Článek
Základy domu byly postaveny ještě před revolucí, po níž však celá realizace na dlouho zamrzla. Bratislavský podnik, který dům tehdy získal do vlastnictví, šel brzy do konkurzu a projekt od něj koupil developer. Ten konečně stavbu dokončil, ale šlo mu přitom hlavně o to rychle a s co nejnižšími náklady (a tedy nepříliš kvalitně) dům dostavět a jednotlivé byty co nejdráž prodat.
Bylo zde proto hodně umělých materiálů a ani dispoziční řešení nebylo pro plynulý každodenní život rodiny příliš praktické. Čtyřčlenná rodina toto pociťovala od začátku, na druhou stranu jim vyhovovala velkorysá rozloha bytu 100 m2 s lodžií 8 m2 a lokalita v blízkosti centra Bratislavy. Když bylo jasné, že budou potřebovat další dětský pokoj, rozhodli se pro rekonstrukci.
V lokalitě Dlhé Diely už měla celá rodina vytvořené určité vazby, takže zde chtěli zůstat. Chvíli sice zvažovali koupi nového bytu, ale v okolí jsou dostupné převážně výrazně menší byty nebo naopak ty o mnoho větší, což jim připadalo zbytečné.
Navíc by jim v takovém bytě výrazně stouply náklady na provoz domácnosti, takže podstoupit proces rekonstrukce vycházelo přes veškerou časovou i finanční náročnost stále jako to nejlepší řešení.
Nový začátek
Oba manželé jsou vysokoškolsky vzdělaní ve velmi specifických oborech. Uvědomují si proto hodnotu profesionality a ani na chvíli neuvažovali, že by nové řešení svého domova vymýšleli sami.
Jejich kamarádi si v té době nechali zrekonstruovat interiér od architektů z ateliéru What architects?! a realizace je nadchla natolik, že se rozhodli je také oslovit.
„Práce architektů nám připadala velmi moderní a progresivní a o svém bydlení jsme uvažovali stejně. Potřebovali jsme třípokojový byt přestavět na čtyřpokojový, nestačilo tedy jen vyměnit parkety a vystěrkovat stěny. Věřili jsme, že když byli architekti schopní tak dobře proměnit výrazně menší byt, udělat to samé s naším stometrovým pro ně bude snadné,“ vysvětluje majitel, který nechal architektům v podstatě volnou ruku.
Prioritou kromě vytvoření další místnosti byl dostatek úložných prostor a výměna převažujících umělých materiálů za přírodní. Interiér měl odpovídat současným nárokům a možnostem, měl být energeticky co nejméně náročný, zároveň útulný a uživatelsky příjemný.
„Jednoduše měl být vše, co předtím nebyl,“ uzavírá investor. Projekt probíhal od přípravy až po realizaci v časové tísni, která však pravděpodobně prospěla schvalování konceptu. Investoři přistoupili na radikální řešení vybourat všechny vnitřní příčky a začít úplně od začátku.
Do volného prostoru architekti umístili servisní box skrývající toaletu, koupelnu, spíž a část kuchyňského vybavení. Čtvrtý, nový pokoj nahradil původní kuchyň s jídelnou.
„Tyto nové prvky jsme přiznali obkladem z olejované dubové dýhy, která na jedné straně zvýrazňuje v bytě to nejdůležitější a navíc skrývá dveře do nových místností. Kolem těchto vložených prvků se nachází obytný prostor s kuchyní, jídelnou a dvěma dětskými pokoji. Na přání klientů byl stejně rozdělený obytný prostor, v jehož rámci je záměrně předimenzovaná jídelní část s rozměrným kulatým stolem na úkor obývací části, a to proto, aby rodina trávila většinu času společně za stolem tak, jako tomu bylo dříve,“ doplňuje architekt.
Dlouhodobá perspektiva
Protože ani jeden z majitelů se necítí mít nějaké speciální vlohy ohledně interiérového designu, spolehli se plně na úsudek architektů, na jejich prostorové vidění a cit pro barvy i u těch nejmenších detailů a vůbec toho nelitují.
Samozřejmě po celou dobu spolupráce mezi nimi probíhal dialog, architekti vždy nabídli více možností řešení a u každého vysvětlili jeho výhody, na investorech pak bylo jen si vybrat to, co nejvíce odpovídá jejich potřebám. Díky tomu nemuseli sami obíhat žádná studia a showroomy, listovat katalogy a dlouze se zaobírat výběrem materiálů, nábytku, barev...
Podél celé západní strany fasády, která je zde nejvíce prosluněná, architekti umístili pás obložení z bílých smrkových desek na stropě a podlaze. Tato plocha má být rozšířením lodžie přímo dovnitř bytu a poskytuje pohodlné sezení na rozkládací pohovce, kterou vestavěli do dříve nevyužitého rohu.
Je zde také dostatek místa na pokojové květiny a ukrývá i sprchu v místě původní komory, která patří k ložnici rodičů. Původně masivní rámy prosklení lodžie s nepraktickým umístěním otevíracích částí vyměnili za hliníkové, které jsou mnohem subtilnější.
Základ vybavení tvoří úložné prostory vyrobené na míru. Skříně lemují celé dvě stěny od jednoho konce ke druhému, a protože jsou v bílé barvě, vizuálně působí jako posunutí stěny do prostoru. Díky tomuto řešení je zde dostatek místa k ukládání a zároveň minimum nábytku, takže byt působí otevřeně a vzdušně.
Převažující bílá barva také tvoří kvalitní neutrální pozadí pro obklady z dubové dýhy. Prostor rozjasňují drobné barevné akcenty na doplňcích a stejnou funkci zde plní hřbety knih v otevřené knihovně.
Původně standardní a nepříliš kvalitní interiér, který nedokázal uspokojit potřeby této konkrétní rodiny, zvládli architekti za pouhé dva měsíce proměnit v čistý, praktický a půvabný prostor, ve kterém jsou všechny použité materiály konečně kvalitní.
Je tak velmi pravděpodobné, že další rekonstrukci zde provedou až děti investorů.
Tomáš Krištek (*1986, Brezno), Ondrej Kurek (*1986, Žilina) |
---|
Mladé architektonické studio založili Tomáš s Ondrejem jako čerství absolventi Fakulty architektury STU v Bratislavě. Pracují převážně samostatně, ale také spolupracují s dalšími kolegy na projektech různých velikostí a typu. Převažuje u nich však téma bydlení, ať už v bytě, domě nebo bytovém komplexu. |
Jana Polomová, www.modernibyt.cz
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.