Hlavní obsah

Jak zvolit správné schody

Lidstvo za dobu své existence objevilo spoustu zásadních a pro život nepostradatelných věcí, jako je kolo, teorie relativity nebo mobilní telefon. Jednou z takových užitečných civilizačních maličkostí jsou i schody. Ještě dřív, než začneme přemýšlet o konstrukci a použitém materiálu, měli bychom si ujasnit několik zásadních otázek o stylu života naší rodiny a o tom, jak rušný provoz na schodech předpokládáme.

Jak zvolit správné schody

Výběr do jisté míry určuje prostor, do kterého potřebujeme schody umístit. Interiérová schodiště jsou nepřehlédnutelným stavebním prvkem, ale nesnažme se o originalitu za každou cenu. Elegantní řešení bývá jednoduché až prosté. Příliš náročná a rafinovaná variace se časem okouká a může působit rušivě až dráždivě.

Málokdo z nás je odborně natolik zdatný, aby si mohl navrhnout funkční schodiště doma na kuchyňském stole. Je nutné propočítat nosnost, potřebnou šířku, tloušťku i výšku jednotlivých schodů, zvolit optimální ukotvení a množství dalších neméně důležitých detailů. Proto se raději obrátíme na odborníky, kterým předložíme své vize a technické řešení necháme na nich.

Schodiště samonosná jsou schodiště vyrobená v dílně na zakázku. Na místo se přiveze kompletní stavebnice, která je smontovaná ve velmi krátkém čase. Nevýhodou je, že takováto schodiště se do domu nebo bytu montují až na samotný závěr stavby. Použitým materiálem bývá dřevo, kov nebo sklo v různé kombinaci. 

Segmentová schodiště: Na středovou páteř jsou nasazeny stupně, které mohou být různé šířky, upravovat lze také strmost schodiště, ovšem jen do té míry, dokud bude chůze po schodech pohodlná a bezpečná. Páteř je z konstrukčních důvodů kovová, stupně jsou dřevěné, kovové nebo skleněné.

Schodnicová schodiště: Nosnou konstrukci tvoří dvě schodnice (nosníky), na které jsou buďto položeny, nebo zapuštěny stupnice. Někdy jedna opora schází a stupně jsou buď přímo zapuštěny do stěny, nebo jsou zavěšeny na zábradlí. Tato schodiště bývají často celodřevěná, ale ani kombinace ostatních materiálů není vyloučená.

Vřetenová schodiště: nabízejí citelnou úsporu prostoru a zajímavé designérské řešení. Osu tvoří středový sloup, z něhož vycházejí stupně. Některá, velmi efektní vřetenová schodiště, jsou ale samonosná, bez středové opory.

Zděné schody: pevná monolitická schodiště jsou jako jediná budovaná současně s hrubou stavbou domu. K výhodám patří množství tvarových variací, např. zajímavá samonosná konstrukce. Dokončovací úprava je zcela na fantazii uživatele. Používá se obložení dřevem, dlažbou nebo, v moderním interiéru, se ponechá přiznaná syrová struktura materiálu, betonu. Interiérové schodiště by mělo prostoru dominovat, je to prvek značně veliký a je jasné, že ho nikam neschováme.

Industriální celokovová schodiště najdou uplatnění především v moderních loftech. Foto: Archiv Dům a Bydlení

Půdorysy schodiště a nutný prostor potřebný k instalaci

Přímé - cca 11,5 m2. Při výpočtu schodiště počítáme s přibližnou délkou kolem 5 m, je třeba zajistit průhyb. Je-li správný úhel náklonu, je schodiště bezpečné a pohodlné.

Jednou zalomené schodiště - cca 12 m2. Schodiště tvaru L je populární a často používané. Při dostatečném zalomení pod ním mohou být i dveře. Dvě ramena s mezipodestou - cca 7,5 m2 . Velmi bezpečné, ale na využití prostoru náročnější schodiště. Vyžaduje velkou schodišťovou šachtu.

Rameno dvakrát zatočené - cca 6,3 m2, v řadových i jiných menších domcích oblíbené řešení. Ušetří hodně místa tím, že zatočení je řešené zkosenými stupni. Při správném propočítání stupňů je schodiště bezpečné.

Spirálové schodiště - cca 7,9 m2, efektní tvar vhodný do otevřeného prostoru, kde nejlépe vynikne, anebo naopak tam, kde je místa extrémně málo. Stupně jsou pravidelné, a tedy poměrně bezpečné.

Bezpečné schodiště

Konstrukce schodiště by měla být navržena tak, aby výstup byl co možná nejpřirozenější a nejpohodlnější, protože chůze do schodů je dvakrát namáhavější pro organismus nežli ujít tutéž vzdálenost po rovině. Dále bychom měli pamatovat na to, že po schodech nebudeme jen chodit, ale, i když ne denně, po nich budeme stěhovat větší břemena (třeba i nábytek) do patra. Šířka schodiště by měla být co možná největší, aby osoby, které se na schodech míjejí, měly vždy dostatek prostoru. Optimální a nejčastěji volená šířka schodiště je 80 až 100 cm.  Výška stupně pro pohodlný krok je asi 16,5 až 18,5 cm, u točitých schodů je to o něco více, až 20 cm. Šířka nášlapu je 28 až 31 cm. Podchozí výška by neměla být menší než 190 cm. Jednou zvolená výška schodnic je stejná po celé délce schodiště a měnit ji je nepřípustné.

Bezpečnost schodů ale ovlivňují i další faktory, jako např. stabilita, ukotvení, použitý materiál, osvětlení, možnost údržby a pochopitelně zábradlí. Neopomenutelné zábradlí Vypadá to sice lákavě mít nádherné schodiště zdánlivě se vznášející v prostoru. Pro úspěšnou kolaudaci, ale i pro vlastní bezpečí, ochranu před pádem i pohodlné stoupání ovšem musíme přidat zábradlí. Také dbáme na to, aby veškeré mezery a odstupy mezi příčkami měly dostatečnou vzdálenost, jinak hrozí, že jimi malé děcko propadne nebo prostrčí hlavičku. Tento paradoxní úraz není jen příběhem z černé kroniky, bohužel k němu dochází častěji, než bychom čekali. Otvory a mezery by neměly přesáhnout 12 cm. Madlo zábradlí se umisťuje do výšky zhruba 90-110 cm. Můžeme mít i madlo pro malé děti - to dáme do výšky kolem 55 cm. Kromě ochrany má zábradlí také funkci dekorativní. Příčky a stupně nejsou tak na očích jako právě zábradlí. Vyrábí se buď ze stejného, nebo záměrně kontrastního materiálu. Moderní schody lemuje zábradlí kovové, jehož výplň tvoří desky skla. Používají se ale i materiály neokoukané, třeba lano.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků