V posledních několika letech začali Češi dbát mnohem víc na to, co jedí, a často hledají v obchodních regálech bio produkty. Obyvatelé větších měst si osvojují i další trend - zahradničení. Na balkónech nebo ve vznikajících komunitních zahradách nadšenci pěstují kromě květin i trochu zeleniny a přímo v činžácích a panelácích si k tomu vyrobí vlastní organické hnojivo z vermikompostéru, tedy žížalího kompostéru.

Na semináři všichni dostanou tři nízké kbelíky opatřené víky. „Provrtejte víka a dvě dna kýblů,“ říká Vítek, když zapojí vrtačku a postupně nám ji půjčuje. Všechny tři kýble přilepíme k sobě a máme asi metr vysokou konstrukci.

„Můžete si na něj pořídit třeba nějaký obal a mít kompost na chodbě,“ dodává instruktor, který workshop pořádá ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Kokoza. Ta se stará o popularizaci zahradničení ve městech.

Žížalí čaj

Ještě dostaneme instrukce o tom, jak udělat podestýlku z papírových plat od vajec a že na ni máme dát zakoupené kalifornské žížaly. „Dávejte jim bioodpad rostlinného původu a pokládejte maximálně pěticentimetrovou vrstvu,“ vysvětluje Vítek.

„Zbytky ovoce i zeleniny tam naskládejte nakrájené na malé kousky, můžete přidat i chlebové kůrky, filtry s kávovou sedlinou i sáčky od čaje jsou vhodné.“ Půl kila žížal zkonzumuje asi čtvrt kila bioodpadu denně. První kompost na přihnojování se dá použít za tři měsíce. „Do spodní nádoby vám bude protékat žížalí čaj. Je to výborné organické hnojivo.“ Pokud ho zředíte, dá se používat stejně často jako zálivka. Na internetu se láhev žížalího čaje prodává asi za sto korun.

Mladá studentka už vrtá otvory do kýblů. Stejně tak pracují dvě nastávající maminky, otec se synem nebo paní v bílé košili a hedvábném šátku, která přišla z nedaleké kanceláře. „Kromě kytek si na balkóně pěstuju nějaké bylinky a většinou i cherry rajčátka. Loni jsem tam měla tři keříky,“ usměje se na mne důchodkyně Milena. „Dávám na podzim vnoučatům. Vždycky jim říkám, že mají nejdražší rajčata v Praze. No, když si spočítáte peníze za vodu, za hlínu i ten čas.“

Kilo bio rajčátek se dá snadno a bez práce koupit za dvě nebo tři stovky. „Pro mě je to spíš taková radost,“ vypráví Milena o svém koníčku. Podotknu, že kompost se dá taky koupit už předbalený a celý pytel stojí stovku. „Pro mě už je namáhavé nosit si každé jaro hlínu do schodů. Tohle můžete nechat na balkóně.“

Za workshop a možnost vyrobit si něco vlastního zaplatila Milena 450 korun. Kdyby chtěla, mohla si vermikompostér koupit v zahradnických centrech a velkých obchodech pro kutily. Stál by však minimálně dva tisíce.

Salát je vhodný na balkón

S Radkou Pokornou se potkávám na semináři o míchání zahradních substrátů, dlouhodobě vede workshopy. Sama zahradničí na vlastní terase a má facebookovou stránku Balkón nejen k nakousnutí, kde publikuje svoje zkušenosti a rady.

„Třeba naše rajčata nám loni stačila na celou sezónu, a to jsme čtyřčlenná rodina. Na kila jsem úrodu ale nikdy nepočítala,“ říká Radka s tím, že obhospodařuje dvacet metrů čtverečních. Pěstuje tam třicet druhů jedlých rostlin, třeba rebarboru, cukety, kanadské okurky a hrozny.

Ovoce a zeleninu na celou sezónu si ale ani na dvaceti metrech nevypěstujete. „Samozřejmě že jde hlavně o radost z toho, že se rostlinám daří, nebo že si utrhnete to nejčerstvější rajče, co může být,“ říká a dodává, že se městské zahradničení v poslední době rozmáhá i na panelákových balkónech.

„Nejdůležitější je uvědomit si hned na začátku, co opravdu chcete a jak si prostor zařídíte.“ Nechat růst bylinky a mít příjemné letní posezení je něco jiného než intenzivně pěstovat a zaplnit zeleninou a ovocem celou plochu.

„Malé nádoby jsou vhodné na saláty, jahody, papriky nebo některé druhy rajčat. Obecně ale platí, že čím víc hlíny, tím lépe.“ Radka upozorňuje i na to, že balkóny se dají využít trojrozměrně. „Okurky můžete vytáhnout nahoru na stěnu.“

Osadím každý kout

Zamyslete se nad tím, na kterou světovou stranu máte balkón nebo terasu, kolik tam jde slunce. Jak daleko se nachází přívod vody a jaký vyznáváte životní styl. Pokud jste často pryč a nepomůže vám ochotný soused, asi si nic nevypěstujete. Je dobré si promyslet i to, jak budete nakládat s hlínou.

„První rok si můžete ještě substrát koupit, ale osobně mi přijde škoda vyhazovat každý rok zeminu a pořizovat si novou,“ myslí si organizátorka Radka Pokorná.

Na semináři, kde právě jsme, se všichni už pilně věnují vyrábění substrátů. „Já osadím každý kout na balkóně a každou volnou plochu. Nedávno jsem začala pěstovat i zeleninu a zajímá mě, v čem se které nejlépe daří,“ rozplývá se blonďatá účastnice kurzu. „Chci si hlínu umět namíchat sama.“

Radka ještě dodává, že si substráty můžeme koupit, ale když víte jak na to, uděláte si je sami kvalitnější, aby se lépe hodily ke konkrétním rostlinám. Samozřejmě že k většině věcí se přidává kompost. „Já mám přímo na chodbě v paneláku vermikompostér, to je skvělá věc,“ chlubí se jediný muž na semináři.