Možná leckoho napadne, že jde o velký balík zbytečně investovaných peněz, pro něž by se našlo lepší uplatnění. Nicméně legislativa říká, že je třeba úkryty držet a náležitě se o ně starat.

„Dovedeme si představit užitečnější vynaložení finančních prostředků, které nyní musíme dávat do údržby zařízení projektovaného za minulého režimu a v současné době podle všeho velmi těžko využitelného k původním účelům,“ říká Tomáš Mrázek, mluvčí Technické správy komunikací (TSK), která se o technologie v podzemí stará.

Strahovský tunel coby kryt pojme 15 tisíc osob. Lidé by v západní tunelové rouře přečkali 72 hodin. Vodu, elektřinu by čerpali z metra. Druhý tubus obsadí nezbytná technika. „Není možné zprovoznit ho z hodiny na hodinu. Musí se přivést proviant, připravit zázemí, ošetřovna,“ vypráví hlavní technolog TSK Karel Jeništa, co by předcházelo přeměně tunelu v bezpečné útočiště před katastrofou.

Od okolního zamořeného prostoru oddělí schovaný dav dvacetitunová ocelová vrata, která zůstávají zasunutá v zemi v ústích tunelu. Neprodyšný kolos vyjede vzhůru do šesti minut. Zda správně fungují, zkouší TSK třikrát do roka. Jednou za dvanáct měsíců vymění olej.

Jak jinak využít kryt? Např. ve Švýcarsku přeměnili dva umělci bývalý protiatomový kryt v hotel. To samozřejmě nepřipadá v úvahu ve Strahovském tunelu, kterým budou i nadále projíždět auta.

Sklad brambor z toho dělat nebudeme

Prázdné zůstávají chodby, které prošpikovaly kopec a jimiž lze k tunelu pohodlně dojít. Nachází se v nich potrubí a jiné zařízení nezbytné pro chod krytu. Z velína na Strahově, odkud TSK řídí provoz v pražských tunelech, se do podzemí sjíždí výtahem. Sedmnáct pater a technici se ocitnou dole. Asi tak šedesát metrů pod povrchem. Ke dveřím, za nimiž po silnici sviští auta, to trvá tak kilometr a půl. Chodby mají světle zelený nátěr, uvnitř je zima, cítíte vlhkost jako ve starém sklepě.

Prochází se např. očistnou propustí, kde by se omývala obsluha, aby se zbavila kontaminace.

„Sklad brambor z toho dělat nebudeme,“ odpovídá s úsměvem Jeništa na dotaz, jakou by měl představu o možném využití. „Kdybychom nemuseli udržovat technologie a těžká vrata v pohotovosti, finanční úsporu by to pro nás samozřejmě znamenalo. Ale jestli to zalít betonem nebo udržovat, toť otázka na někoho jiného,“ konstatoval.

Zákon říká, že existují-li tyto stavby, musí se udržovat, reagoval Stanislav Dvořáček z odboru krizového řízení magistrátu. „Nedovedu si představit, kdyby se rozhodlo o zrušení prostor, jak by se třeba likvidovala ocelová vrata,“ poznamenal.

Umělec, asistent na VŠUP Pavel Karous má jasno, co případně s prázdnými chodbami. „Galerie moderního umění,“ napadlo jej ihned. Každý atypický prostor je podle něj obvykle velmi vděčný na prezentování současného umění. „Trubky v podzemí? No perfektní,“ jásá.

V metropoli se nachází kolem 800 krytů. Páteř tvoří metro. Nejvíc se jich stavělo v 60. letech, později se rozhodlo budovat je jako tzv. dvouúčelové, aby v době míru tyto prostory neležely ladem. Hodně garáží na Černém Mostě vzniklo v 80. letech s tímto účelem. Jinak slouží jako sklepy, garáže, ve školách třeba jako šatny, učebny.