Hlavní obsah

Obří olympijské proměny Pekingu budí úžas, ale i spory

Právo, pur

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jak se letní Olympijské hry 2008 přibližují, Čína modernizuje Peking tempem, jež nemá v historii světových metropolí obdoby. Snad s výjimkou poválečné rekonstrukce. Podle posledního vydání Newsweeku to lze srovnávat snad s přestavbou Paříže v letech 1865-1887, kdy baron Haussmann vytvořil nad Seinou nejkrásnější město světa se širokými bulváry, jimiž je slavné dodnes.

Článek

Radikální přestavba Pekingu s mrakodrapy, ambiciózními sportovními stavbami a už šesti dálničními okruhy může ale kritikům zavánět totalitní architekturou, připomínající monstrózní, ale nerealizované sny Alberta Speera, Hitlerova oblíbeného architekta.

Od Maova "moře komínů" k avantgardě

Albert Speer ml. - také prominentní německý architekt - však nesouhlasí. Nedávno upravil projekt osmikilometrové trasy mířící od tzv. Zakázaného města na sever k olympijskému areálu. Po staletí šlo o srdce Pekingu budované císařskými mistry feng-šuej, tradičního čínského učení o harmonickém uspořádání prostoru.

Jak Speer ml. tvrdí, jeho schéma se sklání před tradicemi města a nevelebí moc - byť je design "větší, mnohem větší" než otcův megalomanský návrh Nového Berlína. Ať je tomu jakkoli, vládci Pekingu nyní povolují ultramodernu typu, který maoisté dříve likvidovali jako buržoazní nebo západní.

Místní už pro avantgardní projekty, pocházející často z dílen zahraničních společností, vymysleli i přezdívky. Tak futuristický Národní olympijský stadión je Ptačím hnízdem a stejně udivující Národní stadión vodních sportů Vodní kostkou.

Je tu také Kachní vejce - Národní opera, jakož i možná nejvíce udivující stavba: Nohavice. Dvě 230 metrů vysoké věže nového ústředí čínské televize (CCTV).

Peking ovšem zásadní přestavbu potřeboval. Když Maova armáda v roce 1949 napochodovala do metropole, předseda si předsevzal, že ji změní v průmyslové město "moře komínů".

Když o mnoho let později rozkvetl čínský kapitalismus, dýmající továrny brzy obklopily ošklivé výškové budovy kanceláří ze skla a chromu, mnohé s kýčovitými střechami ve stylu pagod. Výsledkem byl chaos. Teď se vše mění. Přičemž mnohé zbývá ještě udělat, než na olympiádu dorazí půl miliónu cizinců a na milión domácích Číňanů.

Vedení vyčlenilo například 12 miliard dolarů na tzv. zelené projekty - od vysazení 125kilometrového pásu stromů kolem města až po povinné přijetí evropských limitů na emise aut.

Přibývají ultramoderní nákupní galerie, v centru stojí nové finanční centrum, letiště má třetí terminál a veřejná doprava se rozšiřuje. "Bohužel ale jen málo, opravdu málo zůstává ze starého Pekingu," lamentuje však Ma Cę-šu, bývalý náměstek šéfa úřadu pro městské památky.

Vyjadřuje názor mnoha expertů, které znepokojuje, že málo pozornosti je věnováno zachování komunity a historické kontinuity. Těžká technika srovnává se zemí labyrinty půvabných starých uliček a dvorků - chu-tungů, aby uvolnily místo moderním bulvárům. V okolí olympijských zařízení a sportovišť zmizelo už několik vesnic.

Podoba budoucího Pekingu bude mít zásadní význam pro odkaz prezidenta Chu Ťin-tchaa.

Invaze venkova do měst sílí

Na rozdíl od hyperkapitalistické politiky svého předchůdce Ťiang Ce-mina chce zúžit propast mezi bohatými a chudými, a to v době, kdy se migranti z venkova masově hrnou do měst za prací ve službách a ve stavebnictví. Výstavba městské infrastruktury by teda měla podle plánů pokračovat, ale bude to vyžadovat pečlivější přípravu.

Jak podotýká Newsweek, honosné stavby a nekonečná řada luxusních bytů sotva pomohou ubytovat dělníky tak, aby to přispělo k vytvoření Chuovy "harmonické společnosti". Nebo nezbude než omezit nespoutanou vlnu stavebnictví, která přehřívá ekonomiku a znamená pravděpodobně největší hrozbu pro stabilní růst Číny.

 Zůstává otevřenou otázkou, jak tohle všechno Říše středu zvládne.

Reklama

Související témata:

Související články

Peking: Střelnice za vodními kruhy

Celková plocha okolo 45 čtverečních metrů, kapacita 9000 sedících diváků - to je Střelecká hala pro olympijské hry v Pekingu 2008. Právě tady se budou...

Výběr článků

Načítám