Hlavní obsah

S odpadní vodou pomohou biologické čističky

Právo, Karolina Černá

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ne každý bydlí v lokalitě, v níž může odpadní vodu z domácnosti bezstarostně odvádět do veřejné kanalizační sítě. Problém řeší biologické čištění vody.

Foto: Kořenové čističky (4x)

Za kořenovou čističku a dočišťovací kaskádu je možné zařadit jezírko.

Článek

Běžně užívaná je domovní čistička odpadních vod (ČOV), vícekomorová plastová nebo nerezová nádrž či systém nádrží zabudovaných v zemi. Při výběru ČOV je důležité zvážit, zda ji instalujeme k trvale obydlenému nebo k rekreačnímu objektu.

Foto: Kořenovky

Ale existuje ještě jedno řešení – kořenové čističky, fungující na podobných principech jako samočištění vody v řekách.

Jde o mělké nádrže vyplněné štěrkem a osázené mokřadními rostlinami. V současné době se v nich prosazují vertikální, pulzně skrápěné filtry s vyšší účinností čištění.

Inspirace přírodou

Systém tzv. kořenovky začíná vícekomorovým septikem, který odpadní vodu z domácnosti zbavuje mechanických nečistot. Předčištěná voda putuje do pulzní šachty zajišťující shromažďování vody a její náhlé vypuštění. Tím je několikrát denně dosaženo dostatečného objemu vody, kterou potrubí rozvede po celém povrchu kořenového filtru.

Foto: Kořenovky

Základní uspořádání kořenové čistírny

Voda filtrem velmi pomalu prosakuje odshora dolů a tím se čistí. Po zakořenění rostlin se její hladina nachází až 1 m pod povrchem štěrku, takže kořenovka neláká komáry.

Foto: Kořenovky

Alternativní řešení se zahradním jezírkem

Pod metrem štěrku, ve kterém je vzduch, se ještě nachází prostor, v němž voda stojí a dočišťuje se. Za několik dní pokračuje vyčištěná voda do vsakovací drenáže, akumulační nádrže či místního toku.

Vzhledem k velkému objemu vody a jejímu dlouhodobému pobytu v čističce se není třeba obávat používání čisticích prostředků na bázi chloru, dezinfekcí či antibiotik.

V kořenovém poli je pro čištění vody důležitý filtrační materiál – jemný štěrk, na jehož povrchu sídlí mikroorganismy zajišťující většinu čisticího procesu. Kořeny mokřadních rostlin zvyšují různorodost mikroorganismů.

Stavba kořenovky

Počítáme s plochou 4 m2 na obyvatele, přičteme 1m na okraje kořenovky, dále 4 m2 na septik a zhruba 3 m2 pro regulační šachtu a podzemní zasakovací objekt.

Dno kořenovky, které má být 1,3 m pod úrovní nátokového potrubí, se pokrývá nepropustnou fólií (např. z polyetylenu či syntetického kaučuku) a dvěma vrstvami geotextilie. Samotný filtr je naplněn jemným štěrkem, povrchovou vrstvou vede potrubí s perforací, které dávkuje vodu.

Pro osázení kořenového filtru jsou z mokřadních rostlin vhodné např. kosatec, kyprej, rákos, orobinec, skřípina, tužebník, blatouch. Řada z nich má léčivé účinky a od jara do podzimu těší svými květy.

Kořenovou čističku zbuduje specializovaná firma (pro rodinný domek zhruba za 200 000 Kč), která projekt přizpůsobí konkrétním podmínkám. Podle přání klienta může kořenovku propojit s dočišťovací vodní kaskádou nebo se zahradním jezírkem, které neslouží ke koupání.

Troufneme-li si na stavbu svépomocí, zakoupíme instalační set. Cena se pohybuje kolem 90 000 Kč pro kořenovku o 20 m2/4 obyvatele včetně odborného dozoru. O konkrétní ceně rozhodnou lokální podmínky.

Domovní čistička

Čističky odpadních vod nabízejí odlišnou kvalitu čištění podle své velikosti a svého typu. Třeba pro zasakování jsou povolovány tzv. pětihodnotové ČOV schopné odstranit v odpadní vodě všech pět sledovaných hodnot, na rozdíl od tříhodnotových domovních ČOV, které patří k nejprodávanějším.

Foto: Envi-pur

Automaticky řízená domácí ČOV BioCleaner s membránou funguje jako dezinfekce vody a likvidace splaškových vod z nejmenších individuálních zdrojů znečištění, tj.rodinných domů, penzionů apod. Tyto domácí čističky vody nahrazují samonosné plastové septiky.

Pět parametrů posuzujících kvalitu přečištěné vody se označuje zkratkami: biochemická spotřeba kyslíku (BSK5), chemická spotřeba kyslíku (CHSK), nerozpuštěné látky (NL), amoniakální dusík (N–NH4) a celkový fosfor (Pc).

Konstrukčně jednodušší ČOV vypadá jako tříkomorová válcová nádrž. V ní se odpadní voda nejprve mechanicky zbavuje hrubých nečistot. Pak přijde na řadu aerobní stupeň čištění – bakterie žijící z organického znečištění vody rozloží za přístupu vzduchu nečistoty na neškodné látky. Potřebný vzduch obvykle do nádrže vhání několika ventily kompresor.

V poslední fázi se kal oddělí od vyčištěné vody. Neobsahuje-li nadlimitní množství nežádoucích látek (chlornany, fosfáty, amoniak), poslouží ke kompostování. Odkalování ČOV je nutné provádět 1 až 2x ročně.

Foto: Biowa

Nádrže domovní čističky odpadních vod se zapouštějí do země, u domu je vidět pouze víko.

Starosti o provoz ČOV se liší podle jejího typu, rozhodně je však u menší automatizovaný provoz např. s možností nastavení intenzity čištění a monitorovací zařízení detekující případné závady, které umí zaslat zprávu na mobil. Řada dodavatelských firem se za poplatek o provoz čističky postará.

Kvalitní čističku pro 4 obyvatele pořídíme od 50 000 Kč, připočítáme ještě k tomu náklady na výkopové práce, osazení a provoz. Počítáme s tím, že při svém provozu tato čistička spotřebovává elektrickou energii.

Další možnosti

Pro rekreační objekty je vhodný biologický septik. Pracuje jako anaerobní čistička čili bez přísunu vzduchu pro přítomné bakterie a bez elektřiny. Většinou jde o tříkomorovou plastovou nádrž, v níž čištění odpadní vody probíhá.

Foto: Hellstein

Moderní 3stupňové čištění nabízí bezúdržbový provoz čističky odpadních vod STMH i při nepravidelných zátěžích. ČOV je složená z dvou půlkoulí a předřazené jímky.

Kal se usazuje a je nutné ho podle potřeby vybírat. Přečištěná voda odtéká do kanalizace nebo do zemního filtru, který ji ještě přečistí. Účinnost biologického septiku ve spojení se zemním filtrem je téměř stejně vysoká jako u ČOV.

Úřední svolení nutné

ČOV i kořenovky vyžadují povolení stavebního a vodoprávního úřadu, a to na základě stavebního projektu a hydrogeologického posudku, chceme-li přečištěnou vodu nechat vsakovat do půdy. 

Jímka (žumpa) se dnes využívá málokdy, odpadní vodu jen sbírá. Bezodtoková nádrž musí být vodotěsná, obvykle z betonu, plastu, sklolaminátu. Obsah je třeba vyvážet podle potřeby do obecní čistírny odpadních vod.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám