"Průměrná česká domácnost za rok spotřebuje pro vytápění a ohřev vody okolo 40 GJ tepla. Pro bilanci ročních nákladů na vytápění je sice důležité kolik teplo stojí, ale i to, kolik tepla spotřebujeme, tedy jak dokážeme s teplem hospodařit," potvrdil Pavel Kaufmann z Teplárenského sdružení České republiky, který poradil jak za teplo ušetřit.

Termoregulační ventily jsou samozřejmostí

Kdo sleduje vývoj cen energií, postaral se už určitě o to, aby byla veškerá teplovodní vedení mimo byt obložena tepelnou izolací. Vyregulování topného systému a termoregulační ventily na radiátorech jsou samozřejmostí.

Stejně jako výměna starých oken za nová s lepšími izolačními vlastnostmi. Okna je možno ještě dovybavit vnitřními žaluziemi. V zimě snižují úniky tepla, v létě chrání před slunečním žárem. Spotřebu tepla sníží také okenice.

Teplota v místnosti má být 21 stupňů

Důležité je efektivně větrat. V zimě je třeba otevřít celé okno na krátkou dobu. Během několika minut se rychle vymění vzduch, ale neprochladnou stěny. Jejich ohřátí si vyžádá mnohonásobně více energie. Součet teplot stěn a vzduchu v místnosti by měl být okolo 38 stupňů. Přijatelná tepelná pohoda v místnosti se pohybuje kolem 21 stupňů.

Radiátor bývá zpravidla umístěn pod oknem, aby do místnosti lépe proudilo teplo. Chybou je jeho zakrývání nebo nevhodné obložení nábytkem. Kolem radiátoru je nutný prostor pro cirkulaci tepla do místnosti.

Tmavý matný nátěr radiátoru sice zvyšuje jeho sálavé účinky, ale barvě pak musíme přizpůsobit interiér. Ten můžeme ponechat, pokud za radiátor umístíme jednoduchou teplodraznou desku či fólii. Není drahá a při dnešních rostoucích cenách tepla se brzo zaplatí z úspor tepla.

Zasklené balkóny a solární vytápění

Zasklením balkónů zvětšujeme obytný prostor a vytváříme další vzduchovou kapsu, díky které se venkovní stěny méně ochlazují. Tím spotřebujeme méně tepla. Další teplo ušetříme následným využitím pasivního solárního vytápění.

Zasklívací systém Iveta.

Zasklený balkón tvoří vzduchovou kapsu, díky níž se venkovní stěny méně ochlazují.

FOTO: archiv Duotech

Významných úspor dosáhneme i dodržováním jistých pravidel chování. Je-li nám zima, přestože teplota v místnosti je jako jindy, raději se tepleji oblečeme. Každý stupeň teploty navíc zvyšuje náklady na vytápění o pět procent.

Opouštíme-li byt jen na pár hodin, nesnižujeme teplotu vytápění pod 18 °C. Při návratu ze školy nebo práce si rychlé ohřátí především vychladlých stěn může vyžádat i více energie, než kolik jsme ušetřili útlumem vytápění přes den.

I u teplé vody dosáhneme úspor dodržováním několika pravidel. Čistit si zuby nebo mýt nádobí pod tekoucí teplou vodou se na celkové spotřebě tepla jistě odrazí. Ale v hygieně se nemusíme omezovat. Každodenní sprcha vydá i za jednu celotýdenní vydatnou koupel.

Roční spotřeba nesmí klesnout pod 30 GJ 

I přes všechna tato opatření budeme v našich zeměpisných šířkách asi ještě nějaký ten rok v zimě teplo potřebovat.

Ale i šetřit musíme s mírou. Základní spotřeba tepla na vytápění a ohřev vody ve tří až čtyřčlenné domácnosti by v klasickém zatepleném panelovém domě neměla klesnout pod třicet GJ za rok.

Jinak nemůžeme dodržovat základní hygienu a v bytě hrozí vznik a šíření plísní a další znehodnocení bydlení. To samozřejmě neplatí o pasivních a nízkoenergetických domech.

Když s teplem nebudeme plýtvat, můžeme účty za teplo zkrotit na únosnou mez. Ač v rodinném rozpočtu budou hrát vždy důležitou roli – energie se na peněžních vydáních domácností podílí průměrně asi z jedné desetiny.