Článek
Čím se liší vzhled nízkoenergetického domu od klasických členitých staveb?
Fasády jsou jednoduché a v tmavším barevném odstínu kvůli tomu, že pohlcují více sluneční energie.
Složitý není ani půdorys domu. Obvykle je to obdélník bez zbytečného členění.
Orientace delší strany domu je od východu na západ s tím, že na jižní straně jsou velká okna, na severu pak co nejmenší.
Střecha je většinou pultová se solárními kolektory. Potřebu energie pro vytápění snižuje střízlivý tvar domu, vnitřní uspořádání místností, vyloučení tepelných mostů i optimální prosklení a velikost oken. Důležitý je i výběr vhodného pozemku.
Výběr pozemku
Vhodný pozemek je napojený na inženýrské sítě, má příznivé klimatické podmínky, je orientovaný spíš na jižní svahy, má vyhovující tvar, nachází se v hustěji zastavěných lokalitách, nikoli ve volné krajině. Zalesněné okolí vytváří přirozenou ochranu proti větru.
Tvar, velikost a dispozice
Předpokladem energeticky úsporného domu je jednoduchý tvar bez arkýřů, zapuštěných lodžií, které zvětšují ochlazovanou plochu.
K dalším zásadám patří správné dispoziční řešení. Spočívá v tom, že vedlejší prostory, jako jsou koupelna, WC, garáž, chodby, schodiště, spíž, komora apod., umístěné na severní stranu, vytvářejí tepelně vyrovnávací zónu mezi interiérem a exteriérem. Jsou nenáročné na denní osvětlení, tedy na okna, a proto minimalizují tepelné ztráty.
Na jižní straně může být vyrovnávacím prostorem zimní zahrada nebo veranda, ale také obývák. V případě, že obývací zóna navazuje na zimní zahradu, bude nutné vyřešit větrání.
Jsou-li ostatní místnosti umístěny na zbývajících stranách, bereme v úvahu dobu, kdy je užíváme. Pro ložnici se např. hodí východní, severovýchodní nebo jihovýchodní strana. Ty zajistí ranní proslunění místnosti. Zato obývací prostory užíváme spíš odpoledne a večer, proto se osvědčila jižní, západní nebo jihozápadní strana.
Prosklené plochy
Prosklené plochy ve fasádě domu vybíráme podle jejich kvality a velikosti s ohledem na umístění vůči světovým stranám. Jejich plochu ovlivňují jak tepelné zisky, tak tepelné ztráty, ale i potřebné denní světlo.
Nejvíce prosklených ploch je zpravidla na jižní straně domu, na východní a západní straně jich je méně. Celková plocha oken a ostatních prosklených prvků nemá přesahovat 25 % celkové obvodové konstrukce.
Vnější obálka domu
Tzv. obalové konstrukce tvoří obvodové zdi, střecha, okna a dveře. K těmto konstrukcím patří terasy, arkýře či zapuštěné balkóny. U nízkoenergetických domů se klade důraz na celistvost vnějších obvodových zdí s co nejmenším počtem tepelných mostů.
Obvodové konstrukce
Energetickou náročnost domu ovlivňuje obvodový plášť, který lze postavit z různých druhů materiálů. K nejpoužívanějším zdicím prvkům patří cihly a keramické tvárnice vyrobené z hlíny a jílu, tedy přírodních materiálů, které je nutné kombinovat se zateplením.
Parametry nízkoenergetického domu splňuje jednovrstvé zdivo, tzv. super tepelně izolační cihly, které se používají bez dalšího zateplení.
Pro obvodové stěny úsporných domů se osvědčily i sendvičové systémy, skládající se z vnitřní nosné stěny, polystyrenu nebo minerální vaty a vnější povrchové vrstvy.
Zateplovací systémy
Užitnou hodnotu domu povýšíme jeho zateplením. Vždy se víc vyplatí zateplovat novostavbu než dodatečné zateplení, které vychází finančně dráž.
Na výběr máme kontaktní zateplovací systémy (obvykle polystyren nebo desky z minerálních vláken, méně často polyuretan, pěnové sklo, rozvlákněný odpadový papír s impregnací proti hoření a škůdcům či netradiční materiály, jako jsou sláma či konopí), odvětrané zateplovací systémy či tepelně izolační omítky. Skladba obvodové stěny se pak skládá ze zdiva, tepelně izolační desky a výztužné vrstvy s omítkou.
Kontaktní zateplovací systém na bázi polystyrenových desek lze použít až do výšky 22 m. Nad tuto hranici se používají z bezpečnostních důvodů desky z minerálních vláken.
Odvětrávané zateplovací systémy mají tepelně izolační vrstvu těsně spojenou s povrchem obvodové stěny a odsazený vnější plášť s povrchovou úpravou. Vnější plášť je oddělený od tepelné izolace větranou vzduchovou mezerou, která má být minimálně 20 mm, kvůli zajišťování optimální vlhkosti.
Aby nedocházelo ke vzniku komínového efektu, přerušuje se větraná mezera maximálně po 9 m přepážkou z nehořlavého materiálu. Jde převážně o suché technologie. Jejich předností je zajištění optimální vlhkosti konstrukce, nevýhodou proti kontaktním systémům pak vyšší cena.