Obyvatelé bytových domů si vždy musejí danou problematiku dobře prostudovat. Dodavatelé čerpadel jim s tím vždy velice ochotně pomohou a poradí.

„Pokud sdružení vlastníků jednotek (SVJ) nebo bytové družstvo (BD) zvažuje využití čerpadla pro ohřev teplé vody, neměl by v tom být větší problém. V drtivé většině případů se volí systém vzduch/voda. Pouze je třeba ohlídat, aby hlučnost jednotek (většinou se jich používá několik v tzv. kaskádě) nepřesáhla povolené limity,” říká Marek Bláha, jednatel společnosti IVT.

„Ale vzhledem k tomu, že se většina teplé vody využívá přes den a čerpadla fungují nejvíce přes den, kdy bývá v okolí domů tak jako tak rušněji, nepředstavuje eventuální provozní hluk čerpadel vážnější potíž,” dodává.

Pokud se bytové družstvo či všichni vlastníci bytů shodnou na změně ohřevu vody, a pokud je to technicky možné, může dům po vyřízení veškerých administrativních úkonů na čerpadlo přejít.

Čerpadlo pro vytápění, ale...

Tepelná čerpadla lze u panelových domů využít také pro vytápění jednotek. Rozhodují se pro ně obyvatelé domů, které jsou zateplené a jejichž náklady jsou stále příliš vysoké kvůli lokální vysoké ceně za teplo. V takovém případě se opravdu může čerpadlo vyplatit.

Patří-li k obytnému domu alespoň malý kousek pozemku v jeho okolí, lze jej obvykle dobře využít pro umístění tepelných čerpadel.

Patří-li k obytnému domu alespoň malý kousek pozemku v jeho okolí, lze jej obvykle dobře využít pro umístění tepelných čerpadel.

FOTO: Panasonic Heating & Cooling

I zde se uvažuje hlavně o čerpadle typu vzduch/voda, tedy takovém, které přijímá teplo z venkovního vzduchu a ohřívá pak vodu v otopné soustavě domu. Té ovšem musí stačit, aby protékající voda měla teplotu do 60 °C.

Tepelné čerpadlo se proto vyplatí plánovat pouze do zateplených domů nebo novostaveb.

„Často se na nás obracejí i obyvatelé bytových domů, ve kterých nechtějí investovat do zateplení budovy kvůli obavě z plísní v bytech a z důvodu jiných nepravd ohledně zateplování budov. Zateplení je však podmínkou pro instalaci tepelných čerpadel,” vysvětluje Zbyněk Dvořák ze společnosti Acond.

„Dále to jsou pak obyvatelé novostaveb od developerských společností, které jsou napojené na dálkové vytápění. Tyto domy jsou sice vzhledem ke konstrukčním materiálům a dle PENB poměrně energeticky úsporné, ale nemají odpovídající otopnou soustavu a téměř žádné společné prostory vhodné pro montáž tepelných čerpadel. Ani žádný pozemek okolo bytového domu, kam by se případně tepelná čerpadla umístila. Příčinou je touha developerských společností prodat každý metr čtvereční. Takové domy jsou pak odkázány na trvalé připojení na dálkové vytápění a cenovou politiku kotelen, protože zde odpadá jakákoliv možnost vlastního zdroje tepla a TUV (teplé užitkové vody),” dodává.

Kam s nimi?

Právě absence místa bývá někdy hlavním kamenem úrazu při rozvahách o přechodu na tepelné čerpadlo pro bytový dům. Ideální situace je tak paradoxně ve starých panelových domech po zateplení, které mívají větší společné prostory, ať již v podobě bývalých prádelen, kočárkáren atd. Právě tam je obvykle nejvhodnější čerpadla umístit.

Není-li jiného zbytí, lze někdy umístit jednotky tepelných čerpadel na střechu domu. Ne vždy je ale takové řešení možné.

Není-li zbytí, lze někdy umístit jednotky tepelných čerpadel na střechu domu. Ne vždy je ale takové řešení možné.

FOTO: IVT

Jiné domy mají to štěstí, že k nim patří nejenom pozemek, na němž stojí, ale také jejich bezprostřední okolí. I tam lze pak čerpadla obvykle umístit.

Komplikovaná situace může být v případě umístění čerpadel na střechu, což zejména u novostaveb bývá prakticky jediná volná plocha, která v domě je. Podle některých dodavatelů je to technicky nešťastné řešení.

Problém je například se zateplenými střechami, kde hrozí při instalaci riziko narušení zateplovací vrstvy, ne vždy je na střeše výstup pro výtah nebo jiný typ „domečku”, k němuž by bylo možné čerpadla umístit, aby byla alespoň trochu chráněna. U příliš vysokých budov pak spočívá problém i ve výšce umístění čerpadla v souvislosti s délkou rozvodů atd.

Jak postupovat

Zástupci SVJ či BD začnou tím, že si nechají zpracovat odborný posudek ekonomické rozvahy, zda se investice do čerpadla opravdu vyplatí vůči očekávané úspoře na nákladech na vytápění.

Budou muset ověřit, zda je přechod na tepelné čerpadlo technicky možný.

Je nutné počítat s tím, že čerpadlo pracuje s nižšími teplotami čili je nelze zapojit do otopné soustavy, která pracuje s vodou o teplotě 60 °C a více. Naopak, někteří dodavatelé nabízejí čerpadla pro ohřev teplé vody, která jsou schopná i při venkovní teplotě -25 °C ohřát vodu na 80–90°C.

Je třeba ověřit, zda je v domě dostatečný příkon elektřiny pro zapojení čerpadel.

Je vhodné dopředu zjistit, zda bude stavební úřad ochoten vydat na instalaci čerpadel stavební povolení.

Je vhodné si nechat dopředu udělat hlukovou studii, která ověří, že čerpadla během svého provozu nepřekročí platné limity. Zvážit je třeba hlučnost čerpadel nejenom přes den, ale především v noci. Rizikové jsou nejenom byty v nejvyšším podlaží (pokud jsou čerpadla instalovaná na střeše), ale také v okolních bytech na úrovni čerpadel, jsou-li sousední domy vyšší.

Je nutné dopředu zjistit, zda smluvní vztah s dodavatelem tepla umožňuje se odpojit.  Celý záměr pak musí schválit SVJ.

Opravdu se vyplatí?
O tom, že se přechod na tepelné čerpadlo skutečně vyplatí, svědčí konkrétní příklady. Jeden takový uvádí Jakub Šachl, obchodní ředitel Panasonic Heating & Cooling: „Čtveřice bytových domů z roku 1988 v Soběticích s 32 byty a centrálním vytápěním na tuhá paliva se rozhodla pro přechod na kaskády tepelných čerpadel, které objekty nově vytápí. Společně s tím byly zatepleny boční štíty domů (izolací z expandovaného polystyrénu o tloušťce 10 cm) a v bytech a na chodbách byla vyměněna okna. Celková investice do rekonstrukce (8 tepelných čerpadel s celkovým výkonem 96 kW, zateplení štítů, přípravné, zednické a elektrikářské práce) dosáhla hodnoty 2 600 000 korun. Původní tepelná ztráta jednoho domu činila 30,5 kW, po všech provedených úpravách činí 21,4 kW. Původní náklady na vytápění všech čtyř domů (včetně revizí vytápění komínů) činily 400 000 korun na rok. Za topnou sezónu 2014/2015, po instalaci čerpadel, byly náklady na energie 235 930 korun.”