Stavebník Bohumil Malý, bývalý okresní hejtman a vládní rada Zemského úřadu a jeho manželka se chtěli odstěhovat z Prahy a přáli si v Chocni postavit skromný útulný příbytek. Bezozdobná architektura, silně připomínající například i některé rané práce Jana Kotěry, vyvolává pocity srdečnosti a přívětivosti.

Hlavní straně dominuje hrázděný štít s neomítnutými trámy.

Hlavní straně dominuje hrázděný štít s neomítnutými trámy.

FOTO: autorský tým Slavné vily Pardubického kraje

V porovnání s funkcionalistickými stavbami, které autor stavby Čeněk Mužík krátce předtím v Chocni realizoval, působí jeho vilka z roku 1931, situovaná na novém nábřeží, na první pohled poněkud nepatřičně.

Strmé střechy, hrázděný štít s neomítnutými trámy, dřevěný vikýř a na malé tabulky dělená okna v přírodním odstínu dávají tušit, že stylové řešení mohl způsobit zřejmě jen tradiční vkus zákazníka a ochota vyjít mu vstříc.

Stavbu dekoruje i odhalené cihloví v anglickém stylu.

Stavbu dekoruje i odhalené cihloví v anglickém stylu.

FOTO: autorský tým Slavné vily Pardubického kraje

Interiér stavby připomíná život ve starobylém sídle. Tento dojem navozuje nejen pohledový trámový strop, ale také v části místnosti s jídelnou vyzdvižené pódium a hlavně krb jako symbol společného domova.

Po dřevěném schodišti, které je stejně jako obslužné místnosti orientováno k severu, se dostáváme do patra s ložnicemi a koupelnou. Směs funkcionalismu a romantického návratu k idejím hnutí Arts & Crafts (které ctí tradici bydlení založenou na řemeslech a poctivé rukodělné výrobě) představuje i nový a ze starého bytu sem dodaný nábytek, dřevěné lustry nebo zábradlí.

Vilku na choceňském nábřeží můžeme zařadit do skupiny venkovských obydlí části oficiálních představitelů československého státu a státní správy, která chtěla před veřejností manifestovat svou solidnost a dbala přitom na neprovokující a spíš konzervativní styl.