Ukážeme si, jaké konstrukce a úpravy snižují či zvyšují riziko přenesení požáru jak interiérem, tak exteriérem.

Přenesení požáru mezi byty uvnitř domu

V interiéru domu hrozí riziko přenesení požáru mezi dvěma byty či bytem a chodbou, tedy mezi tzv. „samostatnými požárními úseky“. Do bytu se nejčastěji vstupuje z chodby, popř. pavlače či jiného komunikačního prostoru.

Tyto prostory se z hlediska požární bezpečnosti považují za únikové cesty, jež mají v případě požáru umožnit bezpečnou evakuaci osob z bytového domu na volné prostranství. Proto je třeba, aby jednotlivé byty byly od chráněné únikové cesty požárně odděleny.

U stěn bytu sousedících s chodbou lze splnění požadavku na požární odolnost očekávat, ale u vstupních dveří bytu je nutné jejich požární odolnost zkontrolovat. Požární odolnost dveří (tj. křídel včetně zárubní) se prokazuje zkouškou prototypu ve zkušebně. Takto odzkoušený typ dveří se označuje štítkem uvádějícím dosaženou požární odolnost. Obvykle se pro dveře do bytové jednotky požaduje požární odolnost EI 30.

Štítek na vstupních bytových dveřích (u pantů), který obsahuje informace o certifikované požární odolnosti dveří.

Štítek na vstupních bytových dveřích (u pantů), který obsahuje informace o certifikované požární odolnosti dveří.

FOTO: Archiv Nemopas

Byty musí být požárně odděleny nejen od společných prostor v domě, ale také mezi sebou. Požární odolnost by měly vykazovat nejen stěny a stropy na společné hranici bytů, ale také další konstrukce přetínající tuto hranici, jako jsou zejména instalační šachty.

Instalační šachty většinou procházejí více podlažími a navazují na více bytů. Z hlediska požární bezpečnosti lze instalační šachty řešit dvěma způsoby.

Instalační šachta může tvořit samostatný požární úsek. V tomto případě je nutné, aby obálka šachty splňovala projektem předepsanou požární odolnost, a to včetně všech prostupů z bytu do šachty (revizní dvířka, potrubí). U bytů bývá v tomto případě nejčastěji požadavek na požární odolnost revizních dvířek EI 15 DP1.

Pohled do požární šachty, kde je vidět certifikovaná požární ucpávka.

Pohled do požární šachty, kde je vidět certifikovaná požární ucpávka.

FOTO: Encyklopedie vad nemovitostí

Při druhém způsobu řešení požární bezpečnosti je šachta v každém patře součástí požárního úseku bytu. Potom je nutné instalační šachtu požárně předělit po jednotlivých podlažích, což znamená zajistit požární odolnost v místě prostupů všech médií, která jsou instalační šachtou rozvedena a prostupují mezi byty.

Pohled do požární šachty bez certifikované ucpávky. Prostor instalační šachty je pouze zabetonován.

Pohled do požární šachty bez certifikované ucpávky. Prostor instalační šachty je pouze zabetonován.

FOTO: Encyklopedie vad nemovitostí

„Bolesti“ zvyšující požární riziko uvnitř domu a bytu
Vstupní dveře do bytu, které nemají požadovanou požární odolnost (musí být opatřeny štítkem, který tuto odolnost deklaruje).
Revizní dvířka do šachty, která nemají požadovanou požární odolnost (musí být opatřena štítkem, jenž tuto odolnost deklaruje).
Šachta bez požárního přerušení vede přes více podlaží, která nemá požadovanou požární odolnost prostupu (musí mít štítek, který tuto odolnost deklaruje).
Požární uzávěr – dvířka do šachty. Pokud dvířka jsou považována za požární uzávěr, musí na nich být vyznačena požadovaná požární odolnost.

Požární uzávěr – dvířka do šachty. Pokud dvířka jsou považována za požární uzávěr, musí na nich být vyznačena požadovaná požární odolnost.

FOTO: Archiv Nemopas

Přenesení požáru mezi byty exteriérem

Také ze strany exteriéru domu hrozí riziko přenesení požáru mezi dvěma požárními úseky, tj. sousedními byty, popř. bytem a chodbou. Na obvodové stěně domu by měly být vymezeny tzv. požární pásy, které mají v případě požáru zamezit jeho šíření po fasádě mezi požárními úseky (byty, podlaží, atd.).

U novostaveb musí být tyto pásy široké nejméně 900 mm. Za požární pás se považuje taková konstrukce, která vykazuje požadovanou požární odolnost, u bytů je požadavek obvykle EI 45 (stejný jako na obvodové stěny).

Zároveň tyto pásy musí být provedeny z nehořlavých materiálů. Musí být vymezeny ve vodorovném i svislém směru. Pokud jsou tyto pásy přerušeny otvorem, musí jeho výplň vykazovat požadovanou požární odolnost.

Specifické požadavky se vztahují na stavby opatřené vnějším zateplovacím systémem. Novostavby, které mají požární výšku větší než 12 m (jinými slovy, jsou vyšší než 12 m) a jsou z vnější strany zatepleny, musí mít svislé i vodorovné požární pásy z minerálních vláken.

Na panelovém domě jsou původní tzv. meziokenní vložky mezi okny z různých bytů. Toto řešení nevyhovuje současným předpisům a zvyšuje riziko přenesení požáru exteriérem.

Na panelovém domě jsou původní tzv. meziokenní vložky mezi okny z různých bytů. Toto řešení nevyhovuje současným předpisům a zvyšuje riziko přenesení požáru exteriérem.

FOTO: Archiv Nemopas

U dodatečně zateplovaného objektu (tj. objektu, který byl v minulosti řádně zkolaudován bez zateplovacího systému) nemusí být dodrženy svislé a vodorovné požární pásy jako u novostaveb. U dodatečně zateplovaného objektu s požární výškou větší než 12 m však musí být dodržena opatření, která zabrání přenesení požáru ve vrstvě tepelné izolace mezi byty nad sebou.

Tyto požadavky platí od roku 2009 a splňuje je např. pruh provedený z tepelné izolace z minerálních vláken nad okny (i dveřmi), jehož šířka je nejméně 0,5 m, popř. jiné, zkušebnou certifikované řešení.

Má-li více požárních úseků (bytů) společnou vnější plochu (např. terasu nebo konzolu), hrozí přenesení požáru po povrchu této plochy. Aby nedošlo k takovému přenesení, je zapotřebí plochu rozdělit konstrukcí nebo na ní vytvořit skladbu, která zamezí šíření požáru jak po povrchu, tak ve hmotě (tzv. klasifikace BROOF(t3)).

K rozdělení vnější plochy lze využít například atiku, která převyšuje úroveň střechy nejméně o 300 mm a je provedena z nehořlavých materiálů.

„Bolesti“ zvyšující požární riziko zvenku
Absence požárních pásů na fasádě bytového domu
Šířka požárních pásů na fasádě bytového domu menší než 900 mm
Požární pás na fasádě bytového domu přerušený otvorem s výplní bez deklarované požární odolnosti
Bytový dům s fasádou s tzv. meziokenními vložkami
Dům vyšší než 12 m (požární výška) s dodatečným vnějším zateplovacím systémem provedeným po roce 2009 bez pruhů z minerálních vláken nad okny
Dům s dodatečným vnějším zateplovacím systémem z polystyrenu vyšší než 22,5 m (požární výška)
Společná vnější plocha (terasa, konzola) před více byty s hořlavým vnějším povrchem (dřevěný nebo plastový rošt teras, dlažba s mezerami na podložkách, povrch z hydroizolace ve skladbě bez atestu na šíření požáru, povrch z násypu kameniva tenčí než 50 mm)
Hořlavá zábradelní výplň (plast, dřevo atd.)

Článek vznikl ve spolupráci se společností Nemopas.

Autor: Ing. Leoš Martiš, inspektor nemovitostí

Inzertní sdělení
Inspekce nemovitostí NEMOPAS pomáhá majitelům nemovitostí a hlavně kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti. Inspekce tak šetří peníze za budoucí neplánované opravy nemovitosti a snižuje rizika realitního obchodu.
U nových domů a bytů inspektor pomáhá novým majitelům s převzetím nemovitosti od realizační firmy nebo developera. Majitel má tak šanci pomocí inspekce významně snížit riziko výskytu skrytých i zjevných vad a vyhne se tak budoucím nepříjemnostem při reklamacích.
 Inspekce nemovitostí NEMOPAS provádí certifikovaní inspektoři nemovitostí, kteří mají vzdělání a praxi v oboru pozemních staveb a technického zařízení staveb a jsou členy Asociace inspektorů nemovitostí (AIN).
Nemopas.

Ilustrační foto

FOTO: Nemopas

Technický stav nemovitosti je nejvíce podceňovanou skutečností při jejím nákupu. Kupující často věnuje enormní pozornost a energii vyjednávání o ceně, a k jeho škodě naprosto opomíjí samotný technický stav nemovitosti. Ten však může mít zásadní vliv na výslednou cenu. Tato zarážející situace se dá trefně vyjádřit lidovým příslovím našich předků „kupovat zajíce v pytli“, a taky je jí možno moderněji přirovnat k nákupu mobilního telefonu nebo počítače bez znalosti jejich základních parametrů.
Investici v řádech tisíců korun by bez znalosti parametrů neudělal nikdo, ale nákup nemovitosti za milióny korun bez znalosti jejího technického stavu je bohužel běžnou praxí. Jen málokdo si uvědomuje, že malý vlhký flíček v podkroví nebo drobná prasklina nad schodištěm má přitom často cenu mnoha stovek tisíc nebo i miliónů korun vydaných za následné opravy.
Důležitost této služby ilustruje i fakt, že služba je běžným doplňkem realitního trhu v zahraničí (v USA přes 90 % realitních obchodů).