Zdravé jezírko je klenotem zahrady

Nejdůležitější je udržet přirozenou rovnováhu, pak se daří všemu živému. To znamená, že se o jezírko pravidelně staráme od jara do zimy.

Kritické je léto, protože slunce prohřívá hladinu a vytváří podmínky pro růst řas. Ty pak brání slunci svítit do hlubších míst a omezují růst rostlin u dna. Tím se zhoršuje kvalita vody a dochází k typickému zápachu.

Podzim už je příznivější, neboť vítr rozčeří hladinu, voda se prokysličí, teploty už nejsou tak velké.

V zimě opět dochází k poklesu kvality vody. Hladina vody zamrzá, vytváří neprostupnou bariéru, zkažená voda stoupá vzhůru, ubývá kyslík.

Kvalita vody je přímo závislá na objemu a rozloze jezírka, cirkulaci a okysličování vody, na druhu a počtu ryb a rostoucích rostlin. Pozor na listnaté stromy v okolí, které plochu znečišťují.

Čistou vodu zajišťuje filtrace, kterou tvoří tři prvky: čerpadlo, UV lampa a filtr. Celou jednotku pravidelně udržujeme a průběžně hlídáme kvalitu vody.

Jezírko je důležité čistit bez chemie. Skvělou volbou je zařízení Aquaozon, které vodu stále okysličuje, takže se neuvolňují nebezpečné plyny a neusazuje se organický sediment. V jezírku se uvolňuje i ozon, který působí proti růstu bakterií, plísní a hub, odbourává vrstvu bahna na dně vodní nádrže.

Vhodné stanoviště: Na okrasné jezírko chceme trvale vidět, kochat se z něho při odpočinku. Určitě nemá být stále ve stínu, ale ani na přímém slunci. Ideální je místo, kam slunce svítí cca 5–6 hodin a v blízkosti nejsou listnaté stromy.

Hloubka: Čím hlubší jezírko, tím lépe. Některé ryby na přezimování potřebují být v hloubce kolem 1 m a více. Hlubší jezírko se také nebude přehřívat a v zimě tolik nevymrzne.

Tvar a velikost: Odvíjí se od rozlohy zahrady, tvarování záhonů, chodníků apod. Platí, že ve větším objemu vody se lépe udržuje přirozená rovnováha a život. Při plánování postupujeme krok za krokem.

Nejdříve si nakreslíme půdorys na papír a přesně naplánujeme, v jakém místě bude voda nejhlubší (60–150 cm), kde mělká (20–40 cm) a kde bažina (do 10 cm).

Podle toho v zahradnictví pořizujeme správné vodní rostlinky, vybíráme velikost, tvar a odstín valounů a oblázků.

Pustíme se do vlastní práce a modelace jezírka. V předpokládaném nejhlubším místě vyhloubíme dno o dalších 25 cm navíc. Vyplatí se to ve chvíli, kdy potřebujeme jezírko vyprázdnit a do prohlubně můžeme umístit sací koš čerpadla.

Kolem obrysu jezírka vybudujeme zhruba 15 cm hluboký příkop, tzv. kapilární uzávěru, která brání sklouznutí fólie do jezírka. Celou jámu pečlivě očistíme od výstupků a kamenů, na dno udusáme vrstvu písku. Dno jezírka vyplníme speciální měkkou fólií.

Poté rozložíme samotnou fólii tak, aby o 50 cm přesahovala kraj jezírka. Používáme výhradně fólie určené pro založení jezírek, nikoliv běžné stavební. Ty „vodní“ jsou z trvale elastického PVC, neprůhledné, odolné proti UV záření a teplotním výkyvům, neuvolňují do vody škodlivé látky, což je pro rostlinky a živočichy důležité.

Jezírko zakryjeme vrstvou jemného štěrku a napustíme vodu do nejhlubší části, aby se fólie přirozeně usadila. Přichází fáze, na kterou se těší ženy zahradnice. Zakoupené vodní rostliny (vložené do košíků nebo květináčů s otvory) se umisťují do jezírka.

Zároveň se dopouští voda, fólie se přizpůsobuje tvaru dna a trvale se usazuje. Na přesahující fólii usadíme velké valouny s menšími oblázky.

Na pobřežní a bažinaté zóny je vhodný puškvorec, dále šmel okoličnatý, který v létě kvete růžově. Tradiční je kosatec v mnoha barevných variacích.

Plovoucí rostliny zastupují lekníny, vodní hyacint, plavín se žlutými květy. Pod vodou žije pryskyřník, který začátkem léta kvete bíle.