Oprava střechy by podle kraslického místostarosty a místopředsedy spolku Otakara Miky měla být prvním krokem k záchraně jednoho z nejstarších domů ve městě.

„Architekt už přivezl kompletní projektovou dokumentaci, vyřizujeme stavební povolení. K tomu musí dát stanovisko památkový ústav v Lokti,“ uvedl Mika.

Dotace na pokrytí nákladů prvního záchranného kroku stačit nebude. Další peníze by však spolek mohl dostat z takzvaných norských fondů. „Pokud bychom uspěli, mohli bychom hrázděnku opravit generálně. Pokud ne, budeme pokračovat po malých krocích a podle možností,“ uvedl Mika.

Zchátralá památka

Objekt z 18. století původní majitelé nechali navzdory památkové ochraně zchátrat natolik, že mu hrozila demolice. Spolek přátel města Kraslice jej koupil v dražbě, aby zkáze domu zabránil. Větší část ze 150 tisíc korun na vykoupení hrázděnky půjčila spolku radnice. Ta se v minulosti marně pokoušela donutit majitele, aby měšťanský dům z roku 1737 začali opravovat.

Neúspěšné bylo i trestní oznámení, které pro zanedbání zákonných povinností podal spolek. Nakonec nezbylo nic jiného než objekt vykoupit a nastoupit složitou cestu shánění peněz na rekonstrukci.

Cena za opravu střechy se bude pohybovat kolem miliónu korun. Obnova celé stavby pak přijde na další milióny. Přesto má spolek naději, že bude úspěšný. Podobně jako nadšenci z obce Výsluní na Chomutovsku, kterým se podařilo zachránit zdevastovaný kostel svatého Václava.

Když se nadšenci zapojí do boje o památku

O záchranu památky bojují už od roku 1998. Hádají se s úředníky, pečou koláčky, z jejichž prodeje financují malé opravy, pořádají charitativní koncerty. Postupně se jim podařilo sehnat milióny korun.

Po letech boje s úředními šimly, s lhostejností a nezájmem dokázala skupina nadšenců změnit dominantu horské vesnice k nepoznání. Do své bitvy o kostel zapojili kdekoho, včetně dávno vystěhovaných výsluňských rodáků. Například Alfred Gaudl z německého Extertalu vykoval pro čtyřiačtyřicetimetrovou kostelní věž třímetrový kovový kříž a pozlacenou kopuli. Špice kostelní věže je nyní vidět na kilometry daleko.

Stavba se postupně stává kulturním a společenským centrem oblasti. Hostila několik benefičních koncertů, přehlídku tvorby amatérských divadelních souborů. Zachráněná památka přilákala do neznámé horské vesničky několik filmových štábů z Čech i ze zahraničí.

Kostel, jemuž hrozilo zřícení, je od roku 1998 národní památkou. Namále měl už několikrát. Původní stavba ze šestnáctého století několikrát vyhořela. Nejblíže zániku však byla církevní budova až na konci 20. století.