Článek
Belgičané nejprve důkladně rekonstruovali existující stavbu, a to velice věrně. Zámeček má díky tomu opět svou původní podobu. Tedy téměř.
Druhou částí projektu bylo totiž jeho rozšíření o další obytné prostory a propojení hlavní budovy s přízemní stavbou, v níž je umístěna i garáž.
Podstatně menším rozšířením původní stavby je prostor před vchodem do domu.
Prvkem, jenž upoutá okamžitě pozornost každého návštěvníka, jsou pro tento účel vytvořené ocelové konstrukce, které nové prostory ohraničují.
První je před vchodem do domu, kde vzniká jakási prosklená veranda. Druhá, podstatně větší, je na druhé straně hlavní budovy a je v ní umístěna kuchyň spojená s jídelnou.
Přistavěná jídelna s kuchyní má prosklené stěny, dále pak pokračuje otevřenou terasou.
Ocelové traverzy rámující přírodu....
Jak architekti vysvětlují, účelem těchto relativně robustních, černě natřených ocelových konstrukcí je zarámovat výhled do okolní, jinak ničím neohraničené nádherné krajiny, a tím ji přizvat jakoby v podobě obrazu do interiéru.
Ocelové konstrukce na obou stranách domu jsou vždy do určité části zaskleny a poté pokračují ještě dále do exteriéru bez zasklení.
Architekti začlenili do nové struktury i okolní přírodu.
V hlavní budově je oddělena společenská a soukromá zóna tradičně podle pater. Společenskou funkci má přízemí, kde celou polovinu hlavní budovy zabírá velký obývací pokoj. Na něj, směrem do exteriéru, navazuje zmiňovaná prosklená jídelna s kuchyní.
Uvnitř domu pak s obývákem sousedí druhý, menší pokoj, využitelný například jako televizní. V prvním poschodí je několik soukromých pokojů a hlavní ložnice.
Přízemí
První patro
