Architekti zvolili pro jeden hotel dvě rozličné fasády

Hotel ve skutečnosti tvoří dvě budovy, z nichž jedna, původní, hledí do úzké pařížské uličky, zatímco druhá (nově dostavěná) je schovaná za ní a mezi nimi je ještě dvůr.

Právě odlišné umístění obou budov umožnilo architektům při návrhu fasády neomezit se pouze na jediný styl, ale vytvořit pro každou z nich vlastní. Zatímco budova v ulici má střídmý, elegantní vzhled, který poctivě vychází vstříc stylu okolní zástavby, ve dvoře nechali autoři naplno rozehrát fantazii a navrhli pro druhou stavbu fasádu, která může někomu připomínat hradbu lesa.

Napomáhá tomu vertikálně orientované dřevěné obložení přízemí, na něž v ostatních podlažích navazuje zelenkavý obklad tvářící se jako zeleným mechem porostlý mramor, ale zároveň také navozující dojem zelených korun stromů. Ve skutečnosti je fasáda betonová a dodatečně malovaná.

Tím, že se změnil účel využívání původní budovy z kancelářské na pětihvězdičkový hotel, bylo třeba rázným způsobem změnit i vnitřní dispozici.

Architekti se snažili vytvořit takové prostředí, které bude působit dostatečně intimním dojmem, aby hosté měli pocit maximálního soukromí a jisté „izolace” od ruchu velkoměsta.

Zároveň však bylo potřeba navrhnout prostředí dostatečně otevřené, aby přicházející klient měl okamžitě pocit, že je v hotelu vítaným návštěvníkem. Intimitu v tomto případě zaručuje mj. absence velkého proskleného průčelí směřujícího do ulice, na druhé straně je vstupní hala hezky otevřena směrem do dvora, takže je vidět na zeleň a druhou, moderní budovu.

Mimochodem, obě budovy jsou propojeny trojicí kovových lávek, které jsou záměrně a hravě směrované. Díky tomu mezi objekty nevznikl masivní blok, který by stínil dvůr.

Praktickým prvkem na dvoře je tzv. dešťová zahrada, tedy plocha osazená zelení, která slouží k zachycování dešťové vody a její recyklaci.

Interiér hotelu je opět ve znamení kontrastů. Přiznaným betonovým stěnám vytvářejí protipól omítnuté štukované zdi, vše pak doplňuje až eklektická škála nábytku a interiérových doplňků lišících se barvami i materiály.

Architektům se tímto způsobem podařilo jednoduše a především zřetelně odlišit funkce jednotlivých zón. Hosté bez dlouhého hledání snadno naleznou místa, kde si příjemně posedí a pohovoří s přáteli, i místa, kde se jim budou spíše lépe řešit nejrůznější pracovní záležitosti.

Samotné pokoje jsou opět zařízeny moderně, a přitom se snahou navodit pocit jisté nevtíravé útulnosti. Architekti vsadili na kombinaci tapet s drobným vzorem, případně ve světlých tónech, a dřeva.

Zajímavým nápadem je samotné použití dřeva - jsou jím obloženy stěny a dveře koupelen z vnější strany, tedy ze strany směřující do pokoje. Na to pak navazují další detaily v pokojích, vyrobené rovněž ze dřeva.

Hlavní předností všech prostor hotelu, ať již společných, či soukromých, je zjevný akcent kladený na dostatek světla. Díky velkým oknům a světlým barvám mají i menší prostory pořád velice uvolňující a vzdušnou atmosféru, která přímo vybízí k odpočinku a relaxaci po dni stráveném toulkami po francouzské metropoli.