Majitel Josef Binko byl výraznou osobností. Na jedné straně technicky a obchodně zdatný podnikatel, na straně druhé vynikající fotograf a průkopník v technikách a technologiích na pomezí fotografie a tisku. Jeho díla povyšovala fotografickou techniku na specifické výtvarné dílo.

Doba rozvoje jeho uměleckých aktivit a současně doba rozvoje rodinné firmy, ve které byl Josef Binko stále více angažován, tedy první desetiletí 20. století, byla také začátkem celoživotního přátelství Josefa Binka se slavným architektem Josefem Gočárem.

Interiér haly dekoruje řada různých architektonických prvků.

Interiér haly dekoruje řada různých architektonických prvků.

FOTO: autorský tým Slavné vily kraje Vysočina

Ten, ještě za svého působení v ateliéru profesora Jana Kotěry, navrhl konečné řešení rozestavěného domu Josefova staršího bratra Ladislava – Bílé vily z roku 1907. Ve stejném roce pro Josefa Binka Gočár začínal projektovat i jeho dům, později nazvaný Červenou vilou. Práce na návrhu pokračovaly do následujícího roku, kdy Josef Gočár končil práci u Kotěry a osamostatnil se.

Vila je inspirována lidovými stavbami.

Vila je inspirována lidovými stavbami.

FOTO: autorský tým Slavné vily kraje Vysočina

Architektura vily vychází z principů tvorby Jana Kotěry i z vlivu díla architekta Dušana Jurkoviče. Vzorem se stala lidová architektura.

Plánek prozrazuje interiérové uspoždádání, ve kterém nechyběla ani fotokomora.

Plánek prozrazuje interiérové uspořádání, ve kterém nechyběla ani fotokomora.

FOTO: autorský tým Slavné vily kraje Vysočina

Vilu tak krášlí řada ornamentů, profilace a drobně plastické články. Tím se Červená vila řadí před Gočárovu kubistickou, rondokubistickou, konstruktivistickou a funkcionalistickou éru.