Článek
Práce s tapetami nepatří v domácnostech k nejoblíbenějším, ale rodinné rozpočty jsou v tomto směru často určující. Výběr luxusních, ale i velmi levných a přitom krásných tapet je velký, navíc tapetování zvládne téměř každý. Proto je i dnes (kdy je kutilství v podstatě na ústupu) jednou z mála řemeslných prací, kterou si doma provádíme většinou sami. Když tedy překonáme prvotní odpor k relativně náročné akci, bývá pak výsledek při dobré přípravě a znalosti několika základních kroků rychlý a překvapivě příjemný. Navíc jsou dekorační aktivity skvělým prostředkem k seberealizaci.
První kroky před akcí
Před vlastním tapetováním místnost vyklidíme, nábytek přesuneme do středu místnosti tak, abychom se pohodlně dostali i se schůdky ke stěnám a stropu. Důležité je také jasné světlo a dobré větrání místnosti pro přiměřeně rychlé vyschnutí lepidla. Připravíme si i dobré místo pro natírání tapet lepidlem a jejich odkládání k dostatečnému provlhnutí (doporučujeme pokrýt podlahu nebo kuchyňský stůl fólií, kterou dobře upevníme, aby se při práci neposunovala) a potřebné nářadí.
Jaké nářadí potřebujeme
Štětku nebo speciální přístroj (tzv. lepicí blesk) k rovnoměrnému roztírání lepidla, dále umělohmotnou nádobu pro rozmíchání lepidla, ostrý nůž i nůžky, metr a ocelové pravítko (příložník pro přiříznutí tapet), kartáč k přitlačení tapety na stěnu včetně válečků pro práci v rozích a ve spojích (postačí však i větší měkký hadr).
| Příprava podkladu: |
| Sádrování |
| Dírky po hřebíčcích nebo nehluboké praskliny, které nový nátěr nezakryje (už od 3 mm), řádně navlhčíme a přetáhneme sádrou. Sádru vsypeme do vody (nikdy naopak!) v plastové nádobě a pečlivě rozmícháme. Při větším rozsahu oprav do ní přidáme latexovou barvu, aby tuhla pomaleji. |
| Oprava trhlin |
| Větší trhlinu do hloubky oškrábeme a navlhčíme, vyplníme sádrou, okolí natřeme latexovou barvou a přelepíme sklotextilní páskou nebo makulaturou. Spáry mezi panely a praskliny v místech, kde můžeme očekávat, že zeď bude "pracovat", vyplníme plastickým silikonovým tmelem. Po zaschnutí naneseme stěrkou sádru nebo štuk a celou plochu vyhladíme do ztracena. |
Než se pustíme do práce, důkladně přezkoušíme podklad, a tedy i to, nakolik ještě drží na stěně stará vrstva malby, starou tapetu pro jistotu vždy odstraníme. Staré vrstvy tapet, i když se zdá, že dobře drží, by se po zatížení další vrstvou mohly začít odlupovat. Jejich odstranění není nijak náročné, když nespěcháme a důkladně je provlhčíme (stříkáním, štětkou nebo válečkem).
S odlupováním začínáme na snadných místech, na odolných místech použijeme horkou vodu, s pomocí špachtle nakonec stěnu pečlivě zbavíme všech zbytků papíru a lepidla.
Případný nerovný povrch opravíme štukem nebo sádrou, větší skvrny, které by mohly tapetou prosvítat, přestříkáme vhodným přípravkem nebo přetřeme olejovou základovou barvou. Menší nerovnosti a zaschlé skvrny však nová tapeta dobře zakryje. Hrubou panelovou stěnu upravíme nalepením speciálních přetíratelných tapet s plastickým povrchem, které snadno přemalujeme (např. Pestructa), nebo podkladovou tapetou - tzv. makulaturou.
| Postup při tapetování: |
| Podle značek, které bývají přibaleny ke každé roli, poznáme, zda jsou tapety určeny k lepení tzv. na sraz nebo se mají překrývat, jestli jsou už napuštěny lepidlem (ty stačí pouze namočit) apod. Lepidlo zakoupíme podle zvoleného materiálu. Pro orámování povrchu použijeme pásy tapetové bordury. |
| Spočítáme, kolik tapety potřebujeme - k rozměru plochy, kterou budeme tapetovat, připočítáme rezervu na prostřih (asi 10 %) s ohledem na velikost použitého vzorku (čím menší vzorek, tím menší budou zbytky). |
| Na stěně si vyznačíme výšku, kam budou tapety sahat. K tomu použijeme např. napnutý provázek, předem obarvený práškovým pigmentem nebo kontrastní křídou, který uchopíme uprostřed, mírně odtáhneme od zdi a pustíme (jako gumu u praku), a pigment nám zanechá rovnou čáru. Pak naměříme délku pásu a tapetu ustřihneme (přidáme 10-15 cm na sesazení vzorku). |
| Tapetu natřeme lepidlem (papírové tapety přehneme z obou stran do středu a necháme chvilku ležet, případně viset na tyči umístěné mezi dvěma židlemi, aby se provlhčily) a označíme svislou čarou podle olovnice místo, kde s tapetováním začneme. Začínáme vždy v rohu (ale nebývají vždy zcela rovné) směrem od okna, aby spoje nebyly viditelné. |
| Přesně usazenou tapetu přitiskneme uprostřed a kartáčem nebo válečkem ji lepíme směrem nahoru a dolů a poté do stran - vytlačíme vzduch, který by pod tapetou tvořil bublinu (zapomenutou bouličku i po čase odstraníme tak, že injekční stříkačku na jedno použití, zakoupenou v lékárně, naplníme lepidlem, propíchneme bouličku a vstříkneme lepidlo a měkkým hadrem rozetřeme a přitlačíme tapetu). |
| Při lepení dalšího pásu pozorně sesadíme vzor. |
| Výjimku tvoří lepení sklovlákenné tkaniny, která se přimáčkne na speciálním lepidlem natřenou stěnu a přejede válečkem. |
| Kolem zásuvek a vypínačů - vypneme elektrický proud (lepidlo je vodivé) a vypínač volně přelepíme tapetou, jeho obrysy označíme tužkou a tapetu od středu prostřihneme k rohům vypínače a tapetu odřízneme. Pak povolíme šrouby krytu vypínače a tapetu zasuneme za vypínač. |
| Tapetování kolem nerovných vnitřních hran: |
| spojování na hranách: nalepíme tapetu přes vnitřní hranu a zastřihneme 2-3 cm od rohu, další pruh položíme přes úzký pruh na protilehlé straně |
| lepení u vnitřního rohu: aby tapeta zapadla do vnitřního rohu, nastřihneme pruh na obou koncích (u stropu i u podlahy) |
| Před tapetováním stropu: |
| Chceme-li tapetovat i strop, začínáme s pracemi právě u něj. Navlhčíme rubovou stranu tapety vodou (tapetu však nenecháme příliš provlhčit), stočíme ji a lepidlem potřeme i pás stropu. Tapetu při lepení rozbalujeme a druhou rukou ji přitlačujeme kartáčem zase od středu ke krajům. |
Druhy tapet
Vyrovnávací (nepotištěná, hladká, bílá nebo barevná) - slouží jako podklad pro malování nebo tapetování, protože dobře zakrývá vady povrchu,
standardní papírová (nejlevnější a ve velkém výběru barev i vzorů), případně fototapety - velmi dekorativní, vhodná do ložnice (nepraktická pro intenzívně využívané místnosti),
s dřevěnými vlákny (nepotištěná, s hrubým povrchem, bílá nebo barevná - výborná k zakrytí nepěkných stěn a stropů) je vhodná do všech místností,
reliéfní (silnější tapeta se vtištěným vzorem), hodí se v podstatě do všech místností, je však poměrně těžká k použití na stropě,
textilní (zajímavá a pevná, složitější práce při lepení), je vhodná k dekoraci a do namáhaných míst - např. kolem stolu, postele apod.,
vinylová (hladká dekorativní s reliéfním povrchem s ochrannou vrstvou vinylu) je velmi odolná a omyvatelná, a proto vhodná do všech místností, zejména do koupelny a kuchyně,
sklovlákenná tkanina - tvarově stabilní a transparentní (dobře se zpracovává i natírá a využíváá se k zarovnávání nerovností, a dokonce i trhlin) - patří k nejdražším druhům obložení stěn, ale je velmi trvanlivá a snadno jí zakryjeme i minerální vatu použitou jako tepelnou izolaci stěny.