Článek
Manželé Pokorní mají blízko ke keramice a kamnářství. Oba vystudovali vysokou školu chemickou, a když přišla nabídka na vyvinutí nové keramické hmoty, bylo rozhodnuto.
Práce se stala srdeční záležitostí, a tak se s úspěchem věnují výrobě kachlů, ze kterých pak kamnáři sestavují originální kamna.
Když se řemesla potkají
Zrekonstruovat polorozpadlý a zničený objekt vyžadovalo odvahu i nadšení. Měl různé typy oken, včetně nevkusně plastových, ale naštěstí se zachovala i původní. Stavba byla zanedbaná, ale když se vyčistil interiér, ukázala se ve své syrové kráse. Odhalil se genius loci (duch místa), který vnímá každý, kdo sem zavítá.
Pro svůj projekt manželé Pokorní získali architekta Zoltána Czvengrosche, který měl výborné nápady a hlavně vize.
„Je tu klid, nedaleko i rybník s potokem. Při rekonstrukci jsme našli původní lázeňský pramen. S panem architektem jsme si sedli a na konci akce poděkovali za výtečnou spolupráci,“ vysvětluje Jan Pokorný.
Na místě starých lázní vznikl jedinečný objekt, kde je možné prohlédnout si keramické kachle a kachlová kamna. Majitelé firmy Fire Factory SE vytvořili příjemný, vstřícný a architektonicky zdařilý prostor, v němž si lze všechny produkty reálně osahat.
Za skvělým nápadem architekta stojí myšlenka zachovat původní strop. Byl schovaný za rákosem, který se musel strhnout. Dřevo se očistilo, nalakovalo a na silně poničených místech částečně došlo k náhradě dílů.
Dřevěný strop je atypický architektonický prvek. V prostoru vyniká i díky nasvícení a zajímavým objektům uměleckého kováře Jiřího Bajera.
Velkorysý prostor s kachlovými kamny má dostatek plochy a dává jednotlivým kouskům možnost vyniknout. „Věděli jsme, že ze showroomu nechceme mít železářství, které je přecpané výrobky. Hodně věcí máme sice ve skladu, ale to by bylo na úkor naší myšlenky,“ říká s úsměvem Jitka Pokorná.
Výstavní plocha nabízí odpočinková místa, kde se můžete pokochat obrazy malíře a grafika Michala Jánského, osahat si kachle ze všech stran, zadívat se do živého ohně s praskajícím dřevem.
Původní dvůr majitelé Pokorní záměrně neuzavřeli, ale ponechali otevřené atrium, které slouží v létě k odpočinku i jako školicí místo pro kamnáře. Prostor zdobí výrobky uměleckého kováře Jiřího Bajera.
Kachle do chalupy i do bytu
Kachle a jejich vzory určují, do jakých prostor se hodí. Kachlový sporák či sloupová kamna v barvě lahvově zelené, hnědé či modré vycházejí z tradičních vzorů. Milují je chalupáři a majitelé venkovských stavení.
Stojatá kachlová kamna mohou v prostoru bývalých lázní vyniknout v plné síle.
Tvarově jednoduché a velkoformátové kachle zase putují do minimalisticky zařízených interiérů a loftů. Oblíbená jsou kachlová kamna „na ležato“. Jde o klasická hranatá kamna tzv. „sloupovky“, která jen změnila svoji polohu. Vyžadují sice více prostoru, ale zase nabízejí hřejivou lůžkovou část.
Do moderních domů patří i kachle, které vypadají jako velké obklady. Vznikají mnoho měsíců, protože musí vyschnout, aby nepraskly. Jejich velikost je samozřejmě limitovaná i rozměry samotné pece.
Velkoplošná hranatá kachlová kamna, která nestojí vertikálně (tzv. sloupovky), ale pouze se položila. Vyjímají se v prostorném interiéru, kde opticky oddělí kuchyň a obývací pokoj. Lze na nich odpočívat vleže.
Majitelé si pochvalují, že zákazníci jsou mnohem vzdělanější a také preferují ruční zpracování keramiky. Dříve měli kachle spojené s podobou obkladů, které se vyrábějí strojově, jsou na milimetry přesné, a to nesmyslně vyžadovali i od kachlů. Dnes se naopak otisk ruční práce velmi cení, přirozenost je vítaná.
„Vracíme se i ke staré technologii polévání či namáčení glazury,“ vysvětlují manželé Pokorní.
Při prohlídce manufakturní výroby vidíme, jak se vzory nejdříve kreslí na čtvrtku, pak se navrhují modely (jde o nejsložitější část výroby), hmota se lije do sádrové formy a pak dvakrát vypaluje.
Kachlová kamna na míru
Velikost, tvar, zdobení a povrchová úprava jsou pro výběr kachlových kamen důležité atributy. Zásadní je ovšem dobře zvolená technologie. Podstatné je sladit skutečné potřeby zákazníka s ohledem na provoz a typ domu, bytu.
Klasický sporák, který vytápí, a lze na něm uvařit. Zákazníci mají v oblibě tradiční barvy – světle modrou, lahvově zelenou a hnědou.
Je dobré si na počátku uvědomit, zda potřebujeme krbovou vložku či nikoliv. Pokud ano, volíme raději automatickou regulaci přístupového vzduchu.
„Lidé většinou neumějí efektivně topit, ale s automatikou je správné hoření jisté. Technologicky sofistikovanější je teplovodní systém, kdy oheň vyhřívá nejen interiér, ale i akumulační nádrž na vodu, radiátory,“ vysvětluje Jan Pokorný.
Zajímavým trendem jsou kachlová kamna s otevřeným ohněm. Je to logické. Při dokonalém zateplení novostaveb už vlastně ztrácí svoji primární funkci – vytápět. Ale vzdát se jich nechceme, jsou přece báječná! A tak volíme ta, která nabízejí přímý pohled do ohně, vůni a zvuk praskajícího dřeva. A to je vlastně skvělá zpráva, že nám nejde tolik o účinnost, výkon, ale o pohodu a čas vnímaný tady a teď.
Znáte slavné lenerovky?
Na zámku v jihočeské Bechyni je největší sbírka nádherných kachlových kamen, kterým nikdo neřekne jinak než lenerky či lenerovky. Pocházejí od kamnáře Františka Lennera a byla pověstná svojí kvalitou, výhřevností a vzhledem.
Kamna měla bohatě modelovanou římsovou ozdobu a z vnější strany dekoraci z tažných profilovaných pásků, které se skládaly v ladné rámce. A ty právě dávaly kamnům jedinečný vzhled.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
Glazura byla ve světlých odstínech od bílé, přes světle šedé až do bledě modré nebo byla tupována houbou.