Hlavní obsah

Řadový dům po singapursku

Singapur již dávno není kolonií, ale svého kulturního dědictví z tohoto období si nesmírně cení. Oblast Singapuru, známá jako Blair Plain, bývala součástí rezidenční čtvrti Spottiswoode Park. Rozvoj této čtvrti začal v roce 1900, kdy se sem ve větší míře začali stěhovat úspěšní čínští obchodníci.

Foto: Aaron Pocock (10x)

Z jídelny se prostor otevírá do malé zahrádky ve střední části domu. V zadním traktu je umístěna kuchyně. Celý prostor je otevřený a přehledný. Děti navíc získaly bezpečné místo na hraní a rodiče je mají pod dohledem.

Článek

Původní zástavba v této čtvrti sestávala z jednoduchých obchodnických domů a terasových rezidenčních domů, tak typických pro jihovýchodní Asii a Čínu.

Obchodnické domy měly tradičně přízemní krám se skladovými prostory a vyšší patra sloužila majitelům k bydlení. Najdete tu stavby v původním stylu, ale i domy s prvky art deca.

Foto: Aaron Pocock

Blair Road byla pojmenovaná po Johnu Blairovi, významném činiteli společnosti Tanjong Pagar Dock Company, kde působil v osmdesátých letech 19. století.

Zejména domy z let 1900–1940 vynikají bohatou ornamentální výzdobou. Tyto stavby se zachovaly dodnes a staly se součástí památkové zóny a současně luxusní rezidenční oblasti, která v poslední době prochází velkou rekonstrukcí.

Není zde povolena žádná nová výstavba a požadavky na zachování původního rázu čtvrti jsou velmi přísné.

Foto: Aaron Pocock

Dům na Blair Road si i přes řadu přestaveb zachovává původní ráz ulice.

Francouzsko-singapurská rodina spolu s přáteli zakoupila na této adrese hned tři domy v řadě a pro své bydlení se rozhodli zrekonstruovat prostřední z nich. V minulosti prošel proměnou z klasického obchodnického domu na kancelářské prostory, ale noví majitelé jsou velmi zapálení do projektu renovace této historické části města a chtěli domu navrátit původní tvář.

Ačkoliv se z první přestavby nedochovaly žádné plány ani záznamy, ze stavu objektu bylo jasné, že přeměna na kanceláře byla necitlivá a nevhodná k bydlení, ale z původní typické fasády přece jen něco zbylo.

Foto: Aaron Pocock

Velkoryse navržené schodiště přináší do vnitřního prostoru dynamický prvek. Zároveň pomáhá dům provzdušnit a díky střešnímu oknu se do interiéru dostane i více denního světla.

Přízemní část domu, tedy původní obchod, byla dříve rekonstruována na dlouhou a špatně osvětlenou kancelář. Aby se do prostoru dostalo světlo a byla zajištěna v tropech tak důležitá přirozená ventilace, navrhli architekti dům uprostřed otevřít a vybudovat zahradu, která tak tvoří kouzelný prostor, kde se dá relaxovat a mohou si tu hrát děti.

Foto: Aaron Pocock

Zahrada se stala vizuální dominantou přízemí. Není oddělena žádnou zdí, takže mezi obývacím pokojem v přední části domu a kuchyní v zadním bloku nevznikly žádné překážky.

Vzhledem k tomu, že majitel je vášnivý kuchař, ale také otec rodiny, je pro něj důležité, aby měl z kuchyně volný výhled na děti hrající si na zahradě.

Za kuchyní je umístěna replika původního kovového schodiště, po kterém se vystoupá do dalšího patra, kde se nachází pokoj pro služebnou.

Foto: Aaron Pocock

Kouzelnou součástí vzdušné koupelny je uzavřený balkon osázený květinami. Přirozenou ventilaci posledního poschodí poskytuje stěna z dřevěných hranolů, která pokračuje od balkonu dívčího pokoje v prvním patře.

Vertikální dominantou přízemí, oddělující obývací pokoj a jídelní prostory, je velkoryse navržené hlavní schodiště se střešním oknem, které přispívá k prosvětlení přízemí.

Majitel trval na tom, že domu musí být navráceny původní tradiční prvky, kdekoliv to je možné, proto byly na stropech v přízemí a v podstřeší domu přiznány trámy.

Foto: Aaron Pocock

Pokoj v prvním patře s typickými okny do ulice je určen pro jedno ze dvou dětí, pro chlapce.

Když vyjdete po schodišti o patro výš, ocitnete se na dlouhé chodbě lemované knihovnami a úložnými prostory. Na obou koncích chodby se nacházejí ložnice a v přední části také koupelna.

Z jedné ložnice je výhled na ulici a z druhé do dvora osázeného zelení. K této ložnici musel být přistavěn balkón, protože zde nemohla být – dle podmínek památkové ochrany – postavena plná stěna, která by tvořila fasádu.

Architekti problém vyřešili přístavbou dvou balkónů, které zakryli stěnou z dřevěných hranolů. Ložnice i koupelna o patro výš jsou tedy zároveň chráněné, větrané a osvětlené.

Foto: Aaron Pocock

Minimum nábytku v obytném prostoru je pro bydlení v tropických oblastech charakteristické. Úložné prostory bývají vestavěné.

Ve druhém patře má svou ložnici pán domu, koupelna je přístupná dlouhou chodbou kolem schodiště. Mohlo by se zdát, že se tento prostor nedá využít, ale majitele napadlo protáhnout kamenný pult, na kterém jsou v koupelně umyvadla, po celé délce chodby. Vznikla tak jakási pracovna s horním osvětlením – díky oknu ve střeše nad koupelnou se do prostoru dostává sluneční svit.

Na tomto patře je také bazén, bez kterého si tu rodina už nedokáže představit život. Místnosti směrem do dvora mají hezký výhled na zelenou stěnu, která sahá až do úrovně střechy.

Foto: Aaron Pocock

Stejně jako v jiných místnostech jsou v ložnici pána domu přiznané trámy a umístěn rekonstruovaný stropní ventilátor. Původní prvky byly zachovány a snoubí se s novým vybavením. Cíle bylo dosaženo.

Interiér domu je zařízen v moderním duchu, ale stále jsou zde výrazné prvky původní výzdoby. Jde zejména o klasické stropní ventilátory, které jsou původní a zrestaurované.

Nepřehlédnutelné jsou dlaždice s dekorem typickým pro kulturu čínských přistěhovalců v Malajsii. Jinak je veškeré zařízení moderní, ale nenajdete zde příliš mnoho nábytku. Díky tomu působí prostor ještě vzdušněji.

Staronový make-up

Velká péče byla věnována fasádě, které chtěli majitelé navrátit co nejvíce z jejího původního charakteru a krásy. Byla tedy pečlivě zrestaurována okna, včetně typických žaluzií. Přízemí fasády bylo také obloženo glazovanými kachličkami, opět s tradičním peranakanským dekorem.

Veškeré dekorativní štuky na fasádě a římsy, které byly značně poničené, byly důkladně opraveny a doplněny. Znovu byly instalovány ozdobné výplně větracích otvorů, stejně jako tyčové mříže v oknech do přízemí.

Foto: Aaron Pocock

Dům v sobě ukrývá také menší bazén s terasou, bez nichž si rodina již nedokáže představit život. V tropickém klimatu je to prostor na osvěžení a relaxaci. Zejména děti tuto část domu milují.

Rekonstrukcí prošla i střecha, která byla v minulosti přestavěna a bylo nutné jí vrátit původní tvar, a hlavně charakteristickou krytinu – neglazované tašky.

Výsledek posuďte sami. Jistě na vás dýchne atmosféra koloniální doby.

Shophouse – obchodnický dům

Tyto domy se začaly stavět v 18. století za období kolonií, a to zejména v přístavních městech a na obchodních uzlech. Po rozpadu kolonií jich velká část zchátrala, ale mnohé slouží dál svému původnímu účelu. Jsou to typické městské obchodnické domy jihovýchodní Asie. Zpravidla mají 2–3 podlaží.

Přízemí je určeno pro obchodní a podnikatelské účely a v prvním a druhém patře se bydlí. V prvním patře je většinou balkón, který zároveň tvoří podloubí. Tyto domy stojí v řadě, takže podloubí se táhne celým blokem a zajišťuje tak ochranu před sluncem a silnými monzunovými dešti v tropických oblastech.

Uvnitř domu se vždy nachází dvorek, původně s otevřenou střechou, který zajišťoval přístup světla a přirozenou ventilaci. Domy mají úzkou fasádu, ale jdou hodně do hloubky.

V některých oblastech jsou dnes památkově chráněny, zejména v Singapuru a Melace. Často si je majitelé přestavěli na čistě obytné domy.

Technické údaje

  • Zastavěná plocha: 169,7 m2
  • Autoři projektu: ONG Pte Ltd, Diego Molina & Maria Arango
  • Realizace: srpen 2012 – říjen 2013

Kristýna Lišková, více na www.dumabyt.cz

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám