Zimní zahrada nejčastěji ze všeho slouží jako zimoviště rostlin. Přes teplejší části roku bývá často využívána také jako další obyvatelná místnost třeba na hraní pro děti nebo jako místo příjemného odpočinku celé rodiny.

  • Poměrně častým důvodem pro stavbu zimní zahrady bývá zatékající voda střechou do garáže či pod terasu. Namísto opakovaného opravování střechy garáže či terasy zvolí majitel jako řešení výstavbu zimní zahrady nad inkriminovanými místy.

  • Zimní zahradu můžeme mít i jako spojnici mezi dvěma domovními křídly, jako klasickou přístavbu ze strany (nebo i více stran) domu, nebo na straně štítu domu.

  • Může být zčásti zapuštěná do objektu, anebo může jít o čistou přístavbu k již stojícímu domu.

  • Plocha zimní zahrady by neměla být menší než 15 m2, s hloubkou alespoň 2,5 m.

Zimní zahrada hliníkové konstrukce, kde se celá přední stěna zasunuje k jedné straně. V boku jsou navíc umístěny i klasické otevírací dveře (Thermont).

Zimní zahrada hliníkové konstrukce, kde se celá přední stěna zasunuje k jedné straně. V boku jsou navíc umístěny i klasické otevírací dveře.

FOTO: archiv firmy Thermont

Ohlásit, nebo žádat o povolení?

Ideální variantou je naplánovat zimní zahradu již společně s celým domem, kdy je pak součástí projektu celého objektu a vše si může vzájemně vyhovět. Častěji se ale zimní zahrady staví až dodatečně. Tehdy musíme zvážit nejen využití a uspořádání vnitřních prostor zahrady, ale také celkový pohled na novou tvář našeho domu zvenčí.

Zimní zahrada by měla působit jako přirozená součást stavby, např. jako organické vyústění obývacího pokoje nebo jako jistý druh přechodu na venkovní zahradu či terasu. Měli bychom vzít v potaz i stromy a další objekty, které budou v bezprostřední blízkosti zimní zahrady.

Před stavbou zimní zahrady musejí naše kroky směřovat nejdříve na stavební úřad. Tam se podle velikosti a zařízení plánované zahrady dozvíme, zda postačí pouze stavební ohlášení, nebo budeme muset žádat o stavební povolení.

Je běžné, že s vyhotovením dokumentace nám pomůže firma, kterou si na stavbu zahrady vybereme a že tato firma postaví zahradu se vším všudy – tzv. na klíč.

Hliníková konstrukce. V přední stěně se středové díly zasouvají do stran, v boční straně se zasunují jen horní díly. Zaskleno termoizolačními dvojskly (Thermont).

Hliníková konstrukce. V přední stěně se středové díly zasouvají do stran, v boční straně se zasunují jen horní díly. Zaskleno termoizolačními dvojskly.

FOTO: archiv firmy Thermont

Konstrukce a volba materiálu

Vlastní konstrukce zimní zahrady může být z ocele, hliníku a plastu. Ocel se nejčastěji používá pouze na nosné profily. Méně namáhané části (např. strany) pak bývají z hliníku a plastu. Železo (ocel) a hliník se využívají také pro konstrukci střechy. Je ale možné požadovat i čistě hliníkovou konstrukci. Bývá nákladnější, protože je náročnější.

Výrobci pracující s uvedenými materiály vždy doporučují volit kombinaci, která nejlépe vyhoví statickým, finančním a estetickým nárokům zároveň.

Zatímco pro části z ocele a hliníku si vybíráme barvu podle vzorníku RAL, plastové díly se nejvíce prodávají v bílé a v imitaci dřeva. Využijeme-li plasty, můžeme mít zvenku a zevnitř různou barvou.

Méně běžným, leč možným materiálem, který lze při stavbě zimní zahrady využít, je dřevo. Jeho odolnost vůči povětrnostním vlivům je ale nejnižší a vyžaduje v porovnání s ostatními materiály největší péči.

Zimní zahrada se staví s minimální výškou 2,20 m, zpravidla až pod okap původní stavby, k níž přiléhá (Dynal).

Zimní zahrada se staví s minimální výškou 2,20 m, zpravidla až pod okap původní stavby, k níž přiléhá.

FOTO: archiv firmy Dynal

Výplně boků a stropu

Boční stěny zimních zahrad se vyrábějí takřka výhradně ze skla. Jsou to buď hliníková nebo plastová okna. Mohou být dvouvrstvá, ale lze mít i třívrstvá, která lépe tepelně i zvukově izolují.

Otázkou je řešení stropu. Ten je možné nechat prosklít, nebo použít několikanásobně lehčí polykarbonát. Ten má nižší propustnost světla, snáze se poškrábe a v někom vzbuzuje poněkud techničtější dojem. Jinou možností je zastřešit zimní zahradu klasicky.

Jestliže se rozhodneme strop zasklít, můžeme snížit množství slunečních paprsků, které budou skrz něj v letních dnech dopadat, termofólií nalepené na sklech. Funguje podobně jako zrcadlo – odráží tepelné paprsky ven.

Pro zastínění v teplých letních dnech je dobré už při plánování zahrady promyslet, zda využijeme rolety, žaluzie nebo rohože.

Zimní zahrada může do prostoru před domem a na zahradu pokračovat zastřešením, jindy třeba pergolou. Ocelová konstrukce (Dynal).

Zimní zahrada může do prostoru před domem a na zahradu pokračovat zastřešením, jindy třeba pergolou. Ocelová konstrukce.

FOTO: archiv firmy Dynal

Větrací systém

V zimní zahradě více než v kterékoli jiné místnosti musíme pravidelně větrat. Odborníci doporučují alespoň jednu třetinu zasklené plochy pojednat tak, aby jí bylo možno větrat. Ne vždy ji celou využijeme, ale tu možnost bychom měli mít.

Ideální je možnost větrat na kříž. Ve stropě se používají okénka ovládaná automaticky (nejlépe napojená na meteostanici), ve stěnách se používají spíše manuálně ovládaná výklopná okna.

Součástí větracího systému mohou být samozřejmě i dveře vedoucí na zahradu nebo na terasu. Používají se posuvné či klasické balkonové.

Strany se hojně osazují výklopnými okny, dveře se používají klasické balkónové, eventuálně zasunovací. Konstrukce v kombinaci ocele a PVC (Dynal).

Strany se hojně osazují výklopnými okny, dveře se používají klasické balkónové, eventuálně zasunovací. Konstrukce v kombinaci ocele a PVC.

FOTO: archiv firmy Dynal

Vytápět, či nevytápět?

Zahrada, kterou nebudeme ani temperovat, nebude přes zimní měsíce obyvatelná, tím spíš, je-li orientovaná na sever. Bude sloužit pouze jako tepelná bariéra pro stěnu domu, k níž přiléhá.

Nejtepleji bude na zahradě orientované na jih, na východní si užijeme slunečních paprsků v ranních a dopoledních hodinách, na západní naopak až v odpoledních a večerních.

Většinou zahradu nevytápíme plně jako běžnou místnost, ale pouze v ní přitápíme v nejchladnějších dnech.

Obecně platí, čím lépe bude zimní zahrada zaizolovaná, tím lépe si v chladných dnech udrží teplo, ovšem tím hůře se ho také bude zbavovat v horkých dnech.

Proto než hermeticky uzavřenou variantu volí většina lidí rozumný střed, který lze přes teplé léto ještě dobře odvětrat, v jarních a podzimních dnech zachytí a využije teplo prvních a poslední sluneční paprsků a přes zimu ji prostě jen temperují na teplotu potřebnou k tomu, aby přítomné rostliny nezašly.

K vytápění se obvykle nepoužívá jediný zdroj tepla, ale kombinace několika. Základem bývá podlahové topení.

Zastřešením terasy získáme další obytný prostor - zimní zahradu. Vždy máme mít dopředu jasno, k čemu ji budeme využívat. Hliníková konstrukce (Dynal).

Zastřešením terasy získáme další obytný prostor - zimní zahradu. Vždy máme mít dopředu jasno, k čemu ji budeme využívat. Hliníková konstrukce.

FOTO: archiv firmy Dynal

Cena

Cena zimní zahrady se odvíjí od toho, jaké všechny další práce bude její stavba vyžadovat. Stavíme-li ji např. na garáži či terase domu, můžeme si vystačit skutečně jen s čistou zahradou, jejíž cena se v základním provedení na ploše cca 15 m2 může pohybovat mezi 200 až 300 000 Kč.

Jestliže začínáme stavět na trávě, musíme připočíst i veškeré další práce, zahrnující přípravu samotné stavby. Bude potřeba vyhloubit základy, vytvořit podlahu, eventuálně do ní zavést topení, elektrické a další rozvody atd. Teprve pak přijde na řadu samotná stavba zahrady.

Může se tedy stát, že vlastní zimní zahrada bude představovat v konečných nákladech jen polovinu z celkové částky.