„V roce 1991 jsme chtěli postavit Okal. Kvůli potížím s dodavatelem, jímž byl tehdejší podnik Rudné doly Rýmařov, jsme si ale nakonec místo montovaného domu nechali postavit zděný. Stavební úřad nám schválil změnu s tím, že zachováme původně plánované vnější dispozice. Stavěli jsme nakonec z tvárnic na suchém zdění, okna jsme zvolili plastová, dům byl klasicky omítnut, střechu jsme udělali eternitovou,” píše Jaroslav.

V průběhu let pak dům prošel několika úpravami. Čtenář rekonstruoval hlavně obě koupelny, v přízemí i v patře, obývací pokoj, schodiště, podlahy a také se zbavil plastových oken. Místo nich si pořídil dřevěná.

Kromě fasády majitel vyměnil střešní krytinu a také ostění oken a dveří. Oba prvky materiálově sjednotil. Zvolil pro ně hliník.

Kromě fasády majitel vyměnil střešní krytinu a také ostění oken a dveří. Oba prvky materiálově sjednotil. Zvolil pro ně hliník.

S rekonstrukcí fasády, o níž se nám Jaroslav rozhodl napsat především, začal již v roce 2016. Tehdy se rozhodl od základu změnit vzhled domu, a hlavně zlepšit jeho izolační vlastnosti. Zvolil odvětrávanou fasádu, kde jako obklad vybral fasádní palubky ze sibiřského modřínu.

„Tento materiál obsahuje vysoké množství taninu, což jej činí velmi odolným (40-50 let). Jako podklad pro uchycení palubek o průřezu 2,6 x 6,8 cm jsem použil latě 4x6 cm připevněné na vnější plášť budovy pomocí šroubů a hmoždinek o délce 20 cm (na 1 m výšky 1 šroub - to kvůli hmotnosti dřevěné fasády). Svislé laťování má rozestupy 70 cm. Na ně jsou palubky přichyceny nerezovými vruty,” upřesňuje Jaroslav.

Ostění i parapety jsou k povrchu stěn uchyceny nízkoexpanzní pěnou.

Ostění i parapety jsou k povrchu stěn uchyceny nízkoexpanzní pěnou.

Jako mnoho dalších prací, také odvětrávanou fasádu si náš čtenář zvládl udělat sám. Neměl problém ani s připevňováním čtyři metry dlouhých palubek. Při práci postupoval odshora, od střechy. Pro přidržení právě připevňované palubky pak používal sadu háčků, jimiž ji vždy přichytil k předchozí, již přivrtané palubce. Mezi jednotlivými palubkami pak ponechával vzdálenost 6 mm. K vyměřování použil tyčovinu vybroušenou tak, aby její průřez měl tvar čísla 1.

Tip!
Důležitým prvkem, na který je dobré při instalaci odvětrávané fasády pamatovat, jsou pryžové zábrany v horní a dolní části proti vniknutí a uvíznutí ptáků, případně netopýrů.

Během loňského roku měl již pan Jaroslav možnost ověřit si v praxi, jaké jsou izolační vlastnosti nové odvětrávané fasády.

„V létě fasáda ochlazuje (průměrná teplota v létě za jakéhokoliv horka je 22 stupňů). V zimě brání před větrem, deštěm či sněhem a vysušuje původní omítku. I když není v interiéru puštěno plynové topení či užit kamnokrb, neklesne uvnitř domu teplota nikdy pod 18 stupňů,” pochvaluje si.

Skleněná stříška nade dveřmi plní svou funkci a přitom působí velice nenápadně.

Skleněná stříška nade dveřmi plní svou funkci, a přitom působí velice nenápadně.

Samotné palubky pak Jaroslav natřel dvěma vrstvami lněného oleje. Dřevěný obklad s touto přirozenou úpravou má za každého počasí jinou barvu, jež se mění od světle zlatého odstínu po temně zlatý.

Součástí instalace nové fasády byla rovněž výměna ostění oken a dveří a střešní krytiny. Střecha je nově hliníková. Právě se střechou sladil majitel i materiál ostění, které je tedy rovněž hliníkové.

Rozestupy mezi palubkami činí 6 mm.

Rozestupy mezi palubkami činí 6 mm.

Rekonstrukce vnějšího pláště domu trvala až do léta loňského roku. Celkové náklady Jaroslava vyšly na 350 tisíc korun.

„Dovolím si říci, že jsem volil nejkvalitnější materiály, jež jsou na trhu, a v ceně je zahrnuta i práce pokrývače. Fasádu jsem si dělal sám. Materiál na fasádu mě vyšel na 150 000 Kč, stejně tak střešní krytina. Zbývající položka byla určena na práci pokrývače a pomocníků,” vypočítává závěrem čtenář Jaroslav.