Hlavní obsah
Obývací pokoj s pohodlným křeslem - ušákem - a stojací polohovací lampou Artemide Tolomeo. Vlevo další cenný kousek, konferenční stůl z roku 1955, který navrhl Jindřich Halabala. Foto: Petr Horník, Právo

Martina Alinče Dvořáková napsala výpravnou knihu o vaření s názvem Máma mele vločky. Společně s manželem Janem, který je architekt, ve stejné době rekonstruovala i prvorepublikový byt.

Obývací pokoj s pohodlným křeslem - ušákem - a stojací polohovací lampou Artemide Tolomeo. Vlevo další cenný kousek, konferenční stůl z roku 1955, který navrhl Jindřich Halabala. Foto: Petr Horník, Právo
Inspirativní nápady podtrhly půvab činžovního bytu

V knize najdeme báječné bezlepkové recepty, které si začala sama vymýšlet, když se objevil stravovací problém u manžela.

„Byla jsem na mateřské se starší dcerkou a měla jsem čas zkoušet vařit něco jiného. Kniha vznikala asi rok, fotilo se u nás doma a všichni jsme si to užívali,“ vzpomíná s úsměvem autorka knihy.

V nejbližší době má ale v plánu vrátit se ke své profesi a podílet se na projektech krajinářské architektury.

Martina Alinče Dvořáková napsala skvělou knížku - Máma mele vločky s podtitulem Kuchařka bez masa a lepku pro celou rodinu.

Foto: Petr Horník, Právo

První byt a rekonstrukce

Činžovní byt v pražské Bubenči je chytl za srdce. Měl svoji atmosféru, klidné ulice a zeleň. Jan je odborník a zjistil, že byt není z hlediska prostorové kvality výrazně poškozený novějšími adaptacemi.

Byl velmi zanedbaný, takřka v původním stavu, včetně několika na míru navržených detailů, a stále si zachovával rukopis prvorepublikového architekta Jaroslava Vondráka.

V jídelně je dominantní knihovna a obraz na stěně, který maloval Janův dědeček. Židle jsou kultovní – stále nadčasové tonetky.

Foto: Petr Horník, Právo

„Dispozici jsme upravili jen velmi málo. Kuchyň je nyní ve vstupní hale a jedinou větší změnou bylo otevření průhledu ve stěně směrem do obývacího pokoje. Je to dobré řešení, Martina je při vaření součástí rodiny, vidíme dobře na děti,“ říká Jan.

Při rekonstrukci využívali tradiční materiály, snažili se vyvarovat použití novodobých lehčených bloků a sádrokartonu. Velká investice šla do podlah, ty jsou zcela nové. A zvolili klasiku v podobě stromečkových dubových parket.

Bílá skříňka pod oknem je vyrobená na míru. Jemný ornament patří k domu i bytu a majitelé ho chtěli znovu oživit.

Foto: Petr Horník, Právo

Skandinávský styl?

Jan s Martinou studovali i v zahraničí, hodně cestovali. Martina pobývala v Dánsku, Jan v Nizozemí a Japonsku, společně pak byli ve Švýcarsku. Jsou tedy multikulturní a otevření rozmanitým stylům. Při koncepci svého bydlení se to v nich (jak říkají) „pralo“.

Jednoduchý styl hygge v kombinaci s prvorepublikovými prvky se prolíná celým bytem.

Foto: Petr Horník, Právo

Přemýšleli, jak ho pojmout, jak nejlépe v bytě rekonstruovat příznačnou malebnost, pohodlí i logiku materiálové skladby. Vlivů bylo více: švýcarský styl alpských chalet s dřevěným obložením a kožešinami, japonské wabi-sabi se svou krásnou nedokonalostí až syrovostí.

Nejbližší jim je ale asi styl hygge (pohoda, klid, útulnost) užívaný ve Skandinávii. Martina ho znala dávno předtím, než se stal knižním hitem. Jejich interiér nese prvky jednoduchosti, nadhledu, minimalistického designu, který je okořeněný artefakty první republiky a 50. let.

Designové doteky

V interiéru jsou nadčasové solitéry. Nepřehlédnutelný je konferenční stolek s názvem Pavouk od designéra Jindřicha Halabaly, který ho navrhl v roce 1955. A má zajímavý příběh: rodiče Martiny si pronajali zahrádku a snaží se o samozásobitelství ovoce a zeleniny. Na pozemku byla i stará kůlna, v níž byl zapomenutý právě Halabalův stolek. Manželé ho nechali zrestaurovat a teď se z něj těší v obývacím pokoji.

Poctivý nábytek zastupují i židle tonetky rozmístěné kolem jídelního stolu. Jsou to stálice, na kterých se velmi pohodlně sedí. „Některé židle jsem koupil, jiné tonetky ležely u kontejneru, tak jsem je zrestauroval,“ říká Jan. „Máme je moc rádi, vnímáme je jako kultovní nábytek.“

V kuchyni se proboural otvor, který slouží rodině ke komunikaci. Zajímavým prvkem jsou bílé obklady, tzv. psaníčka, od britského výrobce Lefroy Brooks.

Foto: Petr Horník, Právo

Styl první republiky připomínají bílé obklady v kuchyni v podobě tzv. psaníčka. Byla to první věc, kterou si pořídili do nového bytu. Dvacátá a třicátá léta minulého století připomíná i bílá skříňka pod oknem zhotovená od truhláře na míru. Má ornamenty, které manželé objevili na původní kovové schránce na dopisy na vstupních dveřích bytu, a tak se rozhodli motiv zopakovat. Cítili, že sem patří.

Korpus kuchyňské linky tvoří nábytek z Ikea, jenž ale nese pečeť originality. Nám se líbí nápad s květinami na horních skříňkách, které jsou za poctivou dubovou deskou. Příjemný optický předěl mezi kuchyní a obývacím pokojem tvoří dubové stupně.

Foto: Petr Horník, Právo

Zajímavý příběh se váže také k okenním kličkám. „Činžovní dům měl původně specifické okenní kličky navržené architektem Jaroslavem Vondrákem, žákem slavného architekta Jana Kotěry. Nikde jinde je pravděpodobně nenajdete a my chtěli přesně takové. V bytě před rekonstrukcí už byla bohužel okna vyměněná za plast, tak jsme se je rozhodli nahradit zpět dřevěnými špaletovými okny s původními proporcemi. Sousedka naštěstí při výměně zachránila pár původních kliček. Nechali jsme je odlít a vybrousit kopie, aby duch oken opět ožil,“ říká architekt Jan.

Kreativně a podle svého

Mladí manželé mají dvě malé dcerky a je jim jasné, že investovat do drahého nábytku nemá smysl. Využívají nabídku Ikea a tu dotvoří podle svého. Například kuchyňská linka má zajímavý prvek na horních skříňkách – „záhon“ zelených rostlin vykukujících za dubovými deskami.

Knihovna Billy zase stojí na nožkách a je tak mnohem elegantnější. Podobně mnohem víc chutnají Martininy recepty na jídelním stole s dubovou masivní deskou, která je usazena na korpusu skandinávského nábytku.

Úložní prostory jsou v rodině s malými dětmi opravdu důležité. V ložnici jsou bílé skříně až po strop, s originálními koženými poutky. Ty vyrobila paní Martina.

Foto: Petr Horník, Právo

Jan jako správný architekt ctil i technologii práce se dřevem z dob první republiky. Měkké, levnější dřevo (smrk, borovice) se tehdy lakovalo a tvrdé (dub, buk) se ponechávalo své kráse, jen se olejovalo, voskovalo. A tak to je i zde.

„Okna a dveře máme lakované v bílé barvě, dub je všude jen olejovaný a vypadá to v kombinaci hezky. Určitě není dobré nechat vedle sebe v ryzí podobě tvrdé a měkké dřevo. Každé má jinou skladbu, suky a trochu se to vizuálně tluče,“ vysvětluje majitel.

V činžovním prvorepublikovém domě s vysokými stropy vládne pohodová atmosféra. Z okna ložnice je výhled do klidné části zazeleněného dvorku.

Foto: Petr Horník, Právo

Království malé Johanky

Johanka si třeba z úložné skříně na oblečení „udělala“ karavan a teď „cestuje“ po světě. A protože moc ráda kreslí a maluje, je nezbytný pohodlný stůl. Vše k tvorbě má na dosah díky praktické kovové tabuli, na niž lze umístit háčky a zavěsit kelímky, krabičky a dózy.

Dětský pokoj je Ikea, ale kreativně upravená. Na vybavení se aktivně podílela i dcerka Johanka, která ráda maluje a přála si mít svůj ateliér se stolkem a barvičkami kolem sebe.

Foto: Petr Horník, Právo

Pro dcerku byla důležitá i velká postel, a to pořádně skákací! A tak rodiče pořídili dřevěnou z Ikea o šíři 160 cm, natřeli ji na veselou žlutou.

Plány do budoucna

Naši hostitelé příliš neplánují, žijí raději přítomností a těší se na to, co přijde. „Je nám tady moc hezky. Ať se vracíme z míst, kde se nám moc líbilo, stejně se nejvíc těšíme sem, do našeho bytu,“ říká Martina.

Byt vzniká postupně a organicky. Nic nechtějí uspěchat, protože tzv. rychlokvašky jsou vidět. „Věcmi se nechceme přehltit, ale nad každou se zamyslet, cítit, že sem patří. Líbila by se nám stěna s obrazy, vybíráme pozvolna. Chceme mít interiér přirozený,“ vysvětluje Martina.

Hledáme nejhezčí rodinné vánoční stromečky

Ozdobený stromeček je možné o Vánocích nalézt snad v každé české rodině. Když se na Štědrý večer rozzáří, rozlije se po celé domácnosti tajemná atmosféra, na niž se těší nejenom děti, ale i dospělí.

Jak vypadá ten váš? Je designově dovedený k dokonalosti? Anebo na něj věšíte tradičně památeční ozdoby po babičce? Zdobíte stromeček v pokoji, anebo jej máte venku, na zahradě? 

Na adresu bydleni@novinky.cz nám do 20.12.2018 pošlete fotografii (orientovanou na šířku) s vaším vánočním stromečkem a připojte pár zajímavých informací o něm. Přehlídku těch nejhezčích vám přineseme v článku o Vánocích v rubrice Bydlení.

Ačkoliv oba manželé vyrůstali v rodinných domech, zásadní změna v nejbližší době nebude. I když, kdo ví?

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků