Hlavní obsah

Ještěd čeká rekonstrukce, najít vhodného architekta bude náročné

Právo, Michael Polák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Přestože zpravidla bývá na Ještědu pracovně, nikdy prý nepřehlédne kouzlo, které hora, stavba, interiér a celé místo mají. „Skutečně silná a nezaměnitelná atmosféra,“ říká o oblíbeném místě nad Libercem Petr Vorlík, historik architektury z pražského ČVUT.

Foto: Archiv Právo

Ještěd

Článek

Muž, jenž se narodil v roce 1973 den před slavnostním otevřením unikátní stavby na Ještědu, má teď pro její budoucnost velký význam.

Vede důležité průzkumy stavby a pomáhá najít projektanta, který by měl celé dílo architekta Karla Hubáčka (1924–2011) opravit.

Objevil průzkum, který jste na Ještědu vedl, něco překvapivého?

Úkolem průzkumů bylo v první řadě soustředit všechny dostupné informace, ověřit je a dementovat nepřesnosti. K tomu jsme samozřejmě prohlédli Ještěd od posledního skladiště v suterénu až po vnější ochoz pod vrcholkem. Detail po detailu, včetně vybavení nebo prvků uložených v muzeích mimo stavbu.

Foto: Archiv ČVUT

Historik Petr Vorlík

Zmapovali jsme současný stav a na základě podkladů a indicií na místě také rekonstruovali původní vzhled. To bylo u takto známé a relativně mladé stavby překvapivě náročné a jistě se ještě mnoho informací dovíme až časem, třeba při generální opravě.

Původní projekt stavby hotelu a vysílače se prý nedochoval. Je to s ohledem na generální opravu Ještědu velký problém?

Původní projektová dokumentace se dochovala ve fragmentech, v podobě několika plánů roztroušených v různých archívech. Patrně nejlépe je dokumentován interiér v osobním archívu autora Otakara Binara.

Navíc se řadě příznivců podařilo nastřádat značné množství fotografií ze stavby a po dokončení. Kromě výše uvedených dvou průzkumů existuje také letošní zaměření stavby. A nejlepším zdrojem informací je přirozeně věž sama.

Kultivovanému, naslouchajícímu architektovi, dodavatelům i řemeslníkům musí toto obrovské množství informací bohatě stačit. Pokud zvítězí zodpovědnost a pokud budou práce na Ještědu brát jako výzvu a čest. Tak jako při samotné realizaci v šedesátých a sedmdesátých letech.

Kdo by měl generální opravu vést? Skutečně hledáte Hubáčkova nástupce? A lze ho najít?

Už v minulosti jsme se při různých odborných setkáních opakovaně shodli, že nástupce Hubáčka bude těžké, ne-li nemožné najít. Každý člověk je přece osobnost a tato stavba navíc v sobě nese i výrazný otisk doby vzniku.

Takovou situaci nelze opakovat. Pro mne je důležité, aby projektant generální opravy byl kultivovaný, ohleduplný a citlivý, aby uměl potlačit své ego, ale zároveň byl dostatečně silný a dovedl zarputile překonat všechny problémy, které bezesporu nastanou.

Aby v oblastech, kde je nutná změna, dovedl na Hubáčka přesvědčivě navázat a aby zakázku vnímal jako poctu a práci pro veřejnost, nikoliv jako standardní komerci a konzum.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám