Dřevostavba ušitá na míru v sobě zahrnuje pečlivý výběr pozemku, do detailu vypracovaný projekt a správnou volbu dodavatele. To jsou podle zkušených majitelů Silvie a Jaroslava tři zásadní kroky k úspěšné stavbě každého domu. Přečtěte si pár dalších rad, které s námi ochotně sdíleli.

Dispozice domu
Tato dřevostavba byla postavena na základě individuálního projektu, který si majitelé navrhli sami společně s architektem. Do domu se vchází hlavním vstupem do zádveří a odtud dále do chodby, která člověka uvede do hlavního prostoru. Po levé straně se nachází samostatný záchod, technická místnost a schodiště do prvního patra. Napravo se otevírá velký prostor, kde je jídelna s kuchyní a obývacím pokojem. Jídelnu a schodiště odděluje zajímavý interiérový prvek – zděná příčka, která šikovně člení prostor a funguje dobře i jako akumulační hmota. V přízemí je vedle kuchyně ještě jedna místnost, která v současné chvíli slouží jako herna pro děti. Do budoucna ji lze využít coby pracovnu či hostinský pokoj, na stáří případně jako ložnici. K tomuto pokoji náleží také koupelna a šatna. V prvním patře je potom ložnice, dva dětské pokoje, koupelna a záchod. Součástí stavby je i přilehlá garáž.
Pozemek měl nakonec větší sklon, než architekt předpokládal. Majitelé jej proto museli nechat srovnat.

Pozemek měl nakonec větší sklon, než architekt předpokládal. Majitelé jej proto museli nechat srovnat.

FOTO: Jan Homola

Co vás vedlo k tomu, postavit si nový dům?

Silvie: Pocházíme s manželem oba z Moravy, ale potkali jsme se v Praze, kde jsme spolu nějakou dobu bydleli v bytě na sídlišti. Když jsme však začali plánovat rodinu, shodli jsme se, že naše děti bychom v paneláku vychovávat nechtěli.

Jak jste si vybírali místo svého nového domova?

Silvie: Výběru místa jsme věnovali hodně času. Vybírali jsme si z několika pozemků, ale vždycky tam byl nějaký problém – buď špatná příjezdová cesta, věcná břemena, nebo to byla obec bez většího zázemí.

Pak jsme přijeli na tohle místo a říkali jsme si, že kdyby se to tu jednou prodávalo, že určitě nebudeme váhat. A za půl roku bylo naše přání vyslyšeno! Koupili jsme náš vysněný pozemek a postavili tu jeden z prvních domů.

Majitelé konzultovali s architektem každý detail.

Majitelé konzultovali s architektem každý detail.

FOTO: Jan Homola

Jaké byly vaše představy o budoucím bydlení? A jak se liší oproti nynější realitě?

Jaroslav: Chtěli jsme bydlet v menším městě s dobrým zázemím, pěknou přírodou a zároveň s dobrou dostupností do Prahy. A rozhodně jsme nechtěli jít do satelitu. To se nám všechno naplnilo. Máme to blízko do centra městečka a zároveň jsou tu krásné lesy, louky a klid. Místo má tedy vše, co jsme očekávali. Jen by tu mohlo víc pršet!

Co se ale rozhodně rozešlo s našimi představami, byl rozpočet. Do toho původního jsme se vůbec nevešli. Zjistili jsme, že abychom si postavili něco, co se nám bude líbit a co naplní naše sny, budeme muset rozpočet značně navýšit. Ale byla to pro nás investice na celý život, takže jsme do toho šli.

Řešili jste s pozemkem nějaké komplikace?

Jaroslav: Bohužel ano. Museli jsme dělat větší terénní úpravy, než jsme si původně mysleli. Znamenalo to navozit na pozemek asi 120 „tatrovek“ zeminy. S tím jsme opravdu nepočítali.

Náš architekt špatně posoudil terén a navrhl nám dům na rovný pozemek. Když ale přijela geodetka zaměřovat základovou desku, zjistili jsme, že ve skutečnosti je celkové převýšení pozemku 3 metry. Takže se muselo navézt hodně zeminy i betonu a základová deska nás stála o půl miliónu korun více, než bylo původně v plánu.

Přízemí domu funguje jako denní, společenská zóna.

Přízemí domu funguje jako denní, společenská zóna.

FOTO: Jan Homola

Na co by si podle vás tedy měli budoucí stavebníci dát pozor při výběru pozemku?

Silvie: Určitě bych všem doporučila, aby hned od začátku konzultovali celý projekt s geodetem. Aby pomohl zvážit už při samotném návrhu všechny terénní úpravy a budoucí vzhled zahrady a pozemku. Protože náklady se pak mohou vyšplhat opravdu vysoko. Nebo nezbydou finance na to, co je naplánované.

A ještě mě napadá jedna rada pro lidi, kteří mají nebo plánují mít děti. Aby si zjistili, jak je to v daném místě s kapacitami škol a školek. Například tady u nás jsou teď školy naprosto přeplněné a musíme syna vozit do jiného města.

Kdo vám vymyslel a zpracovával projekt?

Silvie: Na projektu domu jsme si dali hodně záležet. Promýšlela jsem to opravdu do posledního detailu a doporučuju to tak udělat všem. Návrh domu jsme dělali s brněnskou architektonickou kanceláří a náš architekt už ze mě byl asi nešťastný, protože jsme to spolu řešili skoro rok.

Probírala jsem s ním i ty nejmenší detaily, například kam se v interiéru vejdou kuchyňské skříňky a knihovna. Někdy i 10 cm může hrát velkou roli a může to později znamenat velké a zbytečné výdaje navíc. Bylo to náročné, ale jsem za to teď ráda, protože je to zkrátka přesně podle našich požadavků.

Dům je promyšlen také tak, že na stáří budeme moci obývat jen spodní patro, abychom nemuseli chodit do schodů. Spodní pokoj je velmi variabilní. Teď je tam herna pro děti, mají tam všechny hračky a mohou běhat pohodlně ven na terasu. Do budoucna můžeme pokoj využít jako pracovnu, pokoj pro hosty nebo ložnici.

Interiér obývacího pokoje je propojený s exteriérem díky velkým oknům.

Interiér obývacího pokoje je propojený s exteriérem díky velkým oknům.

FOTO: Jan Homola

A co stavební povolení? Jak u vás proběhl proces jeho vyřizování?

Jaroslav: Byly tu velmi striktní regulativy na sklon a typ střechy. Původně bylo povolené jen podkroví, ne plnohodnotné druhé podlaží, jak jsme chtěli. Náš architekt pak ohledně toho komunikoval přímo s architektem města a nakonec to vyšlo.

Podle čeho jste si zvolili dodavatelskou firmu?

Jaroslav: Dodavatele jsme si vybírali velmi pečlivě. Chtěli jsme dřevostavbu z prefabrikovaných panelů, ne staveništní montáž. V době před 7 lety, kdy jsme stavěli, to moc firem neumožňovalo.

Dalším požadavkem bylo stavět podle individuálního projektu. Taky jsme si zjišťovali, jak je firma stabilní, jak dlouho je na trhu, jak je spolehlivá a jakou dává záruku. A z toho nám vyšel nejlépe právě Wolf Haus. Je to firma s tradicí, má matku v Německu, staví ve Švýcarsku a po celé Evropě, což je pro nás známka velké spolehlivosti. Známí s nimi stavěli dva roky před námi a byli velice spokojení.

Navíc dodávají do stavby kvalitní okna a materiály do obvodového pláště, na což jsme taky hodně dbali, protože to jsou věci, které se později nedají tak snadno měnit.

Kuchyň je osvětlována nejenom praktickými bodovými světly ve stropě, ale také vlastním oknem.

Kuchyň je osvětlována nejenom praktickými bodovými světly ve stropě, ale také vlastním oknem.

FOTO: Jan Homola

Stavěla vám firma dům na klíč?

Silvie: Ano, jen pár věcí jsme si zařizovali dodavatelsky sami: dveře, schodiště a dřevěné exteriérové obložení. A na základovou desku nám firma doporučila dodavatele, v té době ji ještě nedělali jako součást dodávky.

Jediné, z čeho jsme nebyli příliš nadšení, byla nabídka standardů pro vybavení koupelen. Ale kvůli záruce jsme to nakonec udělali s dodavatelskou firmou.

Jak dlouho trvala výstavba?

Jaroslav: Celkově asi půl roku, do země se koplo v září a v březnu následujícího roku jsme se už stěhovali. Samotná hrubá stavba vyrostla za pouhé 3 dny – první den první patro, druhý den druhé patro a třetí den střecha. Dnes už je to běžná praxe, ale tehdy před těmi sedmi lety to bylo jako v nějakém sci-fi filmu.

Co vlastně rozhodlo o tom, že si postavíte dřevostavbu?

Silvie: Právě rychlost výstavby. Náš původní byt jsme prodali, abychom měli peníze, a přestěhovali jsme se do pronájmu, který jsme nechtěli zbytečně příliš dlouho platit.

Už při tvorbě návrhu majitelé propočítávali každý centimetr, aby se například skříňky v kuchyni všude dobře vešly.

Už při tvorbě návrhu majitelé propočítávali každý centimetr, aby se například skříňky v kuchyni všude dobře vešly.

FOTO: Jan Homola

Jaroslav: A také úspornost domu. Líbilo se nám, že jsou dřevostavby energeticky efektivní. Náš dům je nakonec na spodní hranici nízkoenergetického standardu, pasiv nám unikl jen o kousek. Ale důležité je pro nás hlavně to, že protopíme opravdu málo. Ročně je to zhruba okolo 20 až 25 tisíc korun.

Jste se stavbou spokojeni i po konstrukční stránce?

Jaroslav: Určitě ano. Co jsme hodně řešili, bylo odhlučnění a zvuková izolace. Trvali jsme na tom, aby v obou patrech byla betonová vrstva v podlaze. Běžně se to nedělá, nicméně jsme za to dnes opravdu rádi. I když děti nahoře dupou, není to dole skoro slyšet.

Schodiště bylo jedním z doplňků, které si majitelé zařizovali sami.

Schodiště bylo jedním z doplňků, které si majitelé zařizovali sami.

FOTO: Jan Homola

Jaký jste si zvolili systém vytápění?

Silvie: Topíme kondenzačním plynovým kotlem a máme i solární panely s akumulační nádrží na 250 litrů. V domě jsou radiátory, ale kdybych se znovu rozhodovala, asi bych si dala podlahové topení. Alespoň do části domu.

Tehdy nám to moc nedoporučovali, ale dnes by mi to přišlo praktické. Taky jsme zvažovali krb. Původně jsme ho chtěli, ale protože máme rekuperaci, tak jsme řešili, jak to skloubit. Nakonec jsme se rozhodli krb nepořizovat a ani nám to nechybí.

Splnila dřevostavba vaše očekávání? Rozhodli byste se dnes stejně, pokud byste stáli znovu na začátku?

Jaroslav: Ano, určitě bychom se rozhodli stejně. Jsme velice spokojení s výběrem pozemku, návrhem domu i s jeho realizací.

Dům je postaven v nízkoenergetickém standardu, s úsporou energií pomáhá rekuperace.

Dům je postaven v nízkoenergetickém standardu, s úsporou energií pomáhá rekuperace.

FOTO: Jan Homola

Je přece jen něco, co byste dnes řešili jinak?

Silvie: Už jsem zmiňovala podlahové topení a terénní úpravy pozemku, ty bych bývala řešila od začátku s geodetem a nechala bych si udělat kompletní návrh zahrady, plotu i základů.

Kdyby to tehdy bylo možné, přála bych si pod domem sklep. A technickou místnost bych zvětšila. Pořád jsme ji chtěli zmenšovat, ale dnes bych ji udělala mnohem větší, aby se mi tam pohodlně vešla i pračka a všechno potřebné.

V bočním pokoji bych také udělala podlouhlé okno, ale to jsou opravdu detaily. Myslím, že je zkrátka výhodné dát si práci s výběrem pozemku a návrhem domu a konzultovat to s více lidmi. A je určitě dobré ptát se na zkušenosti těch, kteří už stavěli.

Půdorysy podlaží domu

Půdorysy podlaží domu

FOTO: Jan Homola

Máte ještě nějaké plány s domem a pozemkem do budoucna?

Jaroslav: Plány určitě máme, hlavně venku. Chceme postavit zahradní domek, zastřešené stání pro druhé auto a terasu s pergolou. A pak taky dřevník, ohniště, zídku a záhonky. A třešničkou na dortu by měla být třešeň, kterou chceme na zahradě zasadit.

Petra Pacáková, www.drevostavitel.cz