Majitel této dřevostavby již v mládí žil s rodiči v moderní roubence a o stavbě vlastního domu příliš neuvažoval. Bydlel v Brně i v Praze, cestoval hodně do ciziny. Když se nakonec rozhodl usadit, postavil si s manželkou roubenku přímo v Karlově pod Pradědem, v srdci Jeseníků.

Dispozice
V přízemí kus vstupní části domu zabírá technické zázemí, spíž a prostor na budoucí saunu. Ze zádveří se pak vchází do obytné části. Ta je tvořena především otevřenou dispozicí, kde na sebe plynule navazuje obývací pokoj, jídelní část a kuchyně. Prostoru dominují krbová kamna. V přízemí dále nalezneme krásnou koupelnu a pracovnu. V podkroví jsou tři obytné pokoje, šatna a koupelna.

Kdy u vás padlo první rozhodnutí stavět?

Popravdě jsem měl ke stavění velký odpor. Hodně jsem cestoval a plánoval jsem zůstat v zahraničí. Nakonec jsme se ale se ženou usadili zde v ČR na vesnici.

Impuls ke stavění přišel v okamžiku, kdy majitelé prodali dům, ve kterém jsme bydleli, takže jsme jej museli opustit. Do města jsme jít nechtěli a v Jeseníkách jsme na horách nenašli nic vhodného k dlouhodobému pronájmu.

Roubenka v Karlově pod Pradědem je postavena ze sušených BSH hranolů.

Roubenka v Karlově pod Pradědem je postavena ze sušených BSH hranolů.

FOTO: Jan Homola

Jelikož jsem měl již delší dobu pozemek v Karlově, tak jsme se rozhodli stavět. Druhým důvodem pak byla ochota otce dělat nám stavební dozor, protože sám bych na to neměl čas, a navíc jsem se ve stavebnictví vůbec nevyznal.

Byla roubenka vaše volba hned napoprvé, nebo jste uvažoval i nad zděným domem?

Ve zděných domech jsem se nikdy necítil příjemně. Je to samozřejmě subjektivní, ale přijde mi, že v dřevostavbě je lepší klima.

V roubence z masivu jsem bydlel už v mládí u rodičů, kteří si ji postavili v 90. letech. Navíc jsem měl možnost navštívit hodně dřevostaveb s otcem, který v nich dělal elektroinstalace. Takže jsem věděl, do čeho jdu.

Majitel měl zkušenosti s bydlením v roubené stavbě z dětství u rodičů.

Majitel měl zkušenosti s bydlením v roubené stavbě z dětství u rodičů.

FOTO: Jan Homola

Podle čeho jste si vybral stavební firmu?

Roubení, střechu, vlastně veškeré práce se dřevem realizovala firma OK Pyrus. Protože jsem pracovně dost vytížený, tak jsem chtěl, aby s dodavatelem nebyly problémy. Na základě referencí jsem si vytipoval několik firem v ČR s nejlepšími ohlasy a nechal si zpracovat nabídky.

Díky použitému sušenému dřevu se majitelé nemuseli potýkat s větším sesycháním stavby.

Díky použitému sušenému dřevu se majitelé nemuseli potýkat s větším sesycháním stavby.

FOTO: Jan Homola

OK Pyrus jsem si zvolil díky osobnímu přístupu pana Koudelky a celkově výborné komunikaci. To se nezměnilo ani v průběhu stavby, kdy jsem byl v kontaktu hlavně s panem Rousem.

Základovou desku a další práce vám dělala jiná firma?

Způsob založení byl neobvyklý. Zvolili jsme dvakrát armovanou plovoucí základovou desku. Ta je navíc přes armování přivařena k sérii mikropilotů, které dosahují hloubky čtyři metry do země. Ukázalo se to jako technicky skvělé řešení s ohledem na statiku a odolnost proti radonu.

Mikropiloty nám dělala firma z Olomouce. Samotnou desku potom firma z Bruntálu, která dělala základovou desku na roubenku nedaleko od nás, takže jsme měli dobré reference. Vše nakonec proběhlo hladce a rychle, takže jsme byli spokojeni.

Jak je na tom pozemek s přípojkami?

S přípojkami to bylo zajímavé. Elektřina se protáhla asi 15 metrů, to nebyl až takový problém. Horší to bylo s vodou a kanalizací. Museli jsme udělat překop potoka a přípojka má délku asi 150 metrů. Navíc bylo potřeba udělat přečerpávačku, protože kanalizace vede do kopce.

Kuchyň je řešena do písmene U.

Kuchyň je řešena do písmene U.

FOTO: Jan Homola

Měli jsme ale bohužel smůlu na místní firmu, která nám práce prováděla. Co se týká celé stavby, byla to asi jediná opravdu špatná zkušenost. Po předchozích problémech navíc odmítli zkompletovat přečerpávací jímku, což jsme nakonec museli zvládnout svépomocí.

Začátek výstavby probíhal standardně?

Dá se říct, že ano. Před samotným začátkem stavby jsme ještě narychlo řešili změnu stavebního povolení. To kvůli změnám architektonického řešení a umístění stavby na pozemku. Vše ale proběhlo rychle a bez problémů.

V domě je rozvedeno podlahové topení. Přitápět lze ale i krbem s vložkou.

V domě je rozvedeno podlahové topení. Přitápět lze ale i krbem s vložkou.

FOTO: Jan Homola

Narazili jste v průběhu stavby na nějaké potíže?

Tím, že dodání nebylo možné udělat na klíč, bylo velmi obtížné sladit návaznost stavebních prací. Teď mám na mysli především řemeslníky jako vodaře, obkladače, topenáře apod.

Částečně to ovlivnila i velmi tuhá zima, takže některé vnitřní práce nebylo možné dělat. To vedlo ke zdržením, což je ale asi při dnešním stavebním „boomu“ běžné. Všichni jsou zavaleni prací.

Dispozici jste měli vymyšlenou, nebo jste se někde nechali inspirovat?

Dispozici jsme řešili dlouho. Hlavní myšlenku mi dal bratranec, který je architekt, a poskytl mi projekt, který jsme použili jako výchozí. Náš architekt nám potom tu studii dopracoval a musím říct, že se povedla.

Od začátku jsme chtěli otevřenou dispozici, tj. aby kuchyně, jídelna a obývák tvořily volný prostor. Zároveň jsme chtěli, aby v domě nebyly žádné dlouhé spojovací chodby, které by vytvářely dojem temného tunelu.

Veškeré rozvody v domě bylo třeba vést podlahou.

Veškeré rozvody v domě bylo třeba vést podlahou.

FOTO: Jan Homola

Máte celoroubenou stavbu, nebo uvnitř i zděné příčky?

Vnitřní příčky máme zděné z nepálených cihel a hliněné omítky. Toto řešení jsme zvolili z důvodu akumulace tepla a především vlhkosti, protože v roubenkách bývá nízká vlhkost vzduchu obecně velký problém.

V roubence rodičů se vlhkost pohybuje průměrně okolo 20 %. Vyzkoušeli spoustu typů zvlhčovačů, ale nic nepomohlo. U nás se vlhkost pohybuje průměrně okolo 40 %, což je výrazně lepší. Hliněné cihly a omítky tedy zjevně pomohly.

Všimli jste si nějakého sedání roubenky vlivem sesychání dřevěných hranolů?

Roubení je ze sušených BSH hranolů, kde je sedání minimální. Konstrukce o něco „sedla“ v průběhu první zimy, ještě během stavby. Nyní už nepozoruji nic, byť samozřejmě dřevo vždy trochu pracuje vlivem měnící se vzdušné vlhkosti.

Jak máte řešeno vytápění?

S vytápěním jsem spokojen asi ze všeho nejvíc. Máme tepelné čerpadlo (zemní kolektor) a v domě teplovodní rozvody v podlaze.

Zajímavé bylo řešení podlahy v podkroví. Nechtěli jsme nahoru dávat nevzhledné přímotopy, které navíc není vhodné napojit na nízkoteplotní podlahové vytápění. Na suchých podlahových systémech nám zase vadil výrazný kročejový hluk a vysoká cena.

Příčky v interiéru jsou z nepálených cihel s hliněnou omítkou.

Příčky v interiéru jsou z nepálených cihel s hliněnou omítkou.

FOTO: Jan Homola

Nakonec jsme i do podkroví dali na vlastní riziko anhydrit, což se ukázalo být jako perfektní řešení. Kročejový hluk není prakticky žádný a skvělé je to i pro podlahové vytápění. Jako občasný sekundární zdroj topení využíváme krbová kamna s vložkou.

Co za práce na domě a jeho okolí vás ještě čeká?

Zbývají nám hlavně práce okolo domu, tedy především malé terénní úpravy, příjezdová komunikace a garáž.

Vlastně, abych nezapomněl, uvnitř domu nám zbývá dodělat lištování. Stolaře uháníme už skoro rok. Ale tak je to dneska se vším. Všichni řemeslníci, a zvlášť ti dobří, jsou extrémně vytížení.

V domě jsou dvě koupelny, jedna v přízemí a druhá v podkroví.

V domě jsou dvě koupelny, jedna v přízemí, druhá v podkroví.

FOTO: Jan Homola

Splnila roubenka vaše očekávání, nebo byste příště udělali něco jinak?

Kdybychom stavěli znovu, změnili bychom spíše mnoho drobností. S tím zásadním, tj. umístěním domu na pozemku a vnitřní dispozicí, jsme maximálně spokojeni.

Co se týká konstrukčního systému, všechno má svá pro a proti. Ze subjektivních důvodů mám rád dřevostavby. Pokud jde přímo o roubenky, jako největší nevýhodu vnímám nutnost vést veškeré rozvody podlahou, což v případě havárie může být velký problém.

V tomto ohledu se mi líbí systémy rámové konstrukce, kde se vše vede ve stěnách. Navíc při zvolení širokého dřevěného obkladu zvenku i zevnitř není vůbec poznat, že nejde o masiv.

Půdorys roubenky

Půdorys roubenky

FOTO: Archiv majitele

Hlavní důvod, proč jsme nakonec zvolili roubenku, byl ten, že jsme chtěli difuzně otevřený systém. U rámové dřevostavby se často používá parozábrana, případně další vrstvy, jejichž rozhraní brání volnému prostupu par. Bez použití fólie nebo při jejím poškození zase hrozí, že ve stěně bude kondenzovat voda.

Naproti tomu u roubenky z masivu jde o přirozeně difuzně otevřený systém, který je navíc prověřený staletími. Z mého pohledu jde o ideál zdravého bydlení.

Petra Pacáková, www.drevostavitel.cz