Holoubkov se stal už od konce 19. století vyhledávaným místem pro odpočinek obyvatel Prahy i Plzně, zanedlouho tu začaly vyrůstat první vily a domky. Nejvýznamnějšími byly vily Ševčíkova, Podroužkova a vila Chvojka, ke kterým se přidala i vila Markova. Vznikla dokonce pohlednice zobrazující jen tyto čtyři nejlepší stavby.

interiéru dominují hřejivé teplé tóny.

interiéru dominují hřejivé teplé tóny.

FOTO: Radovan Kodera

Architekt Jan Kotěra byl (hlavně na začátku své tvorby) ovlivněn anglickým hnutím Arts&Crafts, které se zaměřovalo na návrat k rukodělnému uměleckému řemeslu od industrializované a prefabrikované architektury. Ta byla důsledkem průmyslové revoluce.

Interiér krášlí i celkem působivé závěsné osvětlení.

Interiér krášlí i celkem působivé závěsné osvětlení.

FOTO: Radovan Kodera

Kotěra dobře znal architekturu řady anglických architektů. Tak jako u návrhů proslulých anglických chatových staveb, i fasády Kotěrových raných vil jsou utvářeny vnitřní velikostí a rozložením interiérů. To vedlo k jejich asymetrii.

Po vstupu do působivé dvoupatrové schodišťové haly následovaly reprezentativní prostory. Nechyběl kulečníkový sál s arkýřem, jídelnou s šestimístným obdélným stolem a ještě stolkem pod oknem pro dvě osoby. Na druhé straně pak byl salon s lodžií.

Kromě toho se v přízemí nacházela ještě kuchyň s přípravnou a pokoj s umývárnou. Prostory prvního patra byly řešeny spíš jako soukromé místnosti s obývacím pokojem, pokojem pro hosty, ložnicí se šatnou a poměrně prostorným pokojíkem pro služku. Mimoto nechyběla velká koupelna a toaleta stejně jako v přízemí.

Dekorativní prvky jsou poctou rukodělné výrobě.

Dekorativní prvky jsou poctou rukodělné výrobě.

FOTO: Radovan Kodera

Rozmístění a velikost místností se ještě v roce 1908 měnila, ale jejich počet a účel zůstal víceméně stejný. Dům byl nejdřív navrhován pro jinou parcelu, později byl přesunut na parcelu č. 123.

K tomuto projektu Kotěra navrhnul i zahradu. Nešlo už zdaleka o nesymetrické rozvolněné cestičky, působící jako secesní ornament, ale o poměrně přísně dělený prostor anglického parku. Nechyběla naznačená studna a dřevník. Později vznikl další návrh zahrady se striktnějším uspořádáním v přední části a v zadní části kruhový záhon obklopený divočejším porostem anglického ražení.

Dobová fotografie dkoazuje, že nábytek byl výrazně dekorativní.

Dobová fotografie dokazuje, že nábytek byl výrazně dekorativní.

FOTO: Radovan Kodera

Po smrti stavebníků Karla a Anny Markových na konci třicátých let zdědily objekt jejich neteře. Během druhé světové války byl dům zabaven nacisty, roce 1945 v něm sídlilo velitelství sovětské armády. Po roce 1950 byla vila upravena na několik lékařských ordinací, později sloužila obecní správě.

Na začátku 21. století proběhla rekonstrukce domu, která lehce změnila původní vzhled. Byly přidány vikýře a bazén do podzemí. Vila pak začala sloužit komerčním účelům.