Designér svůj nápad připodobňuje k situaci, kterou zná téměř každý z vlastního dětství. Říká, že jeho pracovna vznikla stejným způsobem, jako když si malé děti vytvoří úkryt pod stolem během rodinné oslavy. Dítě zůstává nepozorováno, ve skrytu, v podstatě v soukromí, a přitom neustále v kontaktu s okolními událostmi a ruchem.

Kancelář má dvě části - pevnou a pohyblivou. Pevné části reprezentuje veškerý její nábytek.

Kancelář má dvě části – pevnou a pohyblivou. Pevnou část reprezentuje veškerý její nábytek.

FOTO: Jose Manuel Pedrajas

V jeho provedení to znamená, že svou kancelář nenápadně zavěsil pod most. Odborně se takovému stylu říká parazitická architektura.

Víte, že...
Termínem parazitická architektura jsou označovány konstrukce, které autoři umístí na již existující objekty a které na nich nějakým způsobem spočívají (nejčastěji jsou na ně zavěšeny).
Kancelář se může na noc proměnit i spartánsky zařízenou ložnici.

Kancelář se může na noc proměnit i ve spartánsky zařízenou ložnici.

FOTO: Jose Manuel Pedrajas

Nevyužívaný prostor pod mostem nabízí designérovi potřebné soukromí a klid. Přitom je stále v kontaktu s okolním světem, minimálně prostřednictvím zvuků doléhajících k němu z provozu na mostě.

Jeho pracovna visí pět metrů nad zemí, připevněna je k existujícím betonovým nosníkům mostu, jež využívá jako kolejnice, po nichž popojíždí vozík. Ten má lehounkou kovovou kostru s překližkovými bočnicemi na třech stranách, jež lze sklopit či rozevřít.

Pohyblivou částí kanceláře jsou její stěny a podlaha tvoří lehounký vozík pohybující se po betonových nosnících mostu. Konstrukce je samozřejmě lehounká, aby nijak nenarušila jeho statiku.

Pohyblivou částí kanceláře jsou její stěny a podlaha, které společně tvoří vozík pohybující se po betonových nosnících mostu. Konstrukce je samozřejmě lehounká, aby nijak nenarušila jeho statiku.

FOTO: Jose Manuel Pedrajas

Inovativním aspektem designérovy kanceláře je její rozdělitelnost. A především otočení základního vnímání toho, co je v místnosti pevné a co pohyblivé. Zatímco ve standardní situaci jsou stěny a podlaha statické, a s nábytkem se volně pohybuje (v případě potřeby), v tomto případě je to přesně naopak.

Pevný prvek zde zastupuje právě nábytek, jenž je připojen k mostu. Naopak pohyblivé jsou zde „stěny a podlaha”, tvořené zmiňovaným vozíkem.

Pohyb vozíku umožňují jednoduchý klikový mechanismus.

Pohyb vozíku umožňuje jednoduchý klikový mechanismus.

FOTO: Jose Manuel Pedrajas

Když designér kancelář opouští, odjede s vozíkem na stranu, kde může vystoupit a odejít. Když se vrací, vstoupí do vozíku, odjede s ním až ke sloupu mostu, a tedy k nábytku, který prostor vozíku rázem vyplní, a tím promění v kancelářský prostor, eventuálně ve spartánsky zařízenou ložnici.

Českého diváka na první pohled napadne jistá podobnost se známou kanceláří, kterou měl ve svém závodě Tomáš Baťa. Ta se ovšem pohybovala celá a vertikálně, jako výtah.

Spíše než masově využitelné řešení je designérův nápad snahou ukázat, že člověkem vytvářená prostředí stále ještě nabízejí nevyužívané prostory.

Spíše než masově využitelné řešení je designérův nápad snahou ukázat, že člověkem vytvářená prostředí stále ještě nabízejí nevyužívané prostory.

FOTO: Jose Manuel Pedrajas

Španělův návrh samozřejmě nepředstavuje řešení využitelné v masovém měřítku. Designér se pouze snaží nacházet v prostředí vytvářeném člověkem dosud přehlížené prostory, které lze nějakým způsobem využít.

Místo, kde přesně se jeho pracovna nachází, Španěl novinářům neprozrazuje. Ví se pouze, že je pod dálničním mostem kdesi ve Valencii.