Na jaře 1904 se chotěbořský stavitel František Liška rozhodl postavit druhou nájemní vilu. Novostavba měla sousedit s budoucí zahradou už rozestavěné Liškovy vily s názvem Jiří Poděbradský. Od ní se odlišovala konzervativnější výzdobou.

Vilu dekoruje její název.

Vilu dekoruje její název.

FOTO: autorský tým Slavné vily kraje Vysočina

Stavba je jednopatrovým podsklepeným objektem. Větrníkovitě řazené vnitřní obdélné prostory zásadně ovlivnily vzhled a členitost exteriéru.

Z centrálního tvaru stavby s nízkým krovem, vybíhá ke každé světové straně nepravidelně umístěné křídlo v podobě výstupku.

Vila na snímku z roku 1911.

Vila na snímku z roku 1911.

FOTO: autorský tým Slavné vily kraje Vysočina

Nejhonosněji působila strana orientovaná do Tyršovy ulice. Zdvojené okno sjednocoval orámovaný štukový nápis Rieger.

Okenní parapet zdobí siluetový motiv balustrády, vykrojený v omítce. Hlavní plochy neorenesanční fasády jsou v patře řešeny dost neklasickým, manýristickým způsobem.

Pohled do Tyršovy ulice.

Pohled do Tyršovy ulice.

FOTO: autorský tým Slavné vily kraje Vysočina

Samostatný lem, objevující se v rozích a na nárožích objektu, je nejprve přepásán parapetní římsou a pak ještě několikrát nad sebou přetnut štukovými pásy.

Roku 1907 prodal František Liška vilu textilnímu podnikateli Josefu Schäfertovi, který si na přiléhajícím pozemku postavil tkalcovnu. V sedmdesátých letech patřila vila Rieger Státnímu statku Chotěboř. Tehdy ale byly v rámci modernizace a necitlivé přístavby všechny štíty sníženy a většina ozdob otlučena.