Každoroční zimní nadílka tak možná překvapí silničáře, ale nás určitě ne, když pečlivě zkontrolujeme střešní krytinu včetně doplňků. Zaměříme se speciálně na komín, střešní okna, krajové tašky, různé větrací pásy a kotvení hromosvodů. To jsou choulostivá místa, která mohou být příčinou zatékání do střešního pláště.

Když najdeme poškozenou tašku, vyměníme ji za stejný střešní typ a odstín, což je poměrně jednoduché. Kdo si netroufá, může zavolat odborníka (firma s daným typem střešní krytiny). Shodnou tašku dokoupíme ve stavebninách, ale kdo myslí na zadní vrátka, určitě má doma schovanou malou rezervu.

Samotnou kapitolou jsou pak okapy, které bývají enormně zatěžovány v době tání a následného zmrznutí, kdy se tvoří kusy ledu a mnohakilové rampouchy.

Tyčový sněholam z hliníku

Nejlépe předejdeme problémům se správným projektantem, který navrhne vhodnou konstrukci, spád, tvar střechy a vybere kvalitní střešní krytinu. Už ve fázi stavby se má myslet i na výběr bezpečnostních prvků, a to v závislosti na klimatické oblasti. Česká republika je totiž rozdělena podle norem do různých sněhových oblastí vzhledem k předpokládanému zatížení sněhem.

Lehký a pevný hliníkový tyčový sněholam se jednoduše vkládá do držáků a zajistí fixovacím posuvem. Celková výška sněholamu je 205 mm.

Lehký a pevný hliníkový tyčový sněholam se jednoduše vkládá do držáků a zajistí fixovacím posuvem. Celková výška sněholamu je 205 mm.

FOTO: PREFA

Každý si všiml, že domy v horských oblastech vypadají jinak než v nížině: mají ostřejší sklon střechy, takže zátěž sněhu na krytinu je menší a spad sněhu snadnější. Oproti tomu mírný sklon nebo rovnou ploché střechy v nížinách jsou na tom při nečekaně bohaté sněhové nadílce daleko hůře. Sníh na nich drží dlouho a navíc platí: čím je střecha plošší, tím větší poškození jí může hrozit.

Bílá pokrývka na jakékoli šikmé střeše je možným rizikem pro chodce (za způsobené škody vždy zodpovídá majitel nemovitosti), a tak se vyplatí uvažovat o protisněhovém systému.

Návrh rozmístění a výpočet sněhových zachytávačů odborně zpracuje firma, která také doporučí, zda použít provedení jednotrubkové nebo dvoutrubkové. Tyče jsou nejčastěji z hliníku a při instalaci se vkládají do držáků a jistí fixovacím posuvem. Přitom je důležité znát zásady správné montáže: první řada zachytavačů musí být umístěná 30-50 cm od okapní hrany, další řady jsou rozmístěné 1,5-4 m od sebe apod. Tyčový sněholam lze samozřejmě dodatečně instalovat i na již položené střešní krytiny.

Speciální sněžná taška

Jako bezpečnostní prvek proti náhlému skluzu sněhu ze střechy slouží i speciální protisněhové tašky s betonovým zachytávacím prstencem. Jejich velkou výhodou je harmonické, kompaktní začlenění do střechy, protože jde o stejný materiál a odstín střešního pláště. Počet a pokrytí protisněhových tašek se opět řídí sklonem střechy a sněhovou oblastí.

Počet a pokrytí protisněhových tašek záleží na sklonu střechy a sněhové oblasti, která je dána normou.

Počet a pokrytí protisněhových tašek záleží na sklonu střechy a sněhové oblasti, která je dána normou.

FOTO: KM BETA

Do hor se používají sněholamy, které se skládají z nosných tašek opatřených závěsným hákem, mříží sněholamu a ze spojovacích svorek. Nosná taška sněholamu i mříž jsou z pozinkované oceli. Nosnou taškou sněholamu musí být každá třetí taška v řadě.

Nosné tašky se nikdy neumisťují v první řadě tašek u okapu. Sněholam má být průběžný, v místech s větším sněhovým zatížením se dává v každé čtvrté řadě po celé výšce střechy.

Solární kolektory v zimě na střeše zůstávají, jsou mrazuvzdorné, a protože jsou hladké, sníh se na nich neudrží a sklouzne.

Staráme se o okapy

Na podzim zkontrolujeme, zda nejsou svody, kotlíky nebo lapače ucpané napadaným listím, šiškami ze stromů. Okapy jsou často zničené po zimě, kdy se střídají teploty: sníh roztaje a rychle zmrzne. Následkem toho vzniknou kusy ledu, rampouchy a svodová roura v místě spojení (tzv. falc) může snadno prasknout. Co s tím? Především je dobré bránit spadu sněhu přímo do okapu (k tomu slouží protisněhové zábrany).

Mnohému pomůžeme už při montáži: je důležité, aby přední hrana podokapního žlabu byla o něco níže než hrana zadní. Když nám v takovém okapu zamrzne voda, tak při jarním tání poteče směrem od fasády a zabráníme tím promáčení fasády. Odborníci doporučují žlaby i svody umístit hluboko pod hranu střechy, kde zůstanou chráněny před sesuvem sněhu. Určitou možností jsou také topné kabely ve žlabech.

Okapy, třeba stavebnicového systému, lze na zimu i demontovat, zvláště když máme špatné zkušenosti s každoročním poničením žlabů a háků. Na druhou stranu je dobré si uvědomit, že okapy chrání dům před srážkovou vodou a my můžeme po jejich demontáži vystavit dům vlhkosti (podzimní deště, nečekané tání).