Architekti přišli s nápadem plovoucího umělého vltavského ostrova o průměru 50 metrů, v němž by se skrýval 25metrový bazén. Měl by filtrovanou říční vodu, příklady z Berlína, Vídně, Budapešti a třeba z PařížeNew Yorku mluví jasně pro.

Archimédův zákon platit nepřestal a v současných vltavských plovárnách se Pražané spíše jen sluní. I ve Žlutých lázních drtivá většina příchozích tráví čas na břehu. Mladí architekti mají řeku za nevyužitý, opuštěný prostor v srdci města. „Roli pláží by mohly plnit náplavky, ale nefungují tak,“ upozornila architektka Kubná.

Vnitřek nabízí 24 kabinek.

Vnitřek nabízí 24 kabinek.

FOTO: Vizualizace architekti Kubná – Lipenský – Volf

„Principem říčních plováren je koupání ve filtrované říční vodě v rámci městských center,“ řekl Právu architekt Ondřej Lipenský. Původně byla plovoucí plovárna podle svých tvůrců jen ideovým návrhem a realizace se nezamýšlela. Jenže možnost přírodní koupele Pražanům chybí a město se k nápadu, jenž mu byl představen, postavilo poměrně vstřícně.

Náklady se odhadují na 30 miliónů korun a roční investice do tunelu Blanka přesahují stonásobek té částky. „Odhadovaná návratnost investice je do deseti let,“ vyčíslil architekt Michal Volf.

Architekti ještě musejí dopracovat studii. A je třeba se také dohodnout, kde přesně by plovárna s kabinkami, saunou a parní lázní byla. Možnost koupat se ve filtrované říční vodě mají mít i handicapovaní, ustupuje se proto z představy ostrova dostupného jen po vodě.

„Uvažuje se o spojení plovárny s břehem lávkou nebo dvěma,“ přiblížila Kubná. Umístění omezují například povodňové plány. Zakotvit ostrov pod Štítkovským jezem u Mánesa je sice možné, zároveň však komplikované. Při povodni je třeba proplout zdejší úzkou a krátkou propustí, což by znamenalo rozebírat plovoucí plovárnu na díly. Jde o to, najít místo, kde by za povodně problém nebyl, a doufat, že se plovárna objeví v městském rozpočtu.

Odhadovaná návratnost investice je do deseti let.architekt Michal Volf

„S Povodím Vltavy bylo vytipováno více míst, plovoucí plovárna může být po celém toku ve městě od Smíchova po Holešovice či Libeň,“ řekl Lipenský.

Plovárna by veřejnosti neměla sloužit jen v létě. Architekti ji představili jako koncertní prostor či jako kluziště přímo na hladině Vltavy, konat by se zde mohly trhy, výstavy, součástí plovárny by se mohla stát i celoročně otevřená restaurace. Podrobnosti o projektu lze nalézt na Facebooku, kde roste podpora, anebo na webu Plovarna-praha.cz.

Technické údaje
průměr plovárny 50 m 
bazéndélky 25 m 
24 kabinek pro variabilní využití
přístup po pontonové lávce nebo lodičkou
říční voda filtrována membránou