V moderním bytě se našlo místo pro romantiku i domácí sportovní vyžití

Byt se nachází v Praze-Jinonicích. Má plochu 89 m2 a klasickou dispozici 3+1. S výjimkou kuchyně jsou zbývající pokoje zvenku obehnány terasami, díky tomu je v nich spousta přirozeného světla.

Převážná část zařízení bytu pochází z IKEA, nechybějí tu ale vlastní originální kousky a obrazy po rodičích.

V chodbě ve tvaru písmene U visí na překladu boxovací pytel využívaný dcerou i přítelem. V obývacím pokoji na rotopedu vedle komody sportuje celá rodina.

Protože si dcera udržuje kondici i skákáním přes švihadlo, jsou v pokojích plochá stropní svítidla, závěsná by překážela.

Nejen v chodbě nalezneme na stěnách mnoho fotografií, hlavně rodinných. Obrazy a plakáty jsou vkusně seskupené nebo umístěné solitérně tak, aby vynikly v zákoutí s konkrétní atmosférou.

Designérka umísťuje na komody a skříňky květiny, svícny, nebojí se velkých váz se zdobnými rostlinami vedle zrcadel či pohovek, ani odkládacích stolků ve volném prostoru. Ten přitom zůstává vzdušný a bez problémů průchozí.

Přes obývací pokoj vcházíme do kuchyně. Pro její nadčasové zařízení jsou typické kov, mléčné sklo, lesklá bílá. Spotřebiče se většinou skrývají ve skříních.

Nad varným centrem je digestoř s filtrem, v závěsných skříňkách zabudované LED zářivky prosvěcují obsah skříněk a zároveň osvětlují kuchyňskou desku. Obklady barevně ladí kovovými odstíny, stěnu také chrání průhledné sklo, které lze snadno otřít.

V rovině s kuchyní je vpravo v obývacím pokoji velký jídelní stůl. Za ním okruh pohovek a křesel kolem konferenčního stolku zaujme měkkými materiály a hřejivými zemitými barvami.

I když jde o jednu místnost, odpočinková část s křesly a pohovkami tvoří díky barvám a materiálům odlišný prostor. Vévodí mu dubové dřevo, banánové listy, kůže.

V čele jsou bílé závěsné skříňky nad televizí a směrem k terase skladba skříněk, určených původně pro digestoř a obtažených panelem z dubu.

Barevné ohraničení mezi zemitými a bílými odstíny není nijak ostré, v detailech se bílá objevuje mezi hnědou a naopak, takže celek působí harmonicky.

Dětský pokoj je poměrně úzký a dlouhý, předchozí majitelé bytu totiž kvůli zvětšení ložnice posunuli příčku na jeho úkor. V pokoji se prolínají barvy bílá, červená a černá.

Pravá strana místnosti je dívčí ložnicí, vlevo stojí pracovní stůl. Na stěně s tapetou imitující kamennou zeď visí fotografie a obrazy.

Příborník a komoda, původně určené do obýváku, se nacházejí v ložnici. Pohodlné vyvýšené dvojlůžko obklopují svaté obrázky po rodičích.

Vestavěné skříně využívají celý prostor až do stropu. Vedle nich se za malé zádveří vešlo velké zrcadlo v kombinaci tmavého ratanu a skla i s vázou.

„Takzvaná malá prázdná místa v interiéru je dobré obsadit něčím, co není lapačem prachu, ale přináší užitek. Vhodné jsou např. zajímavá lampa, stojací hodiny sloužící svými poličkami zároveň jako úložný prostor, estetické vázy s umělými či živými travami.

Nebojme se na stěny dát fotografie, obrazy, plakáty — jejich různorodost nevadí tolik jako špatné uskupení. Žádoucí je držet vrchní linie obrázků v jedné rovině a spíš blíže ke stropní hraně, ať už jsou menších nebo větších rozměrů.“