Článek
Tvůrci kamenných děl jsou vesměs umělci ze sochařské komunity zimbabwské vesnice Tengenenge.

Pohled z příjezdové cesty, kterou střeží Náčelník sochaře Victorea Fira. Prudký svah skalky stabilizují gabiony.
Vyrábějí sochy z hadce, horniny, která může mít tmavě zelenou, granátovou až černou barvu.
Díla sochařů z Tengenenge nejsou v Česku neznámá. Zdobí mj. zelené plochy Zoologické zahrady ve Dvoře Králové, botanické zahrady v pražské Troji nebo interiér Kavárny & Galerie Art-n-Coffee Na Příkopě v Praze.

Sochy v okolí domu
Dům je sochami vkusně a střídmě obklopen ze všech stran. Okolí stavby a zahrada jsou tak zároveň výstavním prostorem. Umělecké objekty nacházíme nejčastěji v květinových zákoutích podél hranice pozemku, která na jeho jižní straně přechází do volného prostoru.

Socha Má a Tvá rodina Clemence Makora vyniká na mulčovém podkladu, mezi drobnými keři a travami.
Sochy světle šedého odstínu opticky vynikají na mulčovací kůře. Dominantní je Náčelník, který bdí na svahu mezi hlavním vchodem do domu a vjezdem do garáže.

Šťastný muž Davisona Chakawy dlí mezi travou a levandulemi.
Světle šedá díla jsou z opracovaného či jemně broušeného hadce. Velmi tmavé, až černé sochy – nejčastěji tváře, torza – se lesknou díky povrchové úpravě voskem. Obklopují je světlé oblázky a oživující prvky jako tráva, keře s barevnými lístky a květiny.

Péče o umění
Zahradní sochy vyžadují péči. Povrch většiny z nich je porézní, trpí vnějšími podmínkami, v zimě především mrazovou erozí. Sochaři proto v závěrečné fázi tvorby nahřívají povrch soch u otevřeného ohně a nanášejí vosk tak, aby se do horkého kamene vpil co nejhlouběji.

Láskyplná socha V objetí od Tafungy Bonjisiho
Po zchladnutí ho rozleští jemnou látkou. Voskování je součástí jejich výtvarného záměru. V našich podmínkách vosk ochrání sochy před nepřízní počasí. Sochy stačí voskem ošetřit jednou za dva roky.

Schodiště z obývacího pokoje do patra lemují pestré obrazy afrických umělců, které spoluvytvářejí exotickou atmosféru. Z přízemí jsou viditelné díky prosklenému zábradlí.
Před obdobím mrazů majitel balí sochy do smršťovací fólie. Odměnou jsou mu sytě tmavé, barevné či lesklé sochy, které si v zahradě, měnící svou podobu v běhu ročních období, zachovávají neměnný klid.

Socha Sestry od Lovemora Bonjisiho
Souhra tří linií
Za zmínku stojí optické propojení zahrady a zadní části domu třemi přesahy stavby a třemi odlišnými zónami zahrady.
Obývací prostor domu s velkou prosklenou plochou a posunovacími dveřmi zasahuje do zahrady nejhlouběji, pokračuje loukou, která se v mírném sklonu svažuje k zatravněné ploše s ostrůvky se sochami.

V interiéru mají sochy zvláštní prostor, ladí s barvami v interiéru a s historizujícím nábytkem.
Slunná stráňka je orientovaná na jih, barevně ji zpestřuje luční kvítí a traviny – květy kopretin, zvonky, vlčí mák, různé druhy jetelů, koukol, modrá šalvěj, řebříček, kostřava.

Z kopretin na loučce vystupuje k chodníku socha Hlava od Issy Simmse.
Výhodu květnaté louky spatřuje majitel domu a zahrady nejen v její barevné proměňující se živosti a přirozenosti, ale také v údržbě. Louku nezalévá a seče ji jen dvakrát do roka.
Na prostřední, úzkou část domu s dveřmi navazuje dlážděný chodník, který vytváří hraniční vlnu mezi loukou a kamennou skalkou v nejstrmější části svahu.

Rodina od sochaře Costy Gunji, v pozadí socha Milenců sochařky Eliny Gosty.
Skalka zpevněná na dvou úrovních nízkými gabiony obklopuje třetí část stavby, jež do zelené zahrady už téměř nezasahuje.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.