Dominantami moderní dřevostavby jsou světlo a prostor

Základní principy své práce uplatňuje architekt i v případě dvoupodlažní dřevostavby v rovinné oblasti obce na břehu Berounky.

„Pro konstrukčně velmi jednoduchý objekt je klíčové správné umístění do pozemku,“ říká o své realizaci s výhledem na vrcholky Hřebenů jihozápadně od Prahy.

Při severní hranici pozemku, zády k veřejné komunikaci, stojí stavba, jež se hlavním průčelím otevírá k jihu.

Fasáda je zčásti zalomená východním směrem, takže se interiér stáčí za dopoledním sluncem a co nejširším výhledem na okolní pásmo kopců.

Dva prvky – pevný i dynamický – jsou vizuálně i materiálově odlišeny: „Kompaktní část kvádru je obložena bílými cembonitovými deskami, zalomenou plochu otevřenou do zahrady pokrývá modřínový obklad. Tvar domu odůvodňuje nejen krásný panoramatický výhled, ale i snížení provozních nákladů díky přirozeným solárním ziskům jihovýchodní orientace obytné části domu,“ vysvětluje autor projektu koncept nízkoenergetického objektu.

Série oken v jihovýchodním pásu fasády hraje v konceptu domu velkou roli. Není samoúčelným ozvláštněním geometricky jednoduché hmoty, ale stává se jeho nedílnou součástí.

„Jdete po obvodu místnosti a skládáte výhled jako obraz výsečí od jihu k východu. Měkká struktura a difuzní světlo zástěn a okenních žaluzií proměňují scénu interiéru podle nálady, kompozice prostoru se díky nim mění. Zakřivení, přivření prostoru činí hlavní obytnou místnost kompaktnější, uplatňuje v ní proměnlivé odrazy světla,“ popisuje architekt.

„Jedno velkoformátové okno jsem zúžil na řadu menších také z finančních důvodů. U tak malého domu se dá správným výběrem oken na této položce ušetřit až 60 % nákladů,“ dodává pragmaticky.

Kromě dominantního obytného prostoru, kde se setkává kuchyň, jídelna a obývací pokoj s knihovnou, se v přízemí nachází koupelna s toaletou a vstupní předsíň se schodištěm do prvního patra.

„Dispozice nadzemního podlaží je navržena tak, aby ji bylo možné obývat jak v naprosto otevřené variantě loftu, tak v dispozičně rozdělené variantě, se dvěma samostatně přístupnými pokoji,“ říká architekt o druhém podlaží, kde je v současné době využívána ložnice, otevřená pracovna s koupelnou a technické zázemí.

„Prostor má ve variantě s otevřenou galerií silnější výraz, ale bude fungovat, i když se směrem dolů uzavře.“

Existuje však i jiná možnost práce s původním konceptem – dům totiž může růst i nahoru. Vertikální spirála je připravena expandovat do dalšího patra, ať už formou dřevěné nástavby, nebo obytné terasy nad současnou galerií.

„Každý správně nastavený koncept umožňuje určitou míru otevřenosti k dalšímu růstu,“ uzavírá architekt.

Celková koncepce nízkoenergetického domu pracuje kromě přirozených přírodních zdrojů také s konstrukčními materiály a systémem vytápění. Díky výborné izolaci a nucenému větrání s rekuperací tepla je možné vnitřní prostor úspěšně temperovat pouze slabým výkonem elektrického topení v podobě mramorových sálavých panelů.

Tepelné ztráty jsou tak malé, že se vzhledem k provozním nákladům dům pohybuje v pasivním standardu.

Díky rekuperaci a teplovzdušnému vytápění se dá vytopit také krbovými kamny a elektřinou ho případně dotemperovat. Jednoduchá barevnost s citem pro kontrast otvírá prostor svobodnému pohybu energií a podporuje jeho hlavní přednosti – volnost a hru světel.

„Bílý vestavěný nábytek, bílé stěny a dveře, dřevěná podlaha tvoří rámec interiéru. Lidé a věci prostor zabydlí a vnášejí do něj barevnost života,“ říká architekt.

Daniela Rígrová, více na www.mujdum.cz