využila citáty svých oblíbených osobností.
Viktoriin pokoj je expresivní. Výrazné barvy a citáty na stěnách prozrazují, že Viktorie nemá s vlastním sebevyjádřením problém. Není divu, že má umělecké ambice a v budoucnu by se chtěla věnovat divadlu.
Viktorie má umělecké sklony, je ze všech dětí největší extrovert a na pokoji je to vidět. Karolína je větší romantička. Trvala na velké posteli a stylu Provence.
Pomáhala jsem jí s výběrem tapet, nakonec jsme zvolily pruhy. Kryštof se o zařizování zajímal také. Sice mu barvy nic neříkají a jeho požadavkem byla především televize a velký pracovní stůl, ale zbytek si dotvořil sám. Myslím, že všechny pokoje vyjadřují osobnost našich dětí. To je podle mého názoru správná cesta i při práci s klienty, kteří chtějí využít mých služeb.
Nejmladší Kryštof se věnuje sportu a má rád jednoduchost. Jeho požadavkem byl velký pracovní stůl a dostatek úložného prostoru. Ze svého pokoje má výborný přehled, co se děje pod ním v kuchyni, a má šanci být u jídla první.
Hodně s nimi komunikovat, nechat je vyjádřit názor a projevit svůj charakter. Jen tak jim můžete pomoci vybrat a zařídit takový interiér, ve kterém se budou cítit dobře a přirozeně.