Nenápadný dům se spoustou nápadů

Ačkoli dům dostavěli v roce 2008, zdaleka není hotov. Stále nacházejí místa, která lze vylepšit, doplnit. Jak si pochvaluje Martina, není u nich na žádnou úpravu příliš pozdě. Radek je totiž kdykoli připraven vzít do ruky nářadí a provést požadované úpravy např. elektřiny k nově instalovanému svítidlu.

Právě Radkova zručnost se projevila při vlastní stavbě domu, a jak se oba shodují, ušetřila jim až třetinu původně propočítaných nákladů.

Svůj nový domov si nenechali postavit na klíč, ale celou stavbu řídili sami a na jednotlivé práce si najímali firmy.

„Člověk si ale musí umět správně naplánovat posloupnost jednotlivých prací a vědět, v jakém pořadí řemeslníky zvát,“ podotýká Radek.

Velkou roli také hraje štěstí na firmy. V tomto případě šlo i o šťastnou shodu okolností, protože další dva kolegové také stavěli, a tak si vzájemně mohli prověřené řemeslníky doporučovat.

Samotný dům si manželé vybrali v katalogu. Oslovil je projekt architektonického studia Stamberg, které pak požádali o drobné úpravy. Protože v domě žijí s dospělou dcerou, která nyní studuje v Brně, nepotřebovali mnoho místností. Dali přednost variantě s menším počtem pokojů, zato větších.

Zhruba v centru přízemí je vstupní hala, z níž vedou čtvery dveře: do technické místnosti, koupelny sloužící zároveň jako prádelna, do pokoje pro hosty a na toaletu.

Po levici jsou posuvné celoskleněné dveře, jimiž se vchází do velkého společenského prostoru tvořeného kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem. Z haly vede schodiště do podkroví, kde jsou ložnice, velká koupelna, šatna a dívčí pokoj.

Kuchyni dominuje dvoukřídlá lednice v nerezu. Praktickým prvkem je pracovní pult s barem, na němž Martina ráda připravuje občerstvení. Díky němu nemusí být k hostům zády.

Nás upoutala dvojice prosklených podsvícených poliček na zdi obložená imitací kamene. „Navečer často zhasneme hlavní světla a necháme rozsvícená jen tato. Vypadá to pak moc hezky,“ popisuje atmosféru domácích večerů Martina.

K romantice a rozjímání přispívá i krb v obývacím pokoji, který je obložen klasickou keramickou dlažbou. Na potřeby početnější návštěvy usazené v kožené sedačce je pamatováno designově povedeným konferenčním stolkem, jehož plochu tvoří trojice desek – dvě z jasanového dřeva a třetí s povrchem zebrano. Dvě horní desky lze vytočit do stran a zvětšit tak plochu stolu téměř na dvojnásobek.

Veliká místnost v podkroví je lahůdkou pro milovníky prostorných koupelen. Vznikla spojením původně projektovaných dvou pokojů. Rohová vana je osvícena vlastní sérií bodových světel, je tu umístěna toaleta, nechybí ani bidet, umyvadlo a velký sprchový kout.

Také koupelnu zdobí veliké množství detailů, jako jsou prosklené přihrádky u podlahy vyplněné oblázky a dozdobené sušenými rostlinami, mušličkami a svíčkami. Tato horní koupelna se od hnědo-krémového stylu domu ale poněkud barevně vymyká.

„Při vymýšlení vzhledu koupelny jsme si s mužem nevěděli už moc rady, a proto jsme se obrátili na dceru, která má ráda moderní, lehký, nadčasový styl. Doporučila nám, abychom koupelnu ponechali světlou, a měla pravdu. Dnes jsme rádi, že jsme na její radu dali,“ říká Martina.

Svůj pokoj si pak dcera Martiny a Radka mohla už zařídit zcela podle vlastního gusta. Zvolila efektní přímočarou kombinaci bílé a černé.

V ložnici rodičů se vše vrací k zavedené hře tmavě hnědé a bílé či krémové. Protože je to jedna z nejsvětlejších místností, daří se tu dobře květinám.

Velký prostor (i tato místnost vznikla sloučením dvou menších) umožnil zvolit manželskou postel s hodně velkým čelem. V rohu, vedle oken, zbylo ještě dost místa na psací stůl, na kterém Martina vyřizuje domácí agendu, anebo tu šije na šicím stroji.

Schodišti ještě v dohledné době přibyde skleněná balustráda. Volný prostor pod ním Martina využila pro nápad, který oba manžele nadchl při jedné z návštěv Středomoří.

Martina si vyhradila při betonování podlahy v hale obdélník, který řemeslník ponechal volný a přivedl k němu jen elektřinu na pozdější osvětlení. Obdélník pak Martina vysypala oblázky a dekorovala dalším přírodním materiálem. S Radkem pak doplnili světélko a prostor zakryli sklem.