Pořekadlo o zlatých českých rukou je v naší zemi hluboce zakořeněno a patrně i proto Češi sami sebe vnímají jako nejvíce kutilský národ na světě. Pokud by už měli přiznat jisté kutilské vlohy jinému národu, jsou to Slováci. Ostatní země si v očích Čechů vedou z kutilského hlediska nevalně.

Kdo by se ovšem domníval, že za kutilství lze vydávat prakticky jakýkoli domácí úkon, kdy muž či žena použijí nějaký druh nářadí, ten by se velmi mýlil. Češi mají celkem přesně odstupňováno, co za kutilství vydávat lze, a co je prostě jen rutinní údržba domova.

Za kutila se můžete vydávat tehdy, pokud je za vámi vidět nějaký pěkný hmatatelný výsledek. Například nová pergola, stůl, plot apod. S jistým váháním vás budou za kutila považovat i tehdy, pokud doma vymalujete nebo zavěsíte poličky. Ovšem výměna žárovky či posečení trávníku vás v očích většiny Čechů mezi kutily nepozdvihne. To se totiž jaksi očekává samo sebou.

Kutilství přitom podle zjištění průzkumu není nijak nárazová činnost. Český kutil se práci na svých výtvorech věnuje minimálně 22 hodin měsíčně, v létě je to pak zhruba 35 hodin.

Chcete-li být pokládáni za kutila, je důležitý i váš přístup k věci. Pravý kutil se totiž své činnosti věnuje hlavně pro vlastní potěchu. Odměnou je mu nejen pochvala rodiny, ale i čas, který takto může strávit o samotě, ve své dílničce, mimo dohled své partnerky. Tento aspekt oceňují na kutilství dvě pětiny českých kutilů. Dílnu má přitom celá třetina, další třetina pracuje v garáži a dvě pětiny kutilů pak mají své zázemí přímo v obytné části domova.

Přirozeným završením práce je pak pro pětinu kutilů posezení u piva, ať již doma, nebo v hospůdce. Zajímavě v tomto bodě vyznívá přesvědčení nekutilů a žen, které se domnívají, že právě pivkem se za svou práci odměňuje spíše celá třetina kutilů.

Tradiční značkou piva u nás spojovanou s kutilstvím je Velkopovický kozel. A právě tato značka stojí i za kutilskou soutěží Dílna roku, která běží na webu dilnaroku.cz od září. Zájemci mají možnost své dílny přihlašovat do 15. října.