Chatka na úbočí hory je zabalená do zrcadlícího pozlátka

Chatka je přístupná pouze pěšky. Lze ji objevit v nadmořské výšce okolo 2500 metrů. Příbytek je určen pro dvě osoby a je plně soběstačný s tím, že v okolní přírodě nezanechává žádný odpad.

Autor stavbu navrhl výhradně z obnovitelných materiálů. Je z převážné části sestavena z modulárních dřevěných dílů, fasáda a okenní rámy jsou pak kovové. Interiér je obložen překližkou.

Veškerý materiál bylo třeba na místo dopravit pomocí vrtulníku, protože jednotlivé části by byly na vynesení příliš těžké.

Zdrojem energie jsou solární panely umístěné na střeše, kde je rovněž speciální zařízení určené k zachycování a filtraci dešťové vody. Ta je v chatce spotřebovávána jako užitková. K vytápění slouží kamna na dřevo, které nahoru vynášejí lidé.

Jedním z hlavních prvků minimalisticky vybaveného interiéru je schodiště. Po něm lze nejenom vystoupat vzhůru na loft s postelí, ale také se z něj kochat výhledem do okolí, odpočívat na něm nebo sedět a jíst.

„Mým nejoblíbenějším místem je ale postel na minimezaninu, odkud je možné přehlédnout celé údolí,“ prozrazuje designér. Zároveň vysvětluje, proč si jako materiál fasády vybral právě vysoce reflektivní plech. Lesklý povrch pomáhá příbytek v krajině schovat, neboť zrcadlí jeho okolí, a tak s ním splývá.

Jistá spartánskost zařízení chatky, kde je jen nejpotřebnější vybavení, byla jedním z hlavních záměrů autora, neplyne tedy z nutnosti omezit vše na minimum s ohledem na rozměry příbytku (19 m²) a jeho přístupnost.

Cílem bylo poskytnout běžcům a turistům takové prostředí k přespání, které jim nabídne vše potřebné, ovšem nebude je ničím rozptylovat od vnímání krás okolní krajiny.

Sám říká, že se svými kolegy realizací chatky vzdávají hold Alpám, jež jsou součástí jejich DNA a stojí prakticky za všemi jejich profesními nápady.