Počátky industrializace v Jaroměři, tradičním sídle textilního a kožedělného průmyslu, jsou spojeny se jménem Josefa Ettricha, zakladatele první české přádelny juty.

Zisky, které plynuly z prosperujícího podniku, nacházejícího se jen několik stovek kroků od historického centra Jaroměře, Ettrich investoval nejen do dalšího rozvoje továrny, ale i do výstavby či rekonstrukce reprezentativních obytných budov. Jednou z nich bylo Ettrichovo letní sídlo. To vzniklo z někdejší rezidence jezuitů v Žírči nedaleko Jaroměře.

Stavba má nádech elegantní francouzské architektury.

Stavba má reprezentativní vzhled.

FOTO: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

Přímo v parkově upravené části areálu jaroměřské továrny stála rodinná vila, postavená v roce 1873. Právě tu pro Ettricha upravil architekt František Plesnivý.

Architekt se zaměřil hlavně na interiéry

U vily chybí plánové dokumentace a ani o autorovi se toho moc nedozvíme. Objasnit míru zásahu Plesnivého do původní stavby, stejně jako určit jejího původního architekta, se zatím nepodařilo.

Nezbývá než se opřít o stylové charakterizování díla, které vede k domněnce (vzhledem ke značným odlišnostem mezi vnějškem a vnitřkem budovy), že Plesnivý se zaměřil především na úpravu interiérů.

Výtvarná mozaiková vytráž barevně oživuje porostory schodiště.

Výtvarná mozaiková vitráž barevně oživuje prostory schodiště.

FOTO: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

Stavba připomíná menší městský palác. Necharakterizuje ji jen všudypřítomná symetrie, ale i bohatý rostlinný a antropomorfní dekor (podobající se člověku) nebo náročná sochařská výzdoba.

Projektant u vily upřednostnil tvrdé geometrické linie před hravými křivkami neobarokní architektury.

Detail krbu s pamětní deskou císaře Františka Josefa II.

Detail krbu s pamětní deskou císaře Františka Josefa II.

FOTO: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

Působivá vila tak zaimponovala i císaři Františku Josefu I. Jeho návštěvu z 8. července roku 1880 připomíná pamětní deska ve vstupním vestibulu. Tato vznosně pojatá místnost představuje jednu z nejreprezentativněji řešených vnitřních prostor vily.

Chloubou interiéru je bohatě dekorované schodiště.

Chloubou interiéru je bohatě dekorované schodiště.

FOTO: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

Na tuto honosnou místnost navazuje velkolepé dvouramenné schodiště prosvětlené vitrážovým oknem, které propojovalo komfortní piano nobile (tzv. vznešené patro - kde se nacházely reprezentativní prostory) s obytným patrem. To bylo služebnictvu přístupné bočním schodištěm.

K přístupu do zahrady s neobarokně tvarovaným bazénkem sloužila zaoblená veranda, uzavřená skleněnou klenbou. Tento zajímavě řešený přístavek s prvky secesní ornamentiky lehce narušuje dominantní symetrii.

Z tohoto důvodu můžeme usuzovat, že je dílem Františka Plesnivého. Dobře zachovalá vila, jejíž bohatě dekorované interiéry proslavil například film Musíme si pomáhat, sloužila od znárodnění továrny jako administrativní budova pobočky textilního závodu Juta.