Jak vytvořit bezbariérový domov

Ať už žijeme s handicapovaným rodinným příslušníkem, nebo jen připravujeme pro sebe ve vyšším věku pohodlnější bydlení, vždy záleží na konkrétní situaci.

Jak u tělesně postižených, tak u seniorů je nutné dodržet pár zásad hlavně při navrhování všech místností. A jelikož existují různé druhy postižení a s ním související omezení pohybu a hygienické potřeby, přistupujeme k zařizování takového bytu vždy individuálně.

Při plánování bytu pro vozíčkáře dbáme na to, aby nejen místnosti, ale i věšáky, držáky, úchytky a vypínače byly pro něj dosažitelné a využitelné.

Všechny hrany mají být zaoblené a dostatečně zvýrazněné, šířka dveří z hlediska průjezdnosti má být nejméně 90 cm.

Je dobré, když se např. dveře u koupelny otevírají ven, aby v případě nevolnosti měla přivolaná osoba snadný přístup do místnosti a současně aby postižený získal volnou plochu pro pohyb vozíku. Ta by měla být minimálně 150 cm, ale každý centimetr navíc je přínosem, neboť usnadňuje manévrování.

Plochy určené k pohybu na vozíku by neměly rušit žádné zbytečné překážky, jako třeba schůdky, prahy mezi dveřmi, rozvodná potrubí, výstupky zdí apod.

Kvůli zvětšení prostoru je lepší propojit koupelnu s klozetem. Poskytne větší manipulační prostor. V bytech s úzkými dveřmi se nevyhneme stavebním úpravám.

K vybavení koupelny poslouží nejlépe speciální ergonomické umyvadlo, které lze vozíkem podjet. Je ploché, má menší výšku a instaluje se se speciálním sifonem pod omítku. Obecně se vyplatí pákové prodloužené vodovodní baterie s integrovaným omezovačem horké vody (ochrání před opařením).

Sprchový kout musí být bezbariérový, sjízdný a s odpadem zabudovaným v podlaze vzdáleným nejméně 30 cm od stěny. Bezpečné sprchování se neobejde bez ukotvených držadel a madel.

U vany volíme dostatečnou hloubku a délku minimálně 170 cm. Vanu vybavíme podle potřeby madly nebo sedačkou. Vanu odsadíme kousek ode zdi, aby vznikl okolo dostatečný prostor pro opření při vylézání.

Vozíčkář potřebuje manipulační prostor kolem záchodové mísy pro čelní, šikmý i boční přesun z vozíku na mísu. Instalace klozetu není složitá, vyžaduje však dodržení dvou podmínek.

Výška klozetové mísy včetně sedátka má být 50 cm nad podlahou a vzdálenost přední hrany WC 70 cm od zadní stěny. Tato délka umožní optimální přesednutí z invalidního vozíku na klozet. Pomocná madla usnadňující posezení i vstávání se instalují ve výšce 90 cm od horní hrany madla nad podlahou.

Vhodným řešením je speciální závěsný klozet s prodlouženou délkou 70 cm, který se dá bez problémů instalovat v požadované výšce.

Hlavní zásady při zařizování kuchyně: snadná dostupnost věcí, jednoduché ovládání spotřebičů, lehké otevírání skříněk a zásuvek, bezpečná manipulace s veškerým kuchyňským zařízením. Více než v jiné místnosti tu záleží na přesném výškovém vymezení poliček a jejich hloubce.

V kuchyňském nábytku nabízejí výrobci sestavy s přestavitelnou výškou spodní pracovní plochy i horních úložných skříněk. Nábytek lze doplnit speciálními potřebnými sokly, skříňkami, skříněmi i mobilními vozíky.

Boční plochy skříněk přistavené k varnému panelu by měly být tepelně izolované s tím, že se varný panel ovládá čelně. Vedle pečicí trouby je vhodný manipulační prostor pro najetí vozíkem pro otevření trouby. Tato plocha slouží na odkládání horkých předmětů i přípravu jídel a její výška je shodná s pracovní plochou kuchyně.

V pracovní desce lze zvolit případné atypické usazení baterie. Nutný průchod mezi zdí a kuchyňskou linkou je minimálně 150 cm podobně jako průchod mezi dvěma kuchyňskými linkami.

Při stolování s vozíčkářem počítáme s delším stolem. Aby mohl vozík podjet, potřebuje pod deskou minimálně 70 cm. Doporučená výška stolu je 80 cm (do 85 cm), šířka od 68 cm.

Tam, kde to rozměry bytu dovolí, je výhodné vybavit předsíň šatnami a dveře opatřit kováním umožňujícím jejich otevření o 180°, nebo zvolit dveře posuvné.

Manévrovací prostor u skříní musí dovolovat ukládání a vyjímání předmětů. Dovoluje-li tělesné postižení využít prostor předsíně až do stropu, v horní části lze instalovat sklopný pantograf na zavěšení ramínek.

Handicapovaní by se měli zaměřit na křesla se zvýšeným sedákem s dostatečně vysokými a tvarovanými područkami, které jdou lehce uchopit. Sklon sedáku a opěradla má být minimální a konstrukce sezení pevná a stabilní.

Vhodné jsou židle a křesla s odpruženým sedákem, který pomáhá postiženým vstát. Šířka sedáku má být minimálně 50 cm. Křeslo může mít zadní nohy opatřené kolečky a může být dokompletováno podnožkou. Vhodné je čalounění z pevného přírodního materiálu.

V noci potřebujeme načerpat novou sílu na vhodné posteli. Individuálně konstruované jsou ortopedické rošty s matrací. Manipulace s roštem je jednoduchá, ovšem lůžková plocha musí být zvýšena.

Je praktičtější, jsou-li na obou koncích postele čela.

Vlastní lůžko by se mělo skládat z lamelového roštu a matrace pro docílení pružné a tvrdé podložky. Pokud jsou konce ložné plochy výklopné, umožňují polosed.

Pod podélnou stranou zdravotní postele je otvor pro zasunutí zdvihacího mechanismu a pro přisunutí servírovacího stolku. Konstrukce musí být pevná a stabilní.