Hlavní obsah
Kuchyň s jídelním koutem přesně odráží přístup k rekonstrukci a zařízení interiéru. Foto: Petr Hloušek, Právo

Prvorepublikovou atmosféru bytu architektů umocňují moderní prvky

Původní kouzlo bytu v přízemí klasického vilového domu na dobré adrese v Brně manželé Květovi v posledních letech ještě umocnili. K prvorepublikové atmosféře přidali v interiéru (někde) moderní prvky. A zahrada je tu pro sehraný pár architektů jako další bonus nedílnou součástí bydlení.

Kuchyň s jídelním koutem přesně odráží přístup k rekonstrukci a zařízení interiéru. Foto: Petr Hloušek, Právo
Prvorepublikovou atmosféru bytu architektů umocňují moderní prvky

Dlouhý dřevěný stůl se židlemi a lavicí, na zídce oddělující terasu od trávníku, dokládá oblíbenost posezení hostitelů a jejich návštěv. Strmý svah za domem stoupá tak vysoko, že z konce parcely je vidět i do oken v podkroví. (Tam bydlí dcera.) Převýšení je patnáct metrů!

Zahrada tu je sice přátelská, ale spíše divoká. Přesto ji zdobí i několik uměleckých objektů od přátel. Například „Anděl z křoví“ od kamaráda architekta a sochaře Rosti Župky.

Dva andělé i Schody do nebe ozvláštňují originální zahradu.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Foto: Petr Hloušek, Právo

Dagmar a Radko Květovi

Foto: Petr Hloušek, Právo

„Je to tu nikdy nekončící péče o zahradu, necháte ji čtrnáct dní bez povšimnutí a dvakrát zaprší, zeleň hned ukáže, kdo je tady pánem, a snaží se pohltit dílo lidských rukou. Postupně ji chceme doplňovat o další sochy andělů a zatím pořád ještě odstraňujeme čtyřicet let staré nálety,“ konstatuje Radko Květ.

Vyprávění stěn

Paní Dagmar pokračuje: „Ten krásný byt, ve kterém se nám tak dobře bydlí, se mi podařilo získat před patnácti lety. Jeho rekonstrukce byla generální a nákladná, ale výsledek stojí za to. Byla to spousta práce, v polovině bytu byly všechny dřevěné konstrukce napadené dřevomorkou, byly propadlé stropní konstrukce kleneb nad sklepními prostorami atd.

Když se sem přistěhoval Radko, byl byt už obyvatelný a celkem zabydlený. Ale po večerech, u sklenky vína, bylo hezké společně vymýšlet, co tu ještě vylepšit. Občas byly tvůrčí diskuze celkem dramatické, ale vždy ku prospěchu v té době již společné věci. Jsme manželé sice teprve sedmý rok, ale známe se už jako bývalí spolužáci z vysoké školy dlouho.

Terasa slouží jako další místo s posezením u stolu.

Foto: Petr Hloušek, Právo

A průběžně si doplňuji skládačku z historie tohoto domu a okolí. Například téměř na dohled máme místo, kde bývalo popraviště - katovna a rasovna. Udála se tam v roce 1866 poslední veřejná poprava v Brně. Je to sice opravdu dávno, ale snad se tam i nepohřbívalo, takže i s tímto jsme se už sžili.

A naše ulice se jmenovala Lessingova, potom od r. 1918 Liliová…

Výklenek si přímo řekl o umístění starožitné lavice.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Dům byl postaven v roce 1902, jak říkají pozemkové knihy, v roce 1925 tu bydlel Enrico Mantel a posledními majiteli od roku 1930 do roku 1941 byli Olga a Alfréd Singerovi, kteří jako většina židovských rodin za druhé světové války skončili v transportu a už se nevrátili. Po nastěhování jsem měla dost dlouho pocit, že mě ve svém bývalém domě nevidí rádi. Náš pes sedával a bez viditelného důvodu štěkal do kouta… Dnes už ten pocit ale nemám, tak si říkám, že jsme jim ten dům a byt snad nezkazili,“ zamýšlí se paní Dagmar a manžel připomíná další pokračování historie:

Místnost s jídelním stolem a kuchyní má novou dispozici, vznikla z původního pokoje pro služku a koupelny.

Foto: Petr Hloušek, Právo

„Po válce v tomto bytě bydlel s rodinou slavný archeolog a speleolog profesor Karel Absolon, který byl u objevu Věstonické venuše a vedl výzkumy i v Moravském krasu. A až do své smrti tady žila jeho vdova.

Pro nás oba se tu svým způsobem uzavřel profesní kruh. Moje žena projektovala rekonstrukci, dostavbu a expozici Pavilonu Anthropos a v mém ateliéru jsme zpracovali projektovou dokumentaci na Archeopark v Pavlově, za který jsme obdrželi Českou cenu za architekturu v roce 2017 a také spoustu dalších ocenění po světě,“ dodává Radko Květ s tím, že oba projekty mají svým způsobem vazbu na dílo profesora Absolona.

Syntéza starého s novým

„If you want an easy life, don’t be an architect,“ citát nedávno zesnulé architektonické superstar Zahy Hadid („Jestliže chceš mít snadný život, nebuď architektem.“) pan architekt Květ rád používá jako výstižné dokreslení jeho oblíbené profese.

Obývací pokoj s přistavěnou zimní zahradou dýchá pohodou.

Foto: Petr Hloušek, Právo

„Jako by ilustroval skoro každou dnešní stavbu. Sehnat kvalitního řemeslníka je nadlidská práce. A když ho už máte, tak většinou nemá čas… Člověk je tak nucen si některé věci dělat sám. Samozřejmě do dokonalosti daleko.

Takže i my se tu snažíme využívat těch cenných historických kousků - americká okna v zimní zahradě z 30. let, zatahovací mříže, historizující rozety, staré krásné prosklené dveře, vysoké dřevěné dveře, které záměrně nenatíráme, atd. se kombinují s moderní intervencí do historického prostředí. V našem případě se jedná o kuchyň, jídelní kout, koupelnu… Takže částečně je to z nouze ctnost, částečně záměr.“

Přístavba z třicátých let s americkými dělenými okny neztratila nic na svém kouzlu.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Drahé a designové nemusí být dobré

Manželé Květovi se tu prostě a zjevně shodnou: „Sousloví čistý design nás už začíná iritovat, protože mnoho současných designových interiérů je prosto jakéhokoliv ducha.

Aby nedošlo k mýlce - krásné nadčasové designové kousky jsou samozřejmě vítány, a také jich pár máme. Ale ne všechno, co je tzv. designové a adekvátně drahé, je funkční a dobré.

Novou místnost - kuchyň - zdobí okno s výhledem do zahrady.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Posledním počinem při rekonstrukci bytu je koupelna. Obklad je opravdu podsvícený onyx.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Atmosféra a niveau bytu se buduje roky, samozřejmě taky záleží na vkusu a zaměření obyvatele. Záleží na čase, finančních možnostech. Pokud máte dostatek finančních prostředků, i čas lze zkrátit.

Člověk se obklopuje věcmi, ke kterým má niterní vztah. Ať jsou to obrazy, sochy, knihy, či staré haraburdí. Pracovat tímto stylem pro klienty je ale nesmírně těžké. Dispoziční řešení bytu musí být jasné a funkční, to by neměl být problém.

Takže máme rádi, když klienti s námi na návrzích participují, tedy pokud mají jistý druh vkusu. Ale navrhněte koberec po babičce či křeslo po prababičce, to prostě jde jen velmi těžko,“ uzavírá Radko Květ.

Napište nám

Postavili jste dům, rekonstruovali byt nebo máte hezkou zahradu a rádi byste se pochlubili?

Napište nám do redakce na adresu: bydleni@novinky.cz.

 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků