Článek
Zánik památky nedopustila dvě občanská sdružení z Opavska: Vošárna a KST Slezan Opava. Na proměnu vošárny ve společenské centrum se jim podařilo získat evropskou dotaci ve výši 5,3 miliónu korun.
„Zbytek jsme doplatili z našich zdrojů, pomohli také sponzoři. Celkem se rekonstrukce vošárny vyšplhala na zhruba 5,8 miliónu korun,“ informoval Právo Radim Frgala z o. s. KST Slezan s tím, že dbali na to, aby si památka zachovala svůj barokní ráz.
Aby připomněli historii památky, tak jsou ve vošárně umístěné historické pračky.
„Snažili jsme se zachovat barokní prvky, uvnitř budovy zůstaly zachovány pruské klenby, dřevěné stropy, dokonce se rekonstrukce dělala tak jako v historii, tedy bez jediného hřebíku. Měli jsme štěstí na stavební firmu, která má bohaté zkušenosti s opravami kulturních památek,“ popisoval Frgala.
V sále pod mansardovou střechou je nyní výstava fotografií, které ukazují průběh rekonstrukce historické prádelny. Takto vypadala vošárna před zahájením prací, zcela se rozpadala.
Dodal, že už nyní se lidé z okolí vyptávají na to, jestli mohou ve vošárně mít nějakou svou akci. „Například svatbu, oslavu narozenin či koncert. K těmto akcím bude vyhrazen prostor celý ve dřevě pod unikátní mansardovou střechou. Dále budou ve vošárně dětem i dospělým k dispozici klubovny, i s kuchyňkou. Je zde zázemí pro dětské besídky, klubové večery, komorní koncerty či jednání různých spolků a obecních složek,“ upřesnil Frgala.
Zachránci unikátní kulturní památky v největším sále raduňské vošárny, kde se budou konat svatby, oslavy či komorní koncerty.
Chátrající vošárnu koupil na podzim roku 2007 v havarijním stavu Rostislav Müller z o. s. Vošárna, protože už se nedokázal na zdevastovanou budovu dívat. Ze které doby přesně raduňská vošárna pochází, se neví.
O tom, jak tato prádelna a sušárna u raduňského zámku fungovala, lze podle památkářů usuzovat jen ze zprávy o stavbě zámku a dvora ze 14. září 1823. Tam se mimo jiné uvádí, že zedníci vydláždili pustou vošárnu a zazdili podle požadavku stavebního mistra kotel.