S mosty bohatě doplňovanými zelení se lze setkávat ve světě čím dál častěji. Jejich účel je zřejmý. Kromě propojení dvou vzdálených bodů nabízejí místním obyvatelům plnohodnotný kus městské krajiny, a to včetně květin, keříků a stromů, které zpříjemní procházku a pročistí okolní ovzduší.

Plocha mostu je rozdělena do čtyř pruhů.

Plocha mostu je rozdělena do čtyř pruhů.

FOTO: Jannes Linders

Most nazvaný Paleisbrug je 250 metrů dlouhý a deset metrů široký, takže v centru města vznikla parková zóna o ploše 2500 m2.

Nabízí hezký výhled na nedalekou přírodní záplavovou oblast Gement a je rozdělen do čtyř dvoumetrových pruhů, které slouží zároveň jako chodníky, a zároveň jsou na nich umístěny i záhonky s květinami.

Chodci či cyklisté musí proto během cesty přes most čas od času přecházet z jednoho pruhu do druhého.

Most měří na délku 250 metrů.

Most měří na délku 250 metrů.

FOTO: Jannes Linders

Hlavním stavebním materiálem je povětrnostním vlivům odolná ocel. Její povrch byl uměle zkorodovaný a podle autorů projektu se koroze bude dále materiálem šířit rychlostí půl milimetru do hloubky za každé století.

Architekti proto prý navrhli ocelovou konstrukci o jeden milimetr silnější (každá část bude korodovat vždy ze dvou stran) tak, aby mohli zaručit minimálně sto let bezchybného provozu mostu. Rezavá se zároveň stala hlavní barvou nově vytvořeného prostoru.

V nejvyšším místě, na kolejištěm, je most 6,5 metru nad zemí.

V nejvyšším místě, nad kolejištěm, je most 6,5 metru nad zemí.

FOTO: Jannes Linders

Užší pásy mezi chodníky jsou kryty ocelovými panely a slouží nejen k odtoku vody zachycené na mostě, ale také jsou jimi vedeny veškeré rozvody inženýrských sítí.

Jako v každém parku, ani na mostě nechybějí lavičky a další místa k odpočinku.

Jako v každém parku, ani na mostě nechybějí lavičky a další místa k odpočinku.

FOTO: Jannes Linders

Kromě zeleně je na mostě umístěn i velký solární kolektor. Myšlenka jeho implementace přišla jako doprovodný nápad k potřebě zajistit pravidelné odtávání sněhu a ledu v zimních měsících.

Solení nepřicházelo v úvahu, neboť sůl by narušovala materiál mostu a ničila rostlinstvo. Proto architekti přišli s trvale udržitelným řešením.

Výstup na most vede buď po schodišti, nebo výtahem.

Výstup na most vede buď po schodišti, nebo výtahem.

FOTO: Jannes Linders

Most funguje jako obří solární kolektor, který přes léto nastřádá tolik tepla, že to vystačí nejen na ohřívání jeho povrchu v zimě, ale stihne ještě zásobovat energií blízké okolí.