Hlavní obsah
Obchodní čtvrť má díky komplexu Čchao-jang Plazza zcela novou tvář. Foto: Hufton+Crow (11x)

Když před několika lety představili architekti z čínského ateliéru MAD Architects svůj návrh multifunkčního komplexu budov v čínském Pekingu nazvaný Čchao-jang Plazza, vypadal jako vytržený z jiného, jakoby snového světa. Dnes ale všechny budovy již stojí na svém místě – a vypadají přesně tak, jako před léty na vizualizacích. Jako ze sna nebo z malby na starém čínském svitku.

Obchodní čtvrť má díky komplexu Čchao-jang Plazza zcela novou tvář. Foto: Hufton+Crow (11x)
Město hor a vod se stalo realitou

V blízkosti posledního velkého parku, který zůstal zachován v Pekingské obchodní čtvrti, Čchao-jang, vyrostlo deset budov různých tvarů, velikostí a také samozřejmě účelu.

Během pěti let vyrostl nedaleko velkého parku v obchodní čtvrti Pekingu zcela nový komplex budov rezidenčního, obchodního i administrativního charakteru.

Foto: Hufton+Crow

Nové budovy se od okolní zástavby liší na první pohled. Svými oblými tvary představují zajímavou a příjemnou změnu.

Foto: Hufton+Crow

Architekti je navrhli tak, aby připomínaly roztroušené skály v přírodě, mezi nimiž „v údolí” rostou stromy a zurčí potůčky. Předlohou jim byl koncept tzv. města hor a vod – město Šan-šuej.

Mezi dvěma hlavními budovami je kryté atrium s prosklenými stěnami.

Foto: Hufton+Crow

Právě díky přírodnímu vzhledu je komplex považován za v jistém smyslu pokračování parku, nebo přinejmenším alespoň za místo, kde se hustá zástavba s parkem mohou prolnout.

Interiér atria

Foto: Hufton+Crow

Náměstí mezi budovami reprezentuje potok protékají mezi kameny a skalkami.

Foto: Hufton+Crow

„V moderních městech je architektura coby umělecká tvorba chápána jako symbol bohatství, síly nebo technologického rozvoje, zatímco příroda si existuje zcela nezávisle na tom všem. To je velmi odlišný pohled od tradičního východního pojetí měst, v nichž jsou architektura s přírodou navrhovány jako jeden celek. Vzniká tak atmosféra vhodná k tomu, aby naplnila duchovní potřeby každého obyvatele,” řekl architekt Ma Jen-sung, jenž stojí v čele čínského ateliéru.

Architekti vymysleli speciálně pro komplex spoustu nových technologických řešení, jejichž společným cílem je k přírodě šetrný a úsporný provoz.

Foto: Hufton+Crow

Čchao-jang plazza navazuje na pekingský park Čchao-jang.

Foto: Hufton+Crow

O projektu v době, kdy jeho stavba teprve začínala, jsme psali zde.

Dominantou nově vzniklého komplexu je v severní části umístěná nesymetrická dvojice výškových multifunkčních budov, které svým vzhledem nejvíce připomínají skály ze staré čínské malby. U jejich paty začíná jezírko.

Atrium mezi dvojicí budov je chráněno čirým sklem. Z některých úhlů pak zejména jeho zastřešení může evokovat lehké provazové můstky spojující dva břehy nad propastí.

Dvě výškové budovy reprezentující dvojici skal jsou záměrně nestejné a nesymetrické tak, jak to velice často bývá v přírodě.

Foto: Hufton+Crow

Další, nižší budovy s komerčním využitím jsou navrženy tak, aby vyhlížely jako kameny v proudu potoka, jejichž povrch po mnoho let obrušovala voda.

Jihovýchodní cíp pak okupují dva rezidenční komplexy nazvané Armani apartments, jež opět mají tvary skalek.

Park Čchao-jang je největším parkem v celém Pekingu.

Foto: Hufton+Crow

Komplex se přírodě neblíží jenom svým vzhledem, ale také svým šetrným provozem a ekologicky šetrnými technologiemi, které autoři speciálně navrhli a vytvořili. Díky tomu získal prestižní ocenění – zlatou cenu LEED, kterou uděluje americká Rada zelených budov.

Vzhled komplexu vychází z tradičních čínských maleb, jistou podobnost lze objevit například s krajinami Chuanga Ming-siena.

Foto: Hufton Crow

Technické údaje:
Zastavěná plocha: 30 763 m²
Celková plocha nad povrchem země: 128 177 m²
Celková plocha pod povrchem země: 94 832 m²
Výška nejvyšší budovy: 142 m

Koncept Města Šan-šuej

Město Šan-šuej znamená v překladu Město hor a vody. Jeho koncept představil slavný čínský raketový vědec a konstruktér Čchien Süe-sen už v roce 1980. Znepokojen rostoucím počtem obřích betonových staveb předložil návrh založený na starodávném čínském umění Šan-šuej.

Cílem bylo umožnit lidem, aby žili v městském prostředí, ale zároveň měli možnost navrátit se k přírodě. Tento urbanistický plán dosud nebyl uveden do praxe. Vrátit se k němu rozhodl až současný čínský architekt Ma Jen-sung.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Související články

Výběr článků