Hlavní obsah

Jak sestěhovat sourozence do jednoho pokoje

Právo, Sylva Svobodová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Mít vlastní pokoj je snem každého dítěte. Někdy to ale prostor nedovoluje a musíme potomky umístit do jedné místnosti. I když to není růžové soužití, je dobré při zařizování sourozeneckého pokoje předem myslet na to, že každý člen rodiny potřebuje svoje soukromí.

Článek

Prvně narozený potomek se zpravidla stěhuje do dětského pokoje kolem druhého roku. Některé děti to zvládnou dříve, ty citově fixovanější mohou i později. Je to individuální záležitost a není dobré uměle stanovovat hranici samostatného spaní.

Když přibude sourozenec, bývá situace složitější, protože ten starší se musí ve svých nárocích uskromnit.

Dva v jednom

Těžké je, když jsou sourozenci opačného pohlaví nebo je mezi nimi velký věkový rozdíl. Dítě ze školky je náročné na prostor, potřebuje hodně boxů na ukládání hraček, kusový teplý koberec, na kterém staví lego, postýlku (stačí velikost 120x60 cm nebo 140x70 cm – praktická je tzv. rostoucí postel), dále měkké posezení (pufy, molitanové sedáky z PVC), stůl na kreslení.

Bratr či sestra školou povinní musejí mít už větší postel 80x195 cm s výškou 40 cm od země, psací stůl s nastavitelnou deskou, polohovatelnou ergonomickou židli na kolečkách, větší šatní skříň a police na knihy.

Sestavit a zařídit prostor, aby odpovídal nárokům a potřebám obou či více dětí, není snadné. Každé dítě ale potřebuje mít vymezený kout, který „kontroluje“ hlavně ono.

Postele zabírají místo

Největší místo v pokoji musíme vyčlenit pro postele. Nedoporučujeme je však nahradit rozkládacími křesly, která slouží spíše na příležitostné přespání. Vždy volíme postele, i za cenu ukrojeného místa. Možností máme hned několik: ideální jsou dvě samostatně stojící lůžka, ale když bojujeme opravdu s každým centimetrem, poohlédneme se po postelích patrových nebo výsuvných.

  • Patrové postele skvěle šetří metry čtvereční, ale mají i své zápory: na horní palandě je teplo a hůře se dýchá, dítě si nemůže na postel přes den sednout (dítě v pubertě přitom nevyužívá postel jen ke spaní, ale „bydlí“ na ní i přes den). Sourozenec s postelí v přízemí zase ztrácí soukromí.
  • V současné době jsou mnohem oblíbenější a praktičtější postele nad sebou, které jsou uspořádány do tvaru písmene L. Lůžka se tak částečně překrývají, k postelím je lepší přístup, volné místo lze využít na pracovní stůl, jako „schovávací“ domeček.

V obchodních domech s dětským nábytkem jsou běžné celé sourozenecké sestavy, které jsou kompletně a logicky složené: postele navazují na šatní skříně a menší skříňky, psací stůl, schodišťové stupně vedoucí po straně k horní posteli obvykle slouží i jako úložné prostory.

Když je třeba pokoje rozdělit

Ve chvíli, kdy je dětem 10 let a více, jsou opačného pohlaví či věkového rozdílu více než 5 let, budou vyžadovat svoje soukromí. A to často velmi tvrdě. Není dobré před žádostí zavírat oči, protože perné boje a hádky mezi sourozenci za to nestojí. Je jasné, že je nezbytné pokoj předělit. Jestliže má místnost dvě okna a je poměrně prostorná (šířka jednoho rozděleného pokoje musí být alespoň 2,5 m, plocha 8 m2), je praktické volit sádrokartonové příčky či alespoň polopříčky s jedním samostatným vchodem.

  • Když pokoje nelze stavebně přepažit, volíme optické členění pomocí paravánů. Na trhu jsou zajímavé a originální výrobky s různými motivy, které zaujmou i puberťáky.

Paravány sice nejsou zvukovou kulisou, ale 2metrový kousek do stropu jisté soukromí vytvoří. Pomoci si můžeme i skříňkami, které jsou přístupné z obou stran a jejichž celková šířka není větší než 70 cm.

Rady & tipy

  • I když můžeme dopřát dětem pokoje zvlášť, psychologové doporučují nechat je asi do 10 let v jedné místnosti. Vytvoří si k sobě citovou vazbu, tolik se nebojí noční tmy, naučí se sociální komunikaci.
  • Dětem ponecháme při výběru nábytku volnou ruku, kterou povedeme spíše jako rozumní investoři. Nevnucujeme jim vlastní pohled, barevnou kombinaci, doplňky. A už vůbec dětský pokoj nezneužíváme jako skladiště nábytku, který je nám líto vyhodit.
  • Jak ušetřit za nábytek? Jednoduše. Kupujeme ten, který s dítětem poroste a nebudeme ho muset hned tak měnit. Pracovní stůl má mít nastavitelné nohy stolu pro výšku desky 55 až 82 cm. Podobně jsou šikovné židle s nastavitelnou výškou sedáku, zadního opěradla, hloubkou sedu. Když je nábytek kvalitní, vydrží malému školákovi až k maturitě.
  • Na podlahu do dětského pokoje se hodí měkké hřejivé koberce s krátkým vlasem, které není problém vyčistit. Příjemné je i přírodní lino známé jako marmoleum, nebo korek. Ten rovněž tepelně i zvukově izoluje, nevadí mu vylitá voda, snadno se čistí.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám