Hlavní obsah
Dobrovolníci jsou ubytování v těchto pohádkových domečcích. Foto: Ivan Vilček, Právo

Bývalý obchodník s mobily staví slaměné domy a buduje ekovesnici

Od mobilů k slaměným ekodomům vede cesta přes velké množství vody. Tak trochu nelogicky, ale pravdivě začíná příběh Petra Skořepy (38), který v Bílých Karpatech u Myjavy v moravsko-slovenském pohraničí učí zájemce stavět slaměno - hliněné domy.

Dobrovolníci jsou ubytování v těchto pohádkových domečcích. Foto: Ivan Vilček, Právo
Bývalý obchodník s mobily staví slaměné domy a buduje ekovesnici

„Měl jsem v České republice několik prodejen mobilů, ale v roce 2002 moje podnikání spláchly povodně a já jsem stál před otázkou, jak dál. Nečekal jsem, že mne čeká tak veliká změna celého života,“ začíná své povídání Petr Skořepa původem z Liberce.

V ekovesnici je práce pro všechny zájemce.

Foto: ekovesnice.cz

„Našel jsem si ženu na Slovensku, a protože je učitelkou slovenského jazyka, bylo jasné, že v Čechách by se moc neuživila. Proto padlo rozhodnutí, že budeme bydlet na Slovensku. U Sence jsme postavili slaměnou jurtu a navzdory počátečnímu nesouhlasu její rodiny, jsme tam přežili dva šťastné roky,“ uvedl.

Nakonec se usídlili v Bílých Karpatech, kde pomáhají budovat ekovesnici, vedou pobyty ve tmě a školu přírodního stavitelství.

Levné, ale pracné

Skořepa je samouk a ekologické slaměno - hliněné kruhové domečky byly jeho hobby.

„V současnosti už dokážu stavět domečky s klimatizací na fyzikálních principech. Příjemná vnitřní teplota se udržuje pomocí různých otvorů a větráním přes sklep,“ dodal. Ve Francii už stojí dva tisíce slaměných domů, v České republice je jich asi 200 a na Slovensku přibližně třicet.

„Pořádáme kurzy, kde se zájemci mohou naučit stavět tyto domečky. Je to levná, ale pracná stavba. Například první domek o rozloze 40 metrů čtverečních užitné plochy s kompletním vybavením mě vyšel na 150 tisíc korun, které jsem dal za materiál,“ uvedl.

Příprava stavebního materiálu

Foto: ekovesnice.cz

Každý má možnost naučit se, jak si postavit dům sám.

Foto: ekovesnice.cz

Základem je dřevostavba a slaměné balíky jako izolace a hliněné omítky z vnějšku i z vnitřku.

„Dům dýchá, protože je to difuzně otevřená stavba. Z vlhkostního hlediska je stavba bezpečná, protože hlína dokáže na sebe nasávat veškerou vlhkost a zase ji stíhá odvětrávat. Tepelně ta stěna izoluje, jako 15 až 20 centimetrů polystyrénu a zvukově, jako 150centimetrová betonová zeď,“ tvrdí.

Kruhový půdorys umožňuje jiné proudění energie než stavba, která má rohy. „I když jsou kamna na jednom místě, tepelný komfort je v celé stavbě zhruba stejný,“ popisuje Skořepa.

Petr Skořepa v ekovesnici.

Foto: Ivan Vilček, Právo

Pobyty ve tmě

V maličkém domečku v zadní části areálu organizuje ekovesnice tzv. pobyty ve tmě.

„Zájemci tam absolvují týdenní terapii v absolutním tichu a týden nic nevidí. Terapie pochází z jiných kultur a má blahodárné účinky na psychiku. Člověk je týden bez telefonu, uklidní se a začne jinak přemýšlet,“ vysvětluje Skořepa.

Kolem tohoto domečku je potřeba procházet zvlášť potichu.

Domeček pro terapii ve tmě

Foto: ekovesnice.cz

Škola přírodního stavitelství

Skořepa v ekovesnici vede školu přírodního stavitelství. V areálu pracuje několik nadšenců, kteří se zde učí veškeré práce.

„Za pomoci evropského grantu Evropská dobrovolnická služba - EDS umožnujeme pobyt čtyřem dobrovolníkum, kteří jsou u nás na celý rok. Je to program pro mladé lidi do třiceti let. Dělají hliněné omítky, marocké štuky a učí se techniky s přírodními materiály. Samozřejmě, pomáhají i na zahradě, sází staré odrůdy stromů a keřů, starají se o zvířata. Je to taková nástavba po škole, aby získali praxi,“ uvedl.

„Jsem přímo z Prahy a jsem tady od ledna. Mám zde jídlo, ubytování, zdravotní pojištění a 95 eur kapesné měsíčně,“ říká Filip Materna.

„Hodně jsem se tady naučil a zpátky do Prahy se mi vůbec nechce,“ dodal.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků