Článek
Dům byl postaven na konci devadesátých let a interiér zařízený jeho prvními majiteli tomu odpovídal, David s Petrou proto nebyli s jeho podobou spokojeni už od chvíle, kdy se nastěhovali. Teprve nedávno se však rozhodli oslovit architekta Petra Venclovského a jeho ženu designérku Annu Venclovskou.
To, že současní majitelé s rekonstrukcí trochu otáleli, se nakonec ukázalo jako velká výhoda, stihli totiž dobře poznat dům i své potřeby.
„Už na prvním setkání nám klienti ukázali a vyjmenovali několik míst a bodů, se kterými nejsou spokojeni. K těm jsme nějaké přidali a postupně hledali řešení. Zadání bylo zařídit a zabydlet část domu, do které vstupuje návštěva, tedy společenskou zónu, počínaje vstupem, který je u domu velmi důležitý, pokojem pro hosta, kuchyní s jídelnou a konče hlavním obývacím pokojem.
Důležité bylo, kudy se skutečně chodí, které dveře jsou nadbytečné, kde naopak chybí. Kde studí podlaha, kam se chcete dívat při vaření, kam z křesla, kde se bude poslouchat hudba, kde se sejde rodina na Vánoce atd. Mimo to jsme nově vyřešili osvětlení a určená místa v domě propojili audio/video systémem,“ popisuje individuální postup při spolupráci architekt Petr Venclovský.
Nejedno křeslo pro hosta
Hlavním důvodem, proč majitelé přistoupili k přestavbě, byla kuchyň původně rozdělená na dvě zóny linkou ve tvaru L, její součástí byl malý jídelní kout, který mladému páru nevyhovoval.
Přáli si velký jídelní stůl, u kterého můžou příjemně posedět i s přáteli, a potřebovali také více úložného prostoru. Ten získali zazděním dveří do obývacího pokoje, kde jsou dnes vysoké skříně s troubami, lednicí a spíží. Architekt rozšířil hlavní dveře a ty nepoužívané do chodby nahradil vestavěným skleníkem, vedle kterého jsou lítací dveře do skladu se stohovatelnými židlemi a větším mrazákem.
Přestože je prostor řešený především funkčně, nechybí mu hravost, kterou v kuchyni nejvýrazněji demonstruje tapeta Fornasetti Acquario. Ve vstupní chodbě bylo nutné vyřešit nedostatek přirozeného denního světla, stávající dřevěné dveře proto byly nahrazeny hliníkovým rámem proskleným průsvitným conexem.
Čtyři metry dlouhý botník si poradí i s početnými návštěvami stejně jako zabudované šatní skříně umístěné hned naproti. Obývací pokoj s výhledem a balkónem je rozdělen na dvě části.
Jedna nabízí klid pro chvíle s knihou u krbu a posezení na sofa přímo u knihovny, v koženém ušáku nebo u rohového okna.
Druhá část je určena pro sledování filmů nebo poslech hudby na prostorné pohovce. Pokoj pro hosty je současně zázemím Davida, který zde rád cvičí nebo poslouchá hudbu.
Puf háčkovaný na míru
Spojovacím prvkem rekonstruovaných prostor domu je olejovaný masivní dub, z něhož je vyrobena většina nábytku na míru. Některé jeho části mají povrchovou úpravu v matném barevném laku, což evokuje 50. léta, stejně jako šatní skříně a korpusy kuchyňského nábytku, které jsou z laminátu v odstínu vanilky.
„Interiér měl být funkční, řemeslně kvalitní, vřelý, jasný. Maximum nábytku je proto navrženo a vyrobeno atypicky, včetně všech úchytek, dveří, svítidla, dubového stolu a nástěnky v jídelně, háčkovaného pufu a kávového stolku v obývacím pokoji nebo zrcadla s žárovkou na chodbě,“ dodává autor projektu Petr Venclovský.
Na výsledku je to znát. Originální pojetí zahrnuje praktická řešení oživená vtipnými detaily, které odrážejí současné trendy v designu od zmíněného retro stylu přes italskou eleganci až po skandinávskou čistotu.
Přestože je zde hodně drahých kousků nábytku, použity jsou vždy s lehkostí, vtipem a nadhledem. Majitelé jsou tak konečně spokojeni a být jejich hostem je čirá radost.