Hlavní obsah

Do úzkého domu se vešla nejen restaurace, ale i byt majitelů

Novinky, nes

Když v centru Tokia začali rozšiřovat jednu z ulic, bylo zřejmé, že původní, 85 let stará úhoří restaurace už nebude moci zůstat na svém místě. Pozemek, na němž stála, se ztenčil na pouhou nudli, a nová stavba, která na ní vyrostla, nemohla mít jiný než podobný tvar. Majitelé restaurace se rozhodli vykročit směrem ke stoletému výročí existence svého podniku s novou, moderní tváří. Provozovna zabírá přízemí domu, v prvním patře je pak soukromý byt.

Foto: Masao Nishikawa

Dům má dlouhou fasádu s jasně odlišenou částí pro hosty restaurace a soukromé prostory majitelů.

Článek

Dvacet metrů dlouhá čelní fasáda sahá až na roh ulice, jíž musela původní restaurace ustoupit. Jasně je na ní oddělena restaurační a soukromá část domu. Přízemí má ponechaný odhalený beton, na němž jsou zřetelně patrné otisky cedrového bednění. Podle architektů ze studia Apollo Architects & Associates jsou tyto otisky připomínkou původního dřevěného plotu staré jídelny. Fasáda dalších pater je pak již omítnuta bíle, jediným doplňkem je žebrovitá dřevěná zástěna chránící okna bytu před přílišným prosvětlením, ale také vytvářející pocit většího soukromí obyvatelům domu.

Foto: Masao Nishikawa

Dům má v nejužším místě dva metry a v nejširším šest metrů.

Foto: Masao Nishikawa

V úzké restauraci se najednou nají až 18 lidí.

Do domu vedou dva vstupy. Širším se vchází přímo do restaurace, která má nyní kromě stálé klientely z minulých let i spoustu nových zákazníků, zejména z řad matek s malými dětmi. Druhý, užší vchod vede do kuchyně a odtud nahoru do bytu. V nejjižnějším konci jídelny je „salonek“ s kruhovým oknem a dřevěnou podlahou. Hlavní prostor má dlážděnou podlahu a vysoko umístěná, dřevěnou mřížkou stíněná okna směřující na opačnou stranu, než je ulice.

Foto: Masao Nishikawa

Vedle dveří do restaurace je umístěna toaleta pro hosty.

Foto: Masao Nishikawa

Prostor jídelny je rozdělen do dvou částí, veřejné a soukromé. Druhá má dřevěnou podlahu a působí výrazně útulnějším dojmem.

Pokud návštěvník vystoupí po schodech z přízemí nahoru, přijde do místnosti, která funguje jako kuchyň, jídelna a obývací pokoj dohromady. Napravo, směrem na sever, jsou umístěny dva dětské pokoje zastřešované loftem. I ten mají k dispozici děti. Ložnice rodičů je na opačném konci bytu. Přes den není nijak patrná, protože úzké prostory si vynutily instalaci sklopných postelí. Za ložnicí následuje balkón, odkud se dá po schodech vystoupat na střechu domu.

Foto: Masao Nishikawa

Hlavní zóna bytu slouží jako obývák s jídelnou a kuchyní dohromady. Za ní následuje ložnice.

Foto: Masao Nishikawa

Dveře naproti schodišti vedou do koupelny.

Úzký byt má okna na obou stranách, díky čemuž netrpí nedostatkem světla. Architekti jej navrhovali jako místo pro zdravé bydlení s dětmi. Podlahy jsou ze dřeva borovice douglasky, stěny jsou bíle omítnuté a strop je obložen cypřišovým dřevem.

Foto: Masao Nishikawa

V severní části bytu jsou proti sobě dva dětské pokoje. Nad nimi je loft.

Foto: Masao Nishikawa

Po schodech z hlubokého balkonu lze vystoupat ještě na střechu.

Stavba z železobetonu, jejíž šířka se pohybuje mezi dvěma až šesti metry, stojí sice na pozemku o velikosti 82 čtverečních metrů, ovšem celkový součet jejích podlah tento rozměr hravě překonává. Přízemní prostory mají celkem 58,32 m² a stejně velkou plochu nabízí i soukromý byt nad nimi. Dalších 12,69 m² má rodina k dispozici na střeše.

Foto: Apollo Architects & Associates

Přízemí

Foto: Apollo Architects & Associates

První patro

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám