První pomůckou pro hledání je jak ze strany majitele, tak třeba člověka, jenž našeho parťáka najde, registrovaný mikročip. Ten budou muset mít od roku 2020 povinně všichni psi, nařizuje to schválená novela veterinárního zákona.

Čtěte také:
I kočka a pes si mohou v bytě rozumět
Pořizujeme mazlíčka. Jak vybrat základní vybavení pro psa a kočku
Na co si dát pozor při výběru kočky z útulku

Toto opatření má sice v první řadě zamezit činnosti množíren psů, ale pozitivně se vlastně dotkne všech. Dnes mají povinnost mít mikročip všichni psi, kteří cestují do zahraničí. Také většina chovatelských klubů psů s papíry původu zavedla mikročip povinně.

Mikročip i registrační známka

„Aplikaci mikročipu by měl provést vždy veterinář. Ten by měl bez problémů online provést i registraci čipu,“ vysvětluje chovatel Karel Bohdan. „Aplikace není pro psa nijak výrazně nepříjemná, protože se zavádí jen pod kůži.“

Mikročip je ve speciální kapsli, kterou tělo zapouzdří ve tkáni a čip tak zůstane pod kůží zvířete. Veterinář by měl vždy před a po aplikaci čtečkou ověřit jeho funkčnost. Nestačí ale jen psovi mikročip aplikovat. Ten musí být především registrován v databázi.

Databází existuje hned několik, tou největší a nejpoužívanější je Národní registr majitelů zvířat. Ten pak nejrozšířenější mikročipy Datamars zapisuje do registru zdarma. Čip navíc obsahuje automaticky i kód země, z níž čipované zvíře pochází. Zápis jiných mikročipů stojí kolem 200 Kč.

Čipy se zvířatům zavádějí do podkoží.

Čipy se zvířatům zavádějí do podkoží.

FOTO: Lukáš Duchek, Vetcentrum

K základní registraci si lze připlatit i nadstandardní služby, například v případě ztráty zvířete registr rozesílá informaci o něm na veterinární pracoviště, obecní a městské úřady, útulky, odchytové služby apod.

Národní registr majitelů zvířat není samozřejmě určen pouze pro psy, zapsat se do něj dá jakékoliv zvíře. Vlastní mikročipy stojí podle typu a provedení okolo 450 Kč.

Každý pes by měl mít také svou registrační známku, která potvrzuje, že za něj majitel uhradil místní poplatek. Známka je registrovaná na místním obecním úřadě v místě bydliště, je tak podle ní možné identifikovat psa i jeho majitele. Známku by měl pes mít stále u sebe, nejčastěji na obojku.

Existuje několik druhů registračních známek. Starší hliníkové s raženým číslem popř. znakem obce jsou sice lehoučké, ale hliník toho moc nevydrží a samozřejmě když visí na ocelovém očku na obojku, časem se prodře a známku pes ztratí.

Moderní jsou známky nerezové s laserem vygravírovanými údaji. Ale ani gravírování nemusí být po několika letech čitelné. Proto je vhodné pořídit si na známku pouzdro, většinou kožené, které ji ochrání na obojku před vlivy počasí. Není vůbec na škodu dát psovi na obojek navíc ještě speciální kovovou kapsli, v níž je uložen papírek s kontaktem na majitele.

Kočky na úřadech registrované nejsou, a tak u nich připadá v úvahu pouze kapsle s kontaktem na majitele. Má to však jeden zásadní háček. Kočka by nikdy neměla mít na sobě zcela pevný obojek. Přece jen je to tvor, který rád někam leze a prolézá, a hrozí tak, že se někde obojkem zachytí. Je-li opravdu pevný, má to většinou pro kočku fatální následky. Kočičí obojek má být jen tak pevný, aby ho kočka mohla vlastní silou v případě nouze přetrhnout.

GPS jednotka

Třetí možností, využívající nejmodernější technologie, je vybavit psa obojkem s GPS jednotkou. Princip je jednoduchý, pes má na krku obojek, jehož součástí je i elektronická jednotka podobná mobilnímu telefonu, která komunikuje se satelitní sítí GPS, k dispozici jsou tak všechny aktuální údaje o tom, kde se pes právě nachází.

„Majitel tak svého psa může sledovat na chytrém telefonu či tabletu pomocí aplikace, kterou si do svého zařízení nainstaluje. Ke sledování je možné také použít mapu v internetovém prohlížeči,“ vysvětluje Zuzana Novotná z obchodu Spokojený Pes.

Jednou z možností, jak si zachovat neustálý přehled o pohybu psa je obojek se zabudovanou GPS jednotkou.

Jednou z možností, jak si zachovat neustálý přehled o pohybu psa, je obojek se zabudovanou GPS jednotkou.

FOTO: Spokojený Pes

Koupit se dají dva typy obojků s GPS jednotkou. První výrobce dodává už s nainstalovanou SIM kartou a vše je připraveno k okamžitému použití. Kupující dostane pouze na výběr, v jakém rozsahu si bude hradit služby operátorů.

Pokud se psem necestuje do zahraničí, stačí mu základní tarif 3,75 eura za měsíc (96 korun), služby budou poskytovány pouze v jedné zemi. Tarif Premium pak stojí 4,16 eura (107 korun) a kromě funkčnosti ve více jak 80 zemích světa jsou v něm dostupné i další funkce, jako třeba práce s časově neomezenou historií. Vlastní obojek lze pořídit za cenu okolo 1400 korun.

Levnější variantou s pořizovací cenou kolem 1000 Kč jsou obojky bez SIM karty, tu si pak musí majitel psa zajistit sám u svého operátora a domluvit si vhodný tarif. Bývá to většinou v rozmezí 60-120 korun měsíčně.

Důležitá je i výchova zvířete

Čip, známka nebo GPS obojek jsou skvělí pomocníci, nicméně řeší až následky. V první řadě by majitel měl omezit na co nejmenší míru možnost, že se pes zaběhne. U kočky už je to poměrně složitější.

„Velké procento ztracených psů zmizí v důsledku toho, že se leknou pro ně neznámého podnětu a v panice utečou. Klasickým příkladem jsou silvestrovské ohňostroje, což je doba, kdy se ztrácí nejvíce psů,“ říká Karel Bohdan.

Nejlepší prevence je správná výchova a socializace. Pes by měl znát co nejvíce situací a prostředí, aby jimi nebyl překvapen. Hodně se psi ztrácejí i tehdy, když jsou sami ponecháni uvázaní před obchody, restauracemi nebo úřady. Často překoušou vodítko a odejdou se sami vyvenčit nebo je může také někdo odvést.

Proti krádeži se dá pes vycvičit; měl by bránit cizímu člověku, který ho chce odvázat. Tento typ výcviku ale není dnes populární, laická veřejnost psa, jenž takto zareaguje, považuje za agresivního.

Co dělat v případě, kdy se pes zaběhne? Páníček se většinou pustí do pátrání na vlastní pěst, to mu vydrží tak první jednu až dvě hodiny. Pak obvolává útulky v okolí, odchytovou službu, vyvěšuje oznámení v okolí bydliště i místa, kde naposledy svého parťáka viděl a podobně.

Stále víc majitelů se v takovém případě obrací na unikátní službu, která v ČR funguje už od roku 2013. Je provozována spolkem pod názvem Psí detektiv, i když tady řeší i případy ztracených koček.

500 případů měsíčně

„Nápad vznikl na základě naší osobní zkušenosti, kdy se nám ztratil vlastní pes. V tu dobu jsme zjistili, že vůbec nevíme, co bychom měli udělat, kam zavolat, kde a jak hledat,“ říká zakladatelka Psího detektiva Klára Carbová a dodává: „Dnes dokážeme pátrat po celém území České republiky a měsíčně řešíme přes pět set případů.“

S hledáním ztracených psů a koček pomáhají speciálně cvičení psi.

S hledáním ztracených psů a koček pomáhají speciálně cvičení psi.

FOTO: Psí Detektiv

Pokud se zvíře ztratí v příhraniční oblasti, Psí detektiv alespoň poradí majiteli, jak a kam zavolat do zahraničí a jak na cizím území nejlépe postupovat. Pátrání po ztraceném zvířeti se rozbíhá okamžitě po nahlášení majitelem.

Vše je závislé na tom, jakou úroveň služeb si majitel objedná a samozřejmě i uhradí. Základem je informování všech důležitých organizací v okolí (útulky, policie, místní úřady, odchytové služby, myslivecká sdružení, veterináři apod.).

Fyzické pátrání je další možností a tady spolek nabízí širokou škálu možností od pátracího týmu na místě až po pátrací letadlo. Nejnověji se připravují speciální psi, kteří jsou cvičeni na vyhledávání ztracených psů a koček.

Základní registrace, kdy informace o zvířeti s fotkou putují na Facebook a ke všem dobrovolníkům-detektivům v celé ČR, je zdarma. Další pátrací balíčky stojí od 990 Kč.

„Naše úspěšnost úzce souvisí s tím, kdy nám majitelé ztrátu nahlásí a jaké kroky podnikli bezprostředně po ztrátě. Je velký rozdíl hledat pár hodin zaběhnutého psa nebo psa ztraceného několik dnů či týdnů. Při včasném nahlášení ztráty a aktivním pátrání z naší strany může být úspěšnost našeho pátrání i kolem pětaosmdesáti procent,“ uzavírá Klára Carbová.

Může se vám hodit na Zboží.cz: